Přírodní památka Koukolky
Základní údaje: Přírodní památka Koukolky představuje enklávu lučních porostů a bývalých pastvin s teplomilnou flórou a faunou v kulturní zemědělské krajině na úpatí Chřibů. Nachází se v sv. části Kyjovské pahorkatiny (podcelek Vážanská vrchovina), na mírném svahu s východní až sv. expozicí v nadmořské výšce 255 až 297 m n. m., asi 400 m jv. od kóty Koukolky (302 m n. m.) a 400 m sz. od obce Tučapy (kostel). Katastrální území Tučapy. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 18/2002 ze dne 16. 9. 2002 s účinností od 1. 10. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2183. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 1,3614 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Ojedinělá lokalita xerotermní vegetace se vzácnými a chráněnými druhy rostlin, z nichž některé se zde vyskytují již na jediné lokalitě v rámci východní části Chřibů.
Geologie, půdní poměry: Jedná se o sesuvný, nerovný a rozbrázděný svah, který je obklopený vysokými agrárními terasami. Geologickým podkladem chráněného území jsou paleogenní sedimenty vsetínských vrstev (svrch. eocén – spod. oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Ve flyšových vrstvách převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad pískovci, převážně glaukonitickými. Tyto horniny jsou překryty kvartérními sprašemi a sprašovými hlínami. Půdním typem je hnědozem modální.
Flóra a vegetace: Přírodní památka představuje botanicky významné území na jihovýchodním úpatí Chřibů. Na travnaté stráni převažuje xerotermní vegetace širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum ) a sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) v mozaice se solitérními stromy, skupinami křovin a remízky. Ze vzácnějších druhů zde roste např. vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris), kozinec vičencovitý ( Astragalus onobrychis), modřenec chocholatý (Muscari comosum), oman vrbolistý pravý (Inula salicina subsp. salicina), ostřice Micheliova (Carex michelii), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa, vítod větší (Polygala major), záraza zardělá (Orobanche kochii) a zvonek moravský (Campanula moravica), z běžných druhů např. devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), chrpa luční (Centaurea jacea), svízel syřišťový (Galium verum), šalvěj luční (Salvia pratensis ), zvonek rozkladitý (Campanula patula) a další.
Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy byly dosud zaměřeny na některé skupiny hmyzu a obratlovců. Z ohrožených, chráněných a vzácnějších druhů motýlů (Lepidoptera) se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus), bourovec hlohový (Trichiura crataegi), píďalka kropenatec topolový (Stegania dilectaria), můra dřevobarvec ptačincový (Aporophyla lutulenta) a také vzácná můra světlopáska červcová (Calymma communimacula), jejíž housenky se živí puklicemi. Z brouků zde žijí např. střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii), prskavec menší (Brachinus explodens), krasci Trachys troglodytes a Trachys fragariae, štítonoš Cassida panzeri, krytohlav Cryptocephalus vittatus, majka obecná (Meloe proscarabeus), zdobenec Trichius sexualis, zlatohlávek Fieberův (Protaetia fieberi), zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), zlatohlávek tmavý ( Oxythyrea funesta) a zlatohlávek Protaetia affinis. Obojživelníci jsou zastoupení skokanem štíhlým (Rana dalmatina), plazi stabilní populací ještěrky obecné (Lacerta agilis), spatřena byla také užovka obojková (Natrix natrix). Křovinaté výslunné stráně poskytují vhodné hnízdní možnosti a útočiště pro řadu druhů ptactva, k nimž zde patří např. pěnice vlašská ( Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a koroptev polní (Perdix perdix), na přeletu byl pozorován krahujec obecný (Accipiter nisus). Savci jsou zastoupeni běžnými druhy zemědělské krajiny jihovýchodní Moravy.
Lesnictví: Lokalita je vedena jako bezlesí, okolní neudržované plochy zarůstají náletovými dřevinami, především hlohem, svídou krvavou a břízou. V blízkém okolí se nacházejí také staré ovocné sady.
Management, ohrožení: Pro svou malou rozlohu je území přírodní památky snadno zranitelné, ohrožené je především zemědělskou činností na okolních pozemcích (chemické ošetřování, splachy minerálních hnojiv) a sukcesními procesy. V roce 2002 bylo území zbaveno části náletových dřevin a stařiny a bylo zde obnoveno pravidelné kosení. Do budoucna je třeba zabránit dalšímu zarůstání lokality pokračováním nejlépe mozaikového způsobu kosení, případně v kombinaci s extenzivní pastvou ovcí a koz.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Grulich, V. (1989): Výsledky floristického kursu ČSBS v Uherském Hradišti 1987. – Odbor kultury ONV, Uherské Hradiště. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Heliová, P. (2013): Floristický průzkum úpatí Chřibů na území západně od Uherského Hradiště (okolí obcí Boršice, Buchlovice a Stříbrnice). – Bakalářské práce. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Katedra biologie. Vedoucí práce doc. RNDr. Karel Kubát, CSc. Hrabec, J. et al. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Kandrnálová, D. (2021): Závěrečná zpráva z inventarizace Coleopter (Carabidae, Cerambycidae, Buprestidae, Elateridae, Cleridae, Chrysomelide, Scarabaeidae, Meloidae) za rok 2021. PP Koukolky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Kopeček, F. (2005): Závěrečná zpráva z inventarizace Lepidopter v navrhovaném MZCHÚ Koukolky za rok 2005. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Krupičková, Z. (2001): Botanický průzkum návrhu přírodní památky Koukolky. – Uherské Hradiště. Lacina, D. et Šnajdara, P. (2022): Plán péče o přírodní památku Koukolky na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Schneider, J. (2013): Plán péče o přírodní památku Koukolky na období 2014–2023. – Ms. Depon. in Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Sviečka, J. (2005): Inventarizační průzkum ptáků v roce 2005. PP Koukolky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Šálek, P. (2005): Základní inventarizační zoologický průzkum obojživelníků, plazů a vážek v přírodní památce Koukolky. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. |
| • Aktualizace 1. 3. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |