Přírodní památka Hrnčárky

Přírodní památka Hrnčárky (13. 5. 2012)

Základní údaje: Přírodní památka Hrnčárky představuje bělokarpatské květnaté louky v mozaice s bohatou rozptýlenou zelení a mokřadním biotopem – lučním pěnovcovým prameništěm. Nachází se na rozhraní Lopenické hornatiny a Straňanské kotliny, na levém údolním svahu potoka Klanečnice nad vodní nádrží Žabka. Leží v nadmořské výšce 438 až 490 m n. m., asi 1,9 km szz. od obce Strání (kostel). Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou č. 7 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9. 1. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1745. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 4,0458 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Teplomilné travnaté porosty a prameniště s pěnovcovým mokřadem, výskyt ohrožených druhů rostlin.


Tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana) PP Hrnčárky (22. 5. 2002)		Tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana) detail květu (22. 5. 2002)

Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), PP Hrnčárky (13. 5. 2012)

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad přírodní památky je tvořen svodnickým souvrstvím hluckého vývoje (paleocén–maastricht). V drobně až středně rytmickém flyši převládají šedé vápnité jílovce nad vápnitými drobovými pískovci. Na svahových sedimentech vznikla kambizem modální a oglejená, těžší až střední zrnitosti, v údolí fluvizem modální až fluvizem glejová, na prameništích se vytvářejí pěnovce.

Flóra a vegetace: Rozmanité podmínky na lokalitě naznačují bohatou a druhově pestrou květenu. Převažujícími rostlinnými společenstvy v horní části území jsou teplomilné širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Z ohrožených druhů rostlin se zde vyskytují např. tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), hořec křížatý (Gentiana crutiata), hrachor panonský (Lathyrus pannonicus) a podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), vzácně také vstavač osmahlý (Neotinea ustulata). V minulosti uváděný vstavač kukačka (Anacamptis morio) nebyl v posledních letech nalezen.

Mokřad s pěnovcovým prameništěm v přírodní památce Hrnčárky (13. 5. 2012)

Ve spodní části chráněného území se nachází mokřad s lučním pěnovcovým prameništěm a rozvolněnými ostřicovo-mechovými společenstvy svazu Caricion davallianae (slatinná pěnovcová prameniště asociace Carici flavae-Cratoneuretum filicini). Střídají se zde mohutné pěnovcové inkrustace s čočkami slatiny, z ohrožených a charakteristických druhů zde rostou např. kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) a také tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana) na pro něj dost netypickém biotopu přímo na pěnovcových inkrustacích. Dále se na mokřadu vyskytují ohrožené a vzácné druhy jako jsou např. bařička bahenní (Triglochin palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), ostřice oddálená (Carex distans), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), vítod nahořklý (Polygala amarella) a druhy z okruhu pampelišky bahenní (Taraxacum sect. Palustria). Určité nebezpečí pro mokřadní společenstva představuje expanze rákosu obecného (Phragmites australis), přesličky největší (Equisetum telmateia) a sadce konopáče (Eupatorium cannabinum) ze spodní části prameniště. Jednotlivé luční porosty jsou rozděleny hrázemi dřevin a remízky s vegetací mezofilních a suchých křovin svazu Berberidion vulgaris, zčásti také sukcesními stadii s hlohy (Crataegus spp.), kalinou obecnou (Viburnum opulus), teplomilnou kalinou tušalajem (Viburnum lantana), lískou obecnou (Corylus avellana) a časně kvetoucím dřínem jarním (Cornus mas).


Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)		Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus)

Fauna: Vhodné životní podmínky zde nacházejí jak druhy vázané na vlhké louky Bílých Karpat, tak i na suché teplomilné trávníky. Z motýlů byl zjištěn např. ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), modrásek očkovaný (Phengaris teleius), pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), bourovec hlohový (Trichiura crataegi), pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci) a kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson). Z ornitofauny byl zaznamenán výskyt pěnice vlašské (Sylvia nisoria), pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), ťuhýka obecného (Lanius collurio), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), lindušky lesní (Anthus trivialis), strnada obecného (Emberiza citrinella) a ojediněle i chřástala polního (Crex crex).

Pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), PP Hrnčárky (22. 5. 2002)

Lesnictví: Veštšina pozemků v přírodní památce je evidována jako trvalé travní porosty či ostatní plochy, pouze v sz. okraji se nachází lesní pozemek. Na území se nacházejí solitérní stromy, skupiny keřů a remízky, na horní okraj bezprostředně navazuje karpatská květnatá bučina.

Management, ohrožení: Území bylo v minulosti využíváno převážně jako jednosečné louky v držení drobných vlastníků. Ještě na leteckých snímcích z 50. let 20. stol. je patrné, že celé území bylo udržováno kosením s minimem rozptýlené zeleně, kterou představovaly převážně vysazené linie dřevin označující jednotlivé parcely. Později, po začátku kolektivizace zemědělství, zůstalo území ležet ladem a zarůstalo náletovými dřevinami. V letech 1998 až 1999 začala likvidace náletu a bylo opět obnoveno pravidelné kosení. Bohužel o nejcennější části s mokřadem nemají vlastníci zájem a její kosení musí trvale zajišťovat Správa CHKO Bílé Karpaty.

Rekreační využití: Přímo v lokalitě se nacházejí tři rekreační chaty, jejichž provoz negativně ovlivňuje přilehlé plochy (příjezd osobními automolbily k chatám). Výslunná stráň s výskytem tořiče je ohrožena rekreační činností majitele nelegálně postavené chaty (vagonu), objevují se také pokusy odvodnit mokřadní louku (uměle vyhloubené stružky). Celé území je pak negativně ovlivňováno antropicky sousedním rekreačním střediskem.

Natura 2000: Přírodní památka Hrnčárky se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Suchá květnatá louka v PP Hrnčárky (13. 5. 2012)

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Bojková, J., Chvojka, P. et Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Dvořáková, J., Ložek, V., Horsák, M. et Pechanec, V. (2011): Atlas rozšíření suchozemských plžů v CHKO Bílé Karpaty. - Acta Carpathica Occidentalis, Supplementum 1, 124 s. ISBN 978-80-87614-00-6.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. – 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Hájková, P. et Hájek, M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia, Praha, 75: 271–287.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hettenbergerová, E. (2009): Botanický inventarizační průzkum PP Hrnčárky. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horal, D., Jagoš, B., Resl, K., Uřičář, J., Jongepier, J. W. et Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření vybraných druhů živočichů CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Horsák, M., Kment, P. et Malenovský, I. (2001): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) v Bílých Karpatech a jiných oblastech Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 206–210.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Hrouda, L. et al. (1991): Současný stav lokalit Lathyrus pannonicus v Bílých Karpatech. Dílčí zpráva projektu Zhodnocení stavu vegetace a flóry ve vybraných chráněných územích CHKO Bílé Karpaty a jejich management. – Ms. Katedry botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Hrnčárky. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52 - 75.

Jongepierová, I. (2006): Plán péče o PP Hrnčárky na období 2006–2015. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Fajmon, K., Vondřejc, T. E. et Žmolík, M. (2016): Plán péče o přírodní památku Hrnčárky na období 2016–2025. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kočí, J. (2019): PP Hrnčárky. Inventarizační průzkum. Letouni. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Komzák, P. (2007): Chrostíci (Trichoptera) PP Mechnáčky, PP Hrnčárky a jejich širšího okolí v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Lacina, A. (2007): Vliv lesnatého okolí na skladbu společenstev měkkýšů otevřených slatinišť. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D.

Lacina, A. (2010): Okrajový efekt jako fenomén určující skladbu malakofauny otevřených vápnitých slatinišť na kontaktu s lesními stanovišti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malenovský, I., Kment, P. et Konvička, O. [eds.] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Náhlíková, T. (2009): Vliv velikosti plochy na výskyt diagnostických druhů slatinných pramenišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Nováček, O. (2010): Struktura a složení taxocenóz lasturnatek (Ostracoda) podél gradientu minerální bohatosti prameništních slatinišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Marie Omesová, Ph.D.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Stanovský, J. (2008): Přírodní památka Hrnčárky, inventarizační průzkum entomologický. Brouci – Coleoptera. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šimková, M. (2000): Ekologicko-faunistická charakteristika arachnofauny Březové a Strání (CHKO Bílé Karpaty). – Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 73 pp.

Šmerdová, E. (2020): Inventarizační průzkum PP Hrnčárky. Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc.

Uvíra, V. (2018): Inventarizační průzkum PP Hrnčárky z oboru vodní hmyz. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

• Aktualizace 10. 3. 2024