Přírodní památka Kalábová 2

Přírodní památka Kalábová 2 (7. 7. 2016)

Základní údaje: Přírodní památka Kalábová 2 představuje obnovený luční pěnovcový mokřad s cennou mokřadní vegetací ve střední části Bílých Karpat. Nachází se v Lopenické hornatině (okrsek Komeňská vrchovina), na jihovýchodním úpatí Studeného vrchu, v nadmořské výšce 447 až 462 m n. m., po levé straně silnice z Březové do Lopeníku, asi 300 m JV od PP Kalábová a 1,25 km VJV od kóty Studený vrch (646,4 m n. m.). Katastrální území Bánov, okres Uherské Hrdadiště, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno Nařízením Správy CHKO Bílé Karpaty č. 1/2014 ze dne 5. 2. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 5863. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 0,2489 ha, ochranné pásmo 1,7726 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Pěnovcový mokřad; vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, zejména ostřice Davallova (Carex davalliana) a ostřice bílá (Carex alba) včetně jejich biotopů.

Geologie, půdní poměry, hydrologie: Geologickým podkladem jsou sedimenty svodnického souvrství hluckého vývoje (maastricht – paleocén) bělokarpatské jednotky magurského flyše, v nichž převládají vápnité pískovce, jílovce a slínovce. Vyvíjí se zde subhydrická půda typu jezerní křídy, pěnovce a anmoorové gleje. V okolí se vytvořily hnědé půdy, jílovitohlinité až hlinité, těžší až střední zrnitosti, půdním typem jsou kambizemě typické až pseudoglejové. Střední částí území protéká pramenná stružka, která sytí vlastní mokřad. Na vegetaci se ve stružce se vytvářejí vápencové inkrustace, ve východním cípu se nachází také drobná tůňka.


Ostřice Davallova (Carex davalliana)		Ostřice bílá (Carex alba)

Flóra a vegetace: Poměrně malé území je ze všech stran obklopeno lesními porosty. Na degradovaném lučním pěnovcovém prameništi a vápnitém slatiništi se nacházejí zbytky mokřadní vegetace svazu Caricion davallianae, v níž se vyskytuje např. ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice latnatá (Carex paniculata), ostřice rusá (Carex flava), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), sítina článkovaná (Juncus articulatus), bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) a oman vrbolistý (Inula salicina). Ze vstavačovitých roste na prameništi prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), v roce 2016 se zde objevil také jeden kvetoucí exemplář pětiprstky hustokvěté (Gymnadenia densiflora). V jižním okraji území roste na vyschlých tufech vzácná ostřice bílá (Carex alba).

Na sušších místech v severním okraji přírodní památky se objevuje např. bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), čičorka pestrá (Securigera varia), dobromysl obecná (Origanum vulgare), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), len počistivý (Linum catharticum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata). Na okraji lesa v ochranném pásmu byl nalezen vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a kruštík z okruhu k. širolistého (Epipactis helleborine agg.). V lesních lemech ochranného pásma se vyskytuje např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum).

Fauna: Podrobnější zoologický průzkum byl zatím proveden pouze u některých skupin bezobratlých. Z fytofágních druhů brouků byl v přírodní památce nalezen například ohrožený štítonoš Cassida panzeri. U vodního hmyzu lze na mokřadu očekávat podobné druhy živočichů jako v nedaleké PP Kalábová. Dosud zde byly jištěny pouze běžné druhy vodních brouků. Z vážek byl na lokalitě pozorován páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata), z obojživelníků skokan hnědý (Rana temporaria).

Lesnictví: Lokalita měla býl v roce 2014 přeřazena z lesního pozemku (porost 5A) na bezlesí. Nachází se na okraji lesního komplexu Studeného vrchu, ze všech stran je obklopena převážně jehličnatými lesy různého stáří.

Management, ohrožení: Území přírodní památky bylo součástí původně rozsáhlého komplexu lesů, pastvin a mezofilních i mokřadních luk s prameništi pod Studeným vrchem. V druhé polovině 20. stol. zde ustaly tradiční způsoby obhospodařování a území zůstalo ležet ladem. Následně byl v 80. letech na pozemku vysázen smrk a na mokřadu se uchytil nálet olše lepkavé. Po nalezení lokality v roce 2012 byla s vlastníky dohodnuta rekonstrukce mokřadu, následně byly vykáceny všechny dřeviny a na jaře 2013 byly dočištěny od náletu dřevin také okraje chráněného území.

Další údržba území zajišťující obnovu mokřadní vegtace spočívá v pravidelném ručním kosením 1× ročně v červenci až srpnu s následným odvozem sena. Místa s třtinou křovištní a ruderálními druhy (např. pcháčem rolním) je třeba kosit častěji, alespoň 2× ročně od konce června do konce srpna až září. Provádí se také údržba lesních okrajů ořezem. Ze zkušeností s obnovou mokřadní vegetace v PP Kalábová se dá předpokládat, že se původní společenstvo podaří rekonstruovat během 10 až 20 let. Chráněné území je dobře přístupné po lesní odvozní cestě, proto byl na jeho horním okraji instalován informační panel.

Natura 2000: Přírodní památka Kalábová 2 je součástí evropsky významné lokality Bílé Karpaty (CZ0724090) o celkové rozloze 20 043,3080 ha. Dílčími předměty ochrany jsou dvě stanoviště – petrifikující prameny s tvorbou pěnovců a zásaditá slatiniště.

Obnova mokřadu v PP Kalábová 2 (14. 3. 2013)

Literatura:

Coufal, R. (2021): Inventarizační průzkum měkkýšů PP Kalábová 2 v CHKO Bílé Karpaty. – Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Fajmon, K. (2019): Carex alba Scop., pp. 67–68. – In: Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 54: 47–148.

Fajmon, K. et Jongepierová, I. (2022): Botanický inventarizační průzkum PP Kalábová 2. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Fajmon, K., Jagoš, B., Ovesný, K., Staš, R., Vondřejc, T. et Žmolík, M. (2023): Plán péče o přírodní památku Kalábová 2 na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Hájek, M., Horsák, M. et Hájková, P. (2002): Pěnovcová prameniště karpatských pohoří. - Živa 1: 11-13.

Hájek, M., Hájková, P., Goia, I., Dítě, D. et Plášek, V. (2021): Variability and classification of Carpathian calcium-rich fens: breaking the state borders. Variabilita a klasifikace karpatských vápnitých slatiniš: boření státních hranic. – Preslia 93: 203–235.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Janíčková, B. (2018): Inventarizační průzkum PP Kalábová 2 z oboru vodní hmyz. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepier, J. W. (2013): Brigáda na Kalábové. – In: Bílé - Biele Karpaty 2/2013, s. 5

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. In: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52 - 75.

Jongepierová, I., Jagoš, B. et Žmolík, M. (2013): Plán péče o Přírodní památku Kalábová 2 na období 2014–2023. Depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Konvička, O. (2021): Inventarizační průzkum fytofágního hmyzu a epigeických predátorů v PP Kalábová 2. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kraus, J. (2010): Vegetace lesních pramenišť Bílých Karpat a její vztah k druhovému složení okolí. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. – Preslia 84(3): 813–850. ISSN 0032-7786.

Lacina, A. (2007): Vliv lesnatého okolí na skladbu společenstev měkkýšů otevřených slatinišť. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D.

Lacina, A. (2010): Okrajový efekt jako fenomén určující skladbu malakofauny otevřených vápnitých slatinišť na kontaktu s lesními stanovišti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D.

Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2019): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVII. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 54: 67–68.

Náhlíková, T. (2009): Vliv velikosti plochy na výskyt diagnostických druhů slatinných pramenišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Potyková, Z. (2023): Inventarizační průzkum PP Kalábová 2 – flora. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Šácha, V. (2009): Svahové pochody v Bílých Karpatech a biotopy sesuvných území. – Diplomová práce, 83 s. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Irena Smolová, Ph.D.

Šlachtová, E. (2021): Inventarizační průzkum sladkovodních měkkýšů v PP Kalábová 2. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

• Aktualizace 25. 3. 2024