Přírodní rezervace Nová hora

Přírodní rezervace Nová hora, výhled od PP Mechnáčky (15. 6. 2002)

Základní údaje: Přírodní rezervace Nová hora představuje členité území tvořené komplexem bělokarpatských květnatých luk, pastvin, starých ovocných sadů, lesíků, křovin a mokřadů. Nachází se ve Straňanské kotlině na jihozápadním úbočí Nové hory (552 m n. m.) v nadmořské výšce 379 až 517 m n. m., na severovýchodním okraji obce Květná. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením ONV v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982 jako CHPV Nová hora I. a II. o celkové výměře 20,2431 ha s vyhlášeným ochranným pásmem o výměře 3,20 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. 8. 1991 opět jako CHPV Nová hora I. a II. o celkové výměře 17,0431 ha s ochranným pásmem o původní výměře, naposledy přehlášeno vyhláškou č. 3 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9. 1. 1995 jako PR Nová hora a rozšířeno na současnou výměru. Evidenční kód ÚSOP: 798. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha: 29,7412 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Udržení charakteru lučních i hájových společenstev. Záchrana mikrolokalit chráněných a ohrožených druhů rostlin.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen horninami svodnického souvrství (spodní paleocén – svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše, v nichž převažují vápnité prachové jílovce. Terén je poměrně členitý, poznamenaný lidskou činností. Na svahových sedimentech (levý údolní svah potoka Klanečnice) se vyvinuly kambizemě pseudoglejové a pseudoglej typický, střední zrnitosti.


Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus)		Kruštík bahenní (Epipactis palustris)

Flóra a vegetace: Na bělokarpatských květnatých loukách převažují teplomilné travino-bylinné porosty blízké svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a ostřicí horskou (Carex montana) a mezofilní ovsíkové a kostřavové louky svazu Arrhenatherion. Téměř čtvrtinu plochy rezervace zaujímají dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum. Nacházejí se zde také drobná luční prameniště a mokřady s vegetací vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae na přechodu s vlhkými pcháčovými loukami svazu Calthion palustris.

Vyskytuje se zde řada ohrožených a chráněných druhů, dosud bylo v rezervaci nalezeno včetně historických údajů 391 taxonů vyšších rostlin. Ze vstavačovitých zde nachází poměrně bohatá populace tořiče čmelákovitého Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana), dále např. vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač osmahlý (Orchis ustulata) a vstavač bledý (Orchis pallens), pouze vzácně vstavač kukačka (Anacamptis morio), v mokřadech a na vlhčích místech prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a jen vzácně kruštík bahenní (Epipactis palustris), v lesících lemujících louky roste okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a kruštík nepravý (Epipactis pseudopurpurata). Další v minulosti uváděné druhy, jako např. hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač mužský (Orchis mascula) a vstavač vojenský (Orchis militaris), nebyly již delší dobu pozorovány.

Přírodní rezervace Nová hora – louka s rozptýlenou zelení ve spodní části (28. 5. 2008)

Z dalších ohrožených, chráněných a vzácnějších druhů v rezervaci roste kriticky ohrožený hrachor panonský pravý (Lathyrus pannonicus subsp. pannonicus), který roste v České republice pouze na několika lokalitách právě zde ve Straňanské kotlině, dále např. bílojetel bylinný (Dorycnium
herbaceum), česnek kýlnatý (Allium carinatum), hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), jetel červenavý (Trifolium rubens), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda), podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), růže galská (Rosa gallica), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), vítod nahořklý (Polygala amarella) a záraza žlutá (Orobanche lutea), v mokřadech vzácně ostřice oddálená (Carex distans), ostřice rusá (Carex flava), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), šáchor tmavý (Cyperus fuscus), vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum) a zblochan hajní (Glyceria nemoralis).

Fauna: Pestrá mozaika lučních i lesních biotopů představuje významné útočiště pro vzácné a ohrožené druhy živočichů, především hmyzu. V posledních letech zde proběhly zoologické průzkumy zaměřené na několik skupin bezobratlých: motýli (Lepidoptera), střevlíci (Coleoptera: Carabidae), vrtalky (Diptera: Agromyzidae), květilkovití (Diptera: Anthomyiidae), škvoři (Dermaptera), švábi (Blattaria), rovnokřídlí (Orthoptera), kudlanky (Mantodea), křísi (Auchenorrhyncha), mery (Sternorrhyncha), ploštice (Heteroptera), některé další skupiny dvoukřídlých (Diptera: koutulovití – Psychodidae, ovádovití – Tabanidae) a širopasých blanokřídlých (Hymenoptera: Symphyta).

Z ohrožených a vzácnějších druhů motýlů s denní aktivitou zde žije např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ohniváček modrolemý (Lycaena alciphron), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), několik druhů modrásků, ostruháčků a soumračníků, perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica). Žije zde také celá řada druhů motýlů s noční aktivitou, jako např. bourovec jetelový (Lasiocampa trifolii), bourovec švestkový (Odonestis pruni), hranostajník jívový (Furcula furcula), kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson) a srpokřídlec olšový (Drepana curvatula).


Perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate)		Přírodní rezervace Nová hora (28. 5. 2008)

Z brouků byli pozorováni např. střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) a svižník polní (Cicindela campestris), krasec třešňový (Anthaxia candens), krasec Trachys troglodytes a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Zajímavý je výskyt vzácných druhů fytofágních brouků, z nichž zde byli nalezeni např. dřepčíci Longitarsus brunneus a Sphaeroderma rubidum, kozlíček Phytoecia affinis, lalokonosec Otiorhynchus multipunctatus, mandelinky Dibolia foersteri a Smaragdina xanthaspis, nosatci Donus intermedius a Microplontus campestris, štítonoš černoskvrnný (Cassida murraea), štítonoši Cassida canaliculata a Cassida panzeri. Z dalších skupin hmyzu se běžně vyskytuje např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), cvrček polní (Gryllus campestris), několik druhů čmeláků a mravenců, jako např. čmelák zemní (Bombus terrestris), čmelák luční (Bombus pratorum), mravenec trávníkový (Formica rufibarbis) a mravenec stepní (Formica cunicularia).

Plazi jsou na lokalitě zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a slepýšem křehkým (Anguis fragilis). V rezervaci a jejím okolní nachází vhodné hnízdní a potravní příležitosti řada druhů ptáků vázaných na luční biotopy a lesní lemy, jako např. chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluva hajní (Oriolus oriolus) a žluna šedá (Picus canus). Na přeletu byl pozorován krkavec velký (Corvus corax). Ze savců byl zaznamenán výskyt plcha velkého (Glis glis), zajíce polního (Lepus europaeus), veverky obecné (Sciurus vulgaris) a několika druhů netopýrů, např. netopýra alkathoe (Myotis alcathoe), netopýra brvitého (Myotis emarginatus) a netopýra velkého (Myotis myotis).

Přírodní rezervace Nová hora – sad ve spodní části (28. 5. 2008)

Lesnictví: Horní část rezervace je porostlá listnatými háji a sukcesními porosty na bývalých loukách. Pestrou dřevinnou skladu tvoří dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), topol osika (Populus tremula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), hlohy (Crataegus sp.), trnka obecná (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) a další druhy. Na části lesních ploch jsou také porosty nepůvodní borovice lesní (Pinus sylvestris).

Management, ohrožení: Části rezervace byly v minulosti využívány jako jednosečné louky, které byly součástí rozlehlého lučního komplexu pod Novou horou, většina ploch však byla v 70. letech 20. stol. rozorána. V dolní části území byla drobná políčka a švestkové sady, dubohabrové hájky byly těženy výběrovým způsobem. V době hospodaření státního statku byly koseny jen snadno přístupné plochy. Většina zbylé části území, zvláště v horní části, zarostla nálety dřevin. Louky s masovým výskytem tořiče byly v 80. letech 20. stol. poničeny aplikací minerálních hnojiv. Po roce 1990 bylo přihnojování luk ukončeno a v letech 1993–95 zrekonstruovala ZO ČSOP Vlčnov nejcennější plochy luk likvidací náletu a stařiny a obnovila na nich pravidelné kosení. Stav lučních porostů se zlepšil natolik, že se opět objevily tořiče i jiné ohrožené druhy na místech jejich původního výskytu. Louky je možné kosit jednou ročně, vhodné je přepasení otav ovcemi, kozami nebo smíšeným stádem s hovězím dobytkem. Zvláštní péči je třeba věnovat mokřadům, provádět každoroční ruční kosení včetně odklízení sena. V lesích je možné hospodařit výběrovým způsobem s upřednostňováním těžby jehličnatých dřevin a následnou přirozenou obnovou listnáčů.

Rekreační využití: Napříč chráněným územím prochází nepříliš frekventovaná zeleně značená turistická stezka Via Czechia-jižní směřující z Velké Javořiny do Strání a dále na Velký Lopeník. Stezka je vedena přes rezervaci okrajem lesních porostů, v horní části lesem. Luční porosty by tak neměly být turistickým ruchem přímo zasaženy. Ohrožení lučních společenstev představují nežádoucí sportovní aktivity, jako jsou přejezdy terénních čtyřkolek, motocyklů a horských elektrokol.

Natura 2000: Přírodní rezervace Nová hora se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (kód CZ0724090).

Přírodní rezervace Nová hora – ochuzená louka ve střední části (28. 5. 2008)

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Bonari, G., Fajmon, K., Malenovský, I., Zelený, D., Holuša, J., Jongepierová, I., Kočárek, P., Konvička, O., Uřičář, J. et Chytrý, M. (2017): Management of semi-natural grasslands benefiting both plant and insect diversity: The importance of heterogeneity and tradition. – Agriculture, Ecosystems and Environment 246: 243– 252.

Černý, M. (1999): Inventarizační průzkum vrtalek (Diptera) vybraných lokalit CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Devánová, K. (2009): Inventarizační průzkum PR Nová hora z oboru botanika. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Devánová, K. (2019): Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Nová hora – flóra. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Dvořák, L. et Bezděčka, P. (2012): Současné poznatky o rozšíření srpice rezavé (Panorpa cognata Rambur, 1842) v České republice. – Západočeské entomologické listy 3: 44–48.

Ezer, E. et Konvička, O. (2022): Inventarizační průzkum fytofágního hmyzu a epigeických predátorů v PR Nová hora. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Fajmon, K., Jagoš, B., Ovesný, K., Staš, R., Vondřejc, T. et Žmolík, M. (2023): Plán péče o přírodní rezervaci Nová hora na období 2024–2032. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hlobilová, I. (1985): Antropické vlivy v lučních společenstvech Bílých Karpat a rozšíření vstavačovitých. – Diplomová práce, depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horal, D., Jagoš, B., Resl, K., Uřičář, J., Jongepier, J. W. et Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření vybraných druhů živočichů CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Hrabec, J. et al. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Red list of threatened species of the Czech Republic. Vertebrates. – Příroda 34: 1–182.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jatiová, M. et Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Třebíč: Arca JiMfa, 539 s. ISBN 80-85766-35-3.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1996): Botanický inventarizační průzkum PR Nová hora. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52–75.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. et Jagoš, B. (2003): Plán péče o Přírodní rezervaci Nová hora na období 2004–2013. – Ms., depon. in Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepierová, I., Tomešek, M. et Žmolík, M. (2013): Plán péče o Přírodní rezervaci Nová hora na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Kočárek, P. (2008): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea v PR Nová hora v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Komzáková, O. (2007): Květilkovití - Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) PP Mechnáčky, PR Nová hora, PP Záhumenice a okolí vrchu Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s- 295

Malenovský, I., Kment, P. & Konvička, O. [eds] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. – Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Přidal, A. (2014): New and interesting records of bees from Moravia and Slovakia with remarks to the Czech and Slovak checklist of bees (Hymenoptera: Apoidea: Apiformes). – Klapalekiana, roč. 50, s. 70–83.

Resl, K. (2005): Zoologické podklady (Coleoptera, Carabidae) pro vypracování plánů péče o NPR Javořina, PR Javořina, PR Nová Hora, PP Vápenky, PP Uvezené. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Řezáč, M. (2009): Rozšíření a ochrana pavouků sklípkánků (Araneae: Atypus spp.) v České republice. Distribution and conservation of the purse-web spiders (Araneae: Atypus spp.) in the Czech Republic. – Příroda, Praha, 28: 3–43.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Šimková, M. (2000): Ekologicko-faunistická charakteristika arachnofauny Březové a Strání (CHKO Bílé Karpaty). – Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 73 pp.

Škodová, J. (2019): Přírodní rezervace Nová hora. Inventarizační průzkum. Měkkýši. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tlusták, V. (1972): Xerothermní travinná společenstva lesostepního obvodu Bílých Karpat. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Vicherek.

Tlusták, V. (1975): Syntaxonomický přehled travinných společenstev Bílých Karpat. Syntaxonomische Übersicht der Rasengesellschaften des Gebirges Bílé Karpaty (Weisse Karpaten). – Preslia 47: 129–144.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Trávníček, D. (2020): Inventarizace MZCHÚ PR Nová hora – vodní hmyz. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Trávníčková, J. (2020): Přírodní rezervace Nová hora. Inventarizační průzkum. Savci (vybrané druhy). – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Večeřa, P. (2020): Přírodní rezervace Nová hora. Inventarizační průzkum. Ornitologie. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

Zábranská, D. (1980): Botanický průzkum CHKO BíIé Karpaty. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

• Aktualizace 16. 2. 2024