Přírodní památka Lom Rasová

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Lom Rasová představuje pískovcový lom po ukončení aktivní těžby, částečně zatopený vodou. Nachází se v Lopenické hornatině (okrsek Komeňská vrchovina) v lokalitě Nový Dvůr v nadmořské výšce 535 až 550 m n. m., po pravé straně mezinárodní silnice E50 ve směru Starý Hrozenkov, asi 300 m severovýchodně od motorestu Rasová a 2,5 km jihovýchodně od obce Komňa. Katastrální území Komňa, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982 jako CHPV Lom Rasová, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 810. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 4,4332 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 1,1605 ha. Mapy.cz.


Bohatá populace pětiprstky hustokvěté v PP Lom Rasová (16. 7. 2005)		Pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) PP Lom Rasová (5. 7. 2002)

Předmět ochrany: Opuštěný pískovcový lom s ohroženými druhy rostlin i živočichů a ukázkovou vegetační sukcesí. Původně byl jako hlavní předmět ochrany bohatý výskyt obojživelníků, nelegální výsadbou ryb však došlo ke značnému snížení početnosti jejich populací.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen svodnickým souvrstvím (maastricht – paleocén) bělokarpatské jednotky magurského flyše, převažují modrošedé až hnědošedé vápnité drobové pískovce. Jámový lom k těžbě kamene byl vyhlouben 8 až 15 m pod úroveň okolního terénu. Část lomu je dnes zatopena stálým jezírkem s hloubkou až 4 m. V lomových stěnách lze dobře pozorovat subhorizontální uložení vrstev magurského flyše. V chráněném území nejsou vyvinuty žádné půdy, běžným půdním typem v okolí lomu jsou kambizemě.

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009)

Flóra a vegetace: Na opuštěných plochách lomu probíhá zajímavá sukcese rostlin včetně druhů vzácných a ohrožených, dosud zde bylo zjištěno na 199 taxonů. V lomovém jezírku se vyvinula vegetace makrofytních řas svazu Nitellion flexilis, mimo jiné zde byl zjištěn rdest maličký (Potamogeton pusillus). Kolem jezírka se nacházejí pobřežní společenstva svazu Phragmition tvořená orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), orobincem širolistým (Typha latifolia) a ostřicemi (Carex spp.). Na jejich okraji se nachází bohatá populace kruštíku bahenního (Epipactis palustris), který roste i ve vlhkých prohlubních na jiných místech lomu. Tato společenstva přecházejí v nezapojenou vegetaci na slínitých a kamenitých půdách svazu Potentillion anserinae, na některých místech je již vyvinuta travinobylinná vegetace asociace Brachypodio-Molinietum a křovinná společenstva svazu Berberidion.

V závislosti na výšce hladiny spodní vody se zde vyskytuje několik dalších druhů orchidejí, např. vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bledý (Orchis pallens), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), bohatá populace pětiprstky hustokvěté (Gymnadenia densiflora), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a ojediněle i kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens). Z lomu Rasová a okolí Březové bývá uváděn také prstnatec laponský (Dactylorhiza lapponica), nejspíše se jedná o některý z mnoha kříženců a forem rodu prstnatec (Dactylorhiza). Roste zde také tořič pavoukonosný (Ophrys sphegodes), který byl v lomu evidentně vysazen. Tento druh nebyl v minulosti z Bílých Karpat nikdy uváděn a také historický výskyt v ČR nebyl spolehlivě prokázán.


Prstnatec (Dactylorhiza sp.) PP Lom Rasová (23. 5. 2009)		Prstnatec (Dactylorhiza sp.) PP Lom Rasová (23. 5. 2009)

Dále zde roste např. hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria), kopretina panonská (Leucanthemum margaritae), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata). V pískovcových stěnách lomu se nachází vitální populace hruštičky okrouhlolisté (Pyrola rotundifolia).

Z mechorostů byl zaznamenán mimo jiné i vzácný mech vlasoústka tenkozobá (Trichostomum tenuirostre). Nedávno byl v lomu nalezen také vzácný slatinný mechorost bařinatec plavuňovitý (Pseudocalliergon lycopodioides), syn. srpnatka plavuňovitá (Drepanocladus lycopodioides), druh, který byl považován v České republice za vyhynulý, a také velmi vzácná prchavka souvislá (Ephemerum cohaerens).

Fauna: Opuštěný lom poskytuje vhodné prostředí četným druhům bezobratlých. Z vodních brouků je zajímavý výskyt vodomila černého (Hydrophilus piceus), největšího známého vodního brouka světa (nejvýše doložený výskyt tohoto druhu v ČR), a také loužomila Limnoxenus niger. Dále zde bylo nalezeno 22 druhů střevlíkovitých brouků (Carabidae), 16 druhů pavouků a 6 druhů mravenců. Velmi hojné jsou např. populace svižníka polního (Cicindela campestris) a svižníka lesomila (Cicindela sylvicola). Z motýlů byla v lomu zjištěna vzácnější nesytka jehlicová (Bembecia albanensis), na porosty hruštičky okrouhlolisté v lomových stěnách je vázán svým vývojem vzácný obaleč Olethreutes dalecarliana. Z dalších bezobratlých jsou nápadné především vážky, byla zde nalezena např. vážka ploská (Libellula depressa) a vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata), motýlice obecná (Calopteryx virgo), šídlo modré (Aeshna cyanea), šidélko rudoočko (Erythromma najas) a šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula), z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) např. saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens).


PP Lom Rasová (23. 5. 2009)		Nesytka jehlicová (Bembecia albanensis)

Jezírko v lomu bylo původně hlavním motivem ochrany jako významný biotop obojživelníků, především čolka velkého (Triturus cristatus), čolka horského (Triturus alpestris) i obecného (Triturus vulgaris). Nelegální výsadbou ryb byli tito obojživelníci téměř vyhubeni. Dnes zde přežívá pouze kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a skokan hnědý (Rana temporaria). Na volných plochách lomu nacházejí vhodné životní podmínky plazi zastoupení ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a užovkou hladkou (Coronella austriaca), v jezírku byla zaznamenána také užovka obojková (Natrix natrix). Ze zajímavých druhů ptáků byl prokázán občasný výskyt výra velkého (Bubo bubo).

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009)

Lesnictví: Chráněné území je obklopeno karpatskými dubohabřinami asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli. Volné plochy lomu zarůstají náletem břízy bělokoré, vrb, osiky, a především smrku ztepilého z okolních lesních porostů.


Hruštička okrouhlolistá (21. 6. 2003)		Hruštička okrouhlolistá (21. 6. 2003)

Management, ohrožení: Lokalitu není možné jakkoliv rekreačně nebo hospodářsky využívat. Nálet nepůvodních dřevin je třeba periodicky likvidovat, již několikrát byl odstraňován nálet smrku a částečně i břízy. Populaci ryb by bylo vhodné odstranit biologicky šetrnou metodou tak, aby nebyla ohrožena zdejší vodní fauna, zásah 1× až 2× zopakovat. Po prokázané eliminaci všech druhů ryb bude třeba provést reintrodukci původních druhů obojživelníků z blízkých lokalit. Velkým problémem v současnosti je vysoká návštěvnost této snadno dostupné lokality, spojovaná často s koupáním v jezírku a nelegálním tábořením.

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009)

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Beníček, T. (2017) Příprava naučné stezky s význačnými geologickými lokalitami na Uherskobrodsku. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc.

Bezděčka, P. (1993): Inventarizační průzkum mravenců (Formicidae) a střevlíkovitých brouků (Carabidae) PP Lom Rasová. – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Bezděčka, P. et Jongepierová, I. (1999): Rezervace Bílých Karpat – Lomy. – Bílé Karpaty, Časopis moravsko-slovenského pomezí, Veselí n. M., 4: 16–17.

Boukal, D. S., Boukal, M., Fikáček, M., Hájek, J., Klečka, J., Skalický, S., Šťastný, J. et Trávníček, D. (2007): Katalog vodních brouků České republiky. Catalogue of water beetles of the Czech Republic. (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae). – Klapalekiana, 43 (Suppl.): 1–289. ISSN 1210-6100.

Dolný, A., Bárta, D., Waldhauser, M., Holuša, O. et Hanel, L. [eds.] (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana rozšíření. The dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. – Český svaz ochránců přírody Vlašim, Vlašim, 672 pp. (in Czech and English).

Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. – Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat [The wetland vegetation in the White Carpathians]. – 1. vyd. Uherské Hradiště: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, supplementum 4: 1–158.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hettenbergerová, E. (2009): Botanický inventarizační průzkum PP Lom Rasová. – Ms., depon in: Správa CHKO Bílé Karpaty, pracoviště Veselí nad Moravou.

Holuša, O. (2006): Zpráva z inventarizačního průzkumu pisivek (Insecta: Psocoptera) lokalit na území Bílých Karpat: Svatý Štěpán (6974), Vlachovice (6873), Komňa – Lom Rasová (7072), Starý Hrozenkov – Lom Skalka (7073), Strání – ch. ú. Mechnáčky (7172) a Žítková – ch. ú. Hutě (7073). – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, O. (2006): Zpráva z inventarizačního průzkumu vážek (Insecta: Odonata) lokalit na území Bílých Karpat: Svatý Štěpán (6974), Vlachovice (6873), Komňa – Lom Rasová (7072), Starý Hrozenkov – Lom Skalka (7073), Strání – ch. ú. Mechnáčky (7172) a Žítková – ch. ú. Hutě (7073). – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, J. (2007): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea na lokalitě PP Lom Rasová (k. ú. Komňa). – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Husarová, K. (2013): Geologická charakteristika Bílých Karpat a její využití ve výuce přírodopisu na základní škole. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Jančová, H. et Vaňková, H. (1990): Výskyt obojživelníků a plazů na území okresu Uherské Hradiště. – SOČ, Gymnázium Uherské Hradiště, 75 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Janíčková, B. (2018): Inventarizační průzkum PP Lom Rasová z oboru vodní hmyz. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Jongepier, J. W. (1997): Nové lokality vzácných rostlin v Bílých Karpatech. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 2: 5-16.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1999): Botanický inventarizační průzkum PP Lom Rasová. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. et Jagoš, B. (2005): Plán péče o PP Lom Rasová na období 2006–2015. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I., Vondřejc, T. E., Vočadlová, M. et Žmolík, M. (2016): Plán péče o PP Lom Rasová na období 2016–2025. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno.

Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5.

Kozmák, P. (2008): Inventarizační průzkum chrostíků (Trichoptera) PP Lom Rasová a PP Mravenčí louka a dalších vybraných lokalit na území CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kozmáková, O. (2008): Závěrečná zpráva ze sledování fauny květilkovitých – Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) na vybraných lokalitách v CHKO Bílé Karpaty v roce 2008. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Krejčí, O. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 706 Lom Rasová [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/706.

Krobot, J. (2011): Dokumentace hydrotermálních mineralizací v bělokarpatské jednotce magurského flyše (Vnější západní Karpaty). – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geologie, vedoucí práce: RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Kučera, J. et al. (2022): Mechorosty zaznamenané během 27. jarního setkání bryologicko-lichenologické sekce ČBS v Bílých Karpatech. – Bryonora 70: 15–31.

Kundratová, E. (2017): Přírodní poměry a flóra lomů v Bílých Karpatech. – Bakalářská práce. Masarykova unierzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.

Kundratová, E. (2020): Květena vybraných lomů v Bílých Karpatech. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2020): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVIII. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 55: 98.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malenovský, I., Kment, P. et Konvička, O. [eds.] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Mrázek, T. (2009): Pyrola rotundifolia L. – hruštička okrouhlolistá / hruštička okrúhlolistá. – Botany.cz [online]. 2008-10-02 [cit. 2021-04-18]. Dostupné z <https://botany.cz/cs/pyrola-rotundifolia/>.

Peterka, T., Šmerdová, E., Hájek, M. et Hájková, P. (2021): Drepanocladus lycopodioides rediscovered in the Czech Republic: Abandoned quarries as refugia for endangered fen species. – Aquatic Botany 172, 103380. ISSN 0304-3770.

Popelková, M. (2018): Sinice a řasy Bílých Karpat – literární rešerše, seznam druhů a rozšíření vybraných taxonů. Algal flora of the White Carpathian Mountains – the List of Taxa. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Barbora Chattová, Ph.D.

Rozkošný, R. [ed.] (1980): Klíč vodních larev hmyzu. – Academia, Praha, 521 pp.

Soldán, T. et Zahrádková, S. (2000): Ephemeroptera of the Czech Republic: Atlas of distribution. Fauna Aquatica Europae Centralis I. – Masaryk University, Brno, 401 pp.

Soldán, T., Zahrádková, S. Helešic, J., Dušek, L. et Landa, V. (1998): Distributional and quantitative patterns of Ephemeroptera and Plecoptera in the Czech Republic: a possibility of detection of long-term environmental changes in aquatic biotopes. – Folia Facultatis Scientiarium Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, Biologia 95: 1–305.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Šmerdová, E. (2019): Inventarizační průzkum PP Lom Rasová. Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Štefánek, J. et Pechová, L. (2002): Výskyt obojživelníků a plazů v některých oblastech jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: 295–312

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Trávníček, D. (2007): Inventarizační průzkum vodních brouků na lokalitě PP Rasová (Coleoptera: Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Dryopidae). – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Trávníček, D. (2008): Největší vodní brouk světa žije i na Zlínsku. – Magazín Zlín, 2008, 14, (9), s. 27.

Trávníček, D. (2009): Revitalizace mokřadních biotopů a společenstva vodních brouků. In: Západné Karpaty – spoločná hranica, zborník príspevkov z medzinárodného sympózia prírodovedcov Trenčianskeho kraja a Zlínskeho kraja, s. 41-45.

Trávníček, D. (2010): Vodní brouci mokřadních biotopů v Bílých Karpatech. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. eds.: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9.–11. 6. 2010. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 111 pp.

• Aktualizace 25. 3. 2024