Přírodní památka Medlovický lom

Nejcennější část lomové stěny v PP Medlovický lom (18. 6. 2006)

Základní údaje: Přírodní památka Medlovický lom představuje dnes již opuštěný lom po těžbě porcelanitu s malou uměle vyhloubenou tůňkou uprostřed zemědělské krajiny. Nachází se v Kyjovské pahorkatině (podcelek Vážanská vrchovina) při jihozápadním okraji Chřibů na mírném severním svahu kóty Záhumenice (388 m n. m.) v nadmořské výšce 308 až 332 m n. m., asi 400 m západně od středu obce Medlovice. Katastrální území Medlovice u Uherského Hradiště. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 5/97 ze dne 6. 8. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 1889. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 1,1376 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.

Přírodní památka Medlovický lom (18. 6. 2006)

Předmět ochrany: Unikátní ukázka jaspisových porcelanitů v úplném profilu, jediný výskyt na střední Moravě a jedna ze tří lokalit v Evropě. Mezinárodně významná geologická lokalita pro paleogeografii terciéru a kvartéru.

Cihlově červené porcelanity různých odstínů
v přírodní památce Medlovický lom (3. 10. 2002)

Geologie, půdní poměry: Medlovický lom se nachází na severním okraji Kyjovské pahorkatiny, geomorfologickém celku Středomoravských Karpat, které jsou tvořeny magurským příkrovem flyšového pásma a jeho dílčí tektonickou jednotkou račanskou. Paleogenní flyš je zde tvořen několika silně zvrásněnými litostratigrafickými jednotkami, které reprezentují spodní a svrchní vrstvy soláňské (paleocén), vrstvy belovežské (spodní až střední eocén) a spodní a svrchní vrstvy zlínské (střední eocén až spodní oligocén). V mělkých okrajových depresích se zde během pannonu A až spodní části zóny C usadily jíly se slojemi lignitu o mocnosti asi 1,5 m.


Silně vypálený a rozpukaný porcelanit tmavě cihlově červené barvy		Hnědý silně rozpukaný porcelanit s povlaky minerálů síry

Medlovické porcelanity vznikly následným vypálením původních jílů při vyhoření lignitové sloje, patrně za spoluúčasti úniků zemního plynu. Mají převážně výraznou cihlově červenou barvu různých odstínů, ale nacházejí se zde i porcelanity okrově hnědé (slaběji vypálené), hnědé, fialové, modrošedě až světle šedé (nejsilněji vypálené). Vlivem smršťování materiálu po jeho vypálení jsou silně nepravidelně rozpukané, s četnými ohlazy a kontrakčními trhlinami. Zdejší porcelanity jsou poměrně tvrdé, střípkovitě se rozpadající na ostrohranné úlomky o velikosti od několika cm do 10 až 20 cm. Nejcennější část lokality tvoří zachovaná lomová stěna 50 m dlouhá a až 5 m vysoká, která reprezentuje průřez zbytkem jedinečného výskytu porcelanitů v úplném profilu, včetně zón kontaktu s nadložím i podložím.

Cihlově červený a šedý porcelanit
v PP Medlovický lom (3. 10. 2002)

Klasty medlovických porcelanitů byly nalezeny v celé mocnosti štěrků a písků tzv. boršického výplavového kužele v pískovně u Boršic (vzdálené od lomu 8 km) a dokládají tak přínos materiálu od západu z Vážanské vrchoviny. Půdním typem v okolí lomu je hnědozem typická.


Světle šedý porcelanit (nejsilněji vypálený)		Porézní škvárovitý materiál

Flóra a vegetace: Území přírodní památky se nachází mezi zemědělsky využívanými pozemky a je z větší části zarostlé ruderální vegetací s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), pelyňkem černobýlem (Artemisia vulgaris) a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), místy s plaménkem plotním (Clematis vitalba). Jen v okrajových plochách lomu na jeho obvodových svazích se vyvinula xerotermní až semixerotermní travinobylinná společenstva třídy Festuco-Brometea a fragmenty společenstev teplomilných lemů třídy Trifolio-Geranietes sanguinei. Udržují se zde některé vzácnější a teplomilné druhy rostlin, např. hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris), černýš rolní (Melampyrum arvense), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia), mařinka psí (Asperula cynanchica), prvosenka jarní (Primula veris), rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis), sesel sivý (Seseli osseum) a zvonek moravský (Campanula moravica), zřejmě vyseta nebo vysazena byla máčka plocholistá (Eryngium planum). Na dně lomu v okolí tůňky roste vrba jíva (Salix caprea), orobinec širolistý (Typha latifolia) a vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum).


Černýš rolní (Melampyrum arvense)		Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)

Fauna: Podrobnější zoologický průzkum byl zatím zaměřen pouze na bezobratlé, obojživelníky a plazy. Z denních motýlů byl zjištěn mimo jiné modrásek vičencový (Polyommatus thersites) a modrásek černolemý (Plebejus argus), zajímavým je ojedinělý výskyt ohniváčka černočárného (Lycaena dispar), který se jinak vyskytuje na vlhkých loukách. V posledních letech se však šíří také na ruderální stanoviště, kde roste jeho živná rostlina, tj. šťovík. Na výslunných místech je v porcelanitové suti hojný cvrček polní (Gryllus campestris), z brouků se vyskytuje např. střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), svižník polní (Cicindela campestris), chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus), majka obecná (Meloe proscarabaeus) a majka Meloe decorus. Žijí zde také běžnější druhy vážek, např. šidélko malé (Ischnura pumilio), šídlo modré (Aeshna cyanea) a lesklice měděná (Cordulia aenea).

Z ohrožených druhů obojživelníků nachází v mělké tůňce na dně lomu vhodné podmínky pro rozmnožování skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo) a rosnička zelená (Hyla arborea), plazi jsou zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). V křovinách okolo lomu hnízdí např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), červenka obecná (Erithacus rubecula), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). Z drobných obratlovců zde nachází útočiště např. rejsec černý (Neomys anomalus), rejsek obecný (Sorex araneus) a rejsek malý (Sorex minutus).

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar)

Historické využití: Počátky rozsáhlejší těžby zdejších porcelanitů s místním názvem červenice nebo červenka sahají do období před druhou světovou válkou, kdy byl v místě přírodní památky otevřen nový lom. Již koncem 19. stol. probíhala v jiné blízké lokalitě (starý lom) drobná příležitostná těžba, porcelanit se používal na štěrkování cest v okolí (první písemná zmínka o medlovických porcelanitech pochází z roku 1884).


V porcelanitové suti se uchytil hadinec obecný.		Žije zde i cvrček polní (Gryllus campestris).

Od padesátých do sedmdesátých let 20. stol. využívalo vytěženou horninu zemědělské družstvo z Boršic u Buchlovic, a to především na zpevňování místních komunikací a pro stavební účely, jsou jím také vysypány některé chodníky v zámeckém parku v Buchlovicích. Porcelanit se používal i jako dekorační materiál. V současné době je těžba v lomu zastavena.

Přírodní památka Medlovický lom (18. 6. 2006)

Management, ohrožení: Území je ohroženo především snahou některých vlastníků o vytěžení zbytků porcelanitů. Příjezd do lomu byl již v roce 1999 uzavřen závorou, která měla zabránit případné nekontrolovatelné těžbě a odvozu horniny. Kolem závory však byla nelegálně zbudována nová přístupová cesta a opět dochází k nepovolené těžbě místními občany. Vybrané travnaté plochy na lokalitě jsou pravidelně koseny. Dále je třeba citlivě redukovat nálety dřevin, především z lomové stěny a jejího bezprostředního okolí, a provádět čištění stěny spočívající v odstraňování případných osypů a zvětralin. Pro rozmnožování obojživelníků byla v nejnižší části lomu prohloubena mělká periodická tůňka, kterou je potřeba občas vyčistit.

Mělká tůňka v přírodní památce Medlovický lom (18. 6. 2006)

Literatura:

Anonymus (1998): Přehled druhů hmyzu zjištěných v prostoru medlovického lomu v období 4. 3. – 19. 11. 1998. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Anonymus (1998): Lepidopterologický průzkum PP Medlovický lom – 1998. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Bedáň, M. (2007): Medlovické porcelanity. [online], Babice u Uh. Hradiště, 2007 [cit. 2012-12-26]. Dostupné z http://www.miroslavbedan.webz.cz/mypage/medlovice.htm.

Czudek, T., Havlíček, P. et Kovanda, J. (1985): Paleogeografický význam náplavového kužele JV. od Boršic u Buchlovic. - Čas. min. geol., 30, 2, 185-198. Praha.

Čtyroký, P. et Novák, F. (1978): Flyš a medlovické porcelanity v jižní části Chřibů. – Čas. min. geol., 23, 1, 77-86. Praha.

Havlíček, P., Tomanová, P. et Žáček, V. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 644 Medlovický lom [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/644.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Chmelík, F. et al. (1973): Vysvětlující text k základní geologické mapě 1:25 000, list M-33-107 D-c, Polešovice. – Ms., Geofond Praha.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. Vol. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia, Praha, 524 s.

Jurek, V. (2022): Plán péče o přírodní památku Medlovický lom na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Kašpárek, M. et Hradský, B. (1971): Zpráva o výsledku geologického průzkumu ložiska vypálených jílů u Medlovic. – Ms., Geofond, Praha.

Klvaňa, J. (1885): Třetihorní vypálené jíly u Medlovic. – Časopis Muzejního spolku olomuckého, 6: 95.

Kocman, L. (1982): Geologické poměry okresu Uherské Hradiště. – Okresní knihovna Uh. Hradiště.

Kohoutová, I. (1999): Plán péče o přírodní památku Medlovický lom na období 1999–2009. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno.

Kruťa, T. (1948): Mineralogický výzkum Slovácka – Kyjovský okres a okres Klobouky u Brna. – Časopis Vlast. spolku muzejního v Olomouci, 57: 209–210.

Kruťa, T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940–1965. – Moravské zemské muzeum, Brno.

Kruťa, T. (1982): Uherskohradišťsko – Vlastivěda moravská – Mineralogické poměry, geologická stavba a ložiska nerostných surovin na okrese Uherské Hradiště. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum Uherské Hradiště.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 133.

Makowsky, A. (1884): Sitzung am 11. Juni 1884. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 23: 31-32.

Novák, J. (1947): Hyalit z Medlovic. – Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, 56, sv. I. – přírodovědný, s. 54–56.

Novotný, I. et al. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. - Bryonora, Praha. 47: 1-8.

Přichystal, A. (2009): Suroviny štípaných artefaktů v geologických jednotkách Západních Karpat na Moravě a v českém Slezsku. – In: Gancarski, J. [ed.], Surowce naturalne w Karpatach oraz ich wykorzystanie w pradziejach i wczesnym średniowieczu (konference Krosno, 25.–26. listopadu 2008). 1. vyd. Krosno, Polsko: Muzeum Podkarpackie Krosno, s. 65–105. ISBN 978-83-923562-8-8.

Rzehak, A. (1901): Das Porzellanitvorkommen von Medlovitz bei Gaya in Mähren und die Verbreitung der Congerienschichten am Südabhange des Marsgebirges. – Verhandlungen der k. k. geologischen Reichsanstalt, Wien, 2: 33–40.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Schneider, J. (2013): Plán péče o přírodní památku Medlovický lom na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Sladký, J. (2019): Červený „kráter“ u Medlovic. Malovaný kraj, 55, 2, 29.

Šálek, P. (2006): Základní inventarizační zoologický průzkum obojživelníků, plazů a vážek v přírodní památce Medlovický lom. Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Štefánek, J. et Pechová, L. (2002): Výskyt obojživelníků a plazů v některých oblastech jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: 295–312

Vávra, V. et Štelcl, J. (2014): Významné geologické lokality Moravy a Slezska.- MUNI Press, Masarykova univerzita, Brno, 287 s. ISBN 978-80-210-6715-8.

• Aktualizace 25. 3. 2024