Přírodní památka Bečevná
Základní údaje: Přírodní památka Bečevná představuje listnatý les na levém údolním svahu Vsetínské Bečvy. Nachází se v sv. cípu Vizovické vrchoviny (okrsek Seninecká vrchovina), 330 m sv. od kóty Bečevná (501,1 m n. m.) v nadmořské výšce 412 až 436 m n. m., asi 0,9 km jižně od Vsetína (železniční stanice). Katastrální území Rokytnice u Vsetína. Zřízeno vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění ze dne 5. listopadu 1948 jako přírodní památka (rezervace) Bečevná, přehlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988 jako SPR Bečevná. Evidenční kód ÚSOP: 2409. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 0,2347 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Listnatý les s přirozenou skladbou dřevin s výskytem silně ohroženého vstavače bledého (Orchis pallens) – v době vyhlášení. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Ve vsetínských vrstvách zlínského souvrství (svrchní eocén – spodní oligocén) převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Půdním typem je kambizem modální mesobazická.
Flóra a vegetace: Lesní vegetaci v přírodní památce Bečevná tvoří karpatská ostřicová dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum s dominujícím habrem obecným (Carpinus betulus ) a dalšími dřevinami (viz Lesnictví). Bylinný podrost je poměrně chudý, kromě vstavače bledého (Orchis pallens) se zde z dalších orchidejí ojediněle vyskytuje také vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa ) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Na lokalitě dále roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a běžné lesní druhy jako např. devětsil bílý (Petasites albus), kopytník evropský (Asarum europaeum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), ostružiník srstnatý (Rubus hirtus), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenka vyšší (Primula elatior), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), starček Fuchsův (Senecio ovatus), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), violka lesní (Viola reichenbachiana) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia).
Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl prováděn. Nejlépe je prozkoumána ptačí fauna, hnízdí zde běžné druhy lesních ptáků, jako např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla ), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), sýkora lužní (Parus montanus ), ojediněle králíček obecný (Regulus regulus) a králíček ohnivý ( Regulus ignicapillus). Na okolních křovinatých stráních nachází vhodné podmínky k hnízdění také ťuhýk obecný (Lanius collurio). Lesnictví: Lesní porosty jsou tvořeny převážně habrem obecným (Carpinus betulus) s příměsí třešně ptačí (Cerasus avium), vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba), dubem zimním (Quercus petraea), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), javorem babykou (Acer campestre), lípou srdčitou (Tilia cordata) a lípou velkolistou (Tilia platyphylos), pouze v malé míře jsou přítomné další dřeviny, jako např. bříza bělokorá (Betula pendula), buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní (Pinus sylvestris) a topol osika (Populus tremula). Management, ohrožení: Přírodní památka Bečevná patří k nejstarším zvláště chráněným územím na Vsetínsku, byla zřízena již v roce 1948. Až do začátku 70. let 20. stol. vedlo přes území vedení vysokého napětí, pod kterým se udržoval nižší prosvětlený porost. Po jeho odstranění byly stromy ponechány volnému vzrůstu. Zhoršení světelných podmínek má za následek pozvolné vymírání místní populace vstavače bledého. Pěstebními zásahy by bylo vhodné upravovat zastoupení dřevin k přirozené skladbě a udržovat mírně uvolněný zápoj pro zajištění optimálních podmínek pro vývoj vstavače bledého. Přirozená obnova dřevin je ohrožena nadměrmým okusem způsobovaným přemnoženou spárkatou zvěří. Pokud budou dodržena opatření předepsaná v současných lesních hospodářských osnovách, která umožňují započít s obnovou porostu na celé ploše s následným zalesněním holiny pouze bukem, hrozí zánik předmětů ochrany včetně populace vstavače bledého. Je proto nutné zajistit postupnou obnovu lesních porostů s přirozenou druhovou skladbou dřevin. Rekreační využívání: Nedaleko chráněného území prochází nepříliš frekventovaná turistická stezka ze Vsetína do Pozděchova. Samotná přírodní památka je pouze příležitostně navštěvovaná houbaři, v ochranném pásmu se nachází nepovolené ohniště. Poznámka: Na severovýchodním okraji Vsetína ve stráni na rozhraní polní cesty a louky, asi 500 m ssz. od PP Bečevná, se nachází památný strom „Babyka za humny“.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Anonymus (1975): SPR Bečevná. Inventarizace rostlinného krytu. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Batoušek, P. (2014): Inventarizační průzkum rostlin lokality PP Bečevná. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Kašparová, M. (1972): K výskytu vstavačovitých rostlin v okolí Valašského Meziříčí a Vsetína. – Práce Vlastivěd. ústavu Vsetín, 1972: 46–48. Konvička, O. (2005): Tesaříci (Coleoptera: Cerambycidae) Valašska: implikace poznatků v ochraně přírody. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 141–159. Lacina, D. (2012): Plán péče o přírodní památku Bečevná na období 2014–2023. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Lacina, D. (2023): Plán péče o přírodní památku Bečevná na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 166. Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 pp. Mlýnek, D. (2018): Rozšíření a ochrana řepíčku řepíkovitého v České republice. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Neuschlová, Š. (1982): Státní přírodní rezervace Bečevná. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Zbránek, J. (2019): Monitoring a management vybraných zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin v botanických lokalitách v okolí Vsetína. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková, Csc. Zukal, D. (2013): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků lesní květeny Vsetínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. |
| • Aktualizace 19. 3. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |