Přírodní památka Špidláky
Základní údaje: Přírodní památka Špidláky představuje tři zachovalé ostrůvky stepních biotopů s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin i živočichů v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině jižní Moravy. Nachází se v Mutěnické pahorkatině (okrsek Šardická pahorkatina) mezi obcemi Čejč a Čejkovice, na rozhraní s Čejčskou kotlinou, dnem bývalého Čejčského jezera. Chráněné území se vyznačuje poměrně členitým reliéfem pozměněným lidskou činností (agrární terasy, úvozy). Sestává ze tří izolovaných lokalit Špidlák I, Špidlák II a Prostřední Špidlák, které jsou situovány na poměrně příkrých svazích se sklonem 10 až 40 ° s nejrůznější, převážně severozápadní až severovýchodní orientací, v rozpětí nadmořských výšek 192 až 239 m n. m. Časti Špidlák I a Špidlák II jsou od sebe vzdálené pouhých 100 m, leží asi 1,6 km sv. od obce Čejkovice (zámek). Prostřední Špidlák vzdálený asi 400 m severněji je svou rozlohou největší dílčí částí, nachází se asi 2 km ssv. od Čejkovic a 2,5 km jjz. od obce Čejč (kostel). Katastrální území: Čejč, ochranné pásmo také k. ú. Čejkovice a Mutěnice, okres Hodonín. Vyhlášeno nařízením Jihomoravského kraje ze dne 4. 10. 2012 o zřízení přírodní památky Špidláky a jejího ochranného pásma s účinností od 1. 1. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5769. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 15,3668 ha, vyhlášené ochranné pásmo 7,2661 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Komplex nelesních biotopů evropsky významného stanoviště 6250 Panonských sprašových stepních trávníků svazu Festucion valesiaceae a širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti. Na tato stanoviště jsou vázané populace řady zvláště chráněných a evropsky významných druhů, z rostlin např. katránu tatarského (Crambe tataria), hadince nachového (Echium russicum), srpice karbincolisté (Serratula lycopifolia), lýkovce vonného (Daphne cneorum) a koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Jde o jednu ze tří posledních lokalit výskytu pelyňku Pančićova (Artemisia pancicii) v ČR. Lokalita střevlíka uherského (Carabus hungaricus) a chrobáka jednorohého (Bolbelasmus unicornis). Geologie, půdní poměry: Území přírodní památky se nachází v moravské části Vídeňské pánve. Jeho geologický podklad tvoří neogenní fluviolakustrinní sedimenty (vytvořené řekou v jezerním prostředí), kterými jsou jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky a štěrky bzeneckého souvrství (pannon). Tyto sedimenty jsou místy překryty návějemi spraší a sprašvých hlín. Převažujícím půdním typem je černozem typická, zastoupeny jsou také luvizemě a pararendzina. Flóra a vegetace: Na travnatých svazích se vyvinula teplomilná vegetace, v níž převažují širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus ), kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a ostřicí nízkou (Carex humilis). Úzkolisté suché trávníky svazu Festucion valesiacae se v chráněném území nacházejí pouze maloplošně, především na exponovaných stanovištích na hřbetech Prostředního Špidláku. Lesnictví: Součástí chráněného území jsou také lesní pozemky o celkové výměře 0,7654 ha, které se nacházejí v dílčí části Prostřední Špidlák. Jedná se převážně o akátiny, patrně náletového původu, ve kterých neprobíhalo žádné lesnické hospodaření. Tyto nepůvodní porosty jsou postupně odstraňovány. Na leteckých snímcích z 50. let 20. stol. je dobře patrné, že zalesněné plochy se zde prakticky nenacházely. Natura 2000: Území přírodní památky je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Špidláky (kód CZ0624116) o celkové rozloze 15,3668 ha v panonské biogeografické oblasti. Předmětem ochrany EVL je biotop panonské sprašové stepní trávníky (6250), z druhů katrán tatarský (Crambe tataria), pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii ) a střevlík panonský (Carabus hungaricus). Je také součástí ptačí oblasti Hovoransko – Čejkovicko (kód CZ0621026). Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou druhy pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strnad zahradní (Emberiza hortulana) a jejich biotopy. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Ambrozek, L. (1989): Vybrané komplexy xerotermní vegetace na jižní Moravě. – Diplomová práce, depon. in: PřF UK, Praha. Ambrozek, L. (1994): Inventarizační průzkum přírodní rezervace Čejkovický Špidlák I. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Brno. Ambrozek, L. (1994): Inventarizační průzkum přírodní rezervace Čejkovický Špidlák II. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Brno. Ambrozek, L., Jongepierová, I., Bezděčka, P. et Paličková, M. (2001): Plán péče pro PR Špidlák I. na období 2001–2005. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Brno. Anonymus (2020): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Čejkovické Špidláky CZ0624116. – Ms., AOPK ČR, depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Brno. Anonymus (2022): Plán péče o přírodní památku Špidláky na období 2022–2031. – Ms., AOPK ČR, depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Brno. Bezděčka, P. (1993): Inventarizační průzkum myrmekofauny lokality Čejkovické Špidláky, okr. Hodonín. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Bezděčka, P. (1993): Inventarizační průzkum střevlíkovitých brouků lokality Čejkovické Špidláky, okr. Hodonín. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Bízová, J. (2011): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jihomoravského kraje. – Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Agronomická fakulta. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D. Buček, A. et Lacina, J. (2006): Severopanonské stepi. – Veronica, 7/2006, s. 5–6. Buček, A., Lacina, J. et Laštůvka, Z. [eds] (2006): Panonské stepní trávníky na Moravě. – Veronica XX., 17. zvláštní vydání, 60 s. ISSN 1213-0699. Buček, A. (2007): Špidláky. – Veronica. 2007, roč. 21, č. 5, s. 14. Bulová, T. (2002): Biologie, ekologie a rozšíření druhů Artemisia pancicii, Cardamine parviflora a Gladiolus palustris na Moravě. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Unar, CSc. Čížek, L., Pokluda, P. a kol. (2014): Střevlík uherský – jeho biologie, početnost, ochrana a péče o lokality. – Živa 5/2014: 222-225. Danihelka, J. (1995): O druhu Artemisia pancicii v České republice a příbuzných taxonech. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 30(1995): 81–90. Danihelka, J. et Grulich, V. (2000): Pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum) v České republice. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 34 (1999): 123–134. Dolanský, J. (2011): Rozšíření a stanovištní nároky zápřednic rodu Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) v Česku. Distribution and habitat preferences of spiders of the genus Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) in Czechia. – In: Vč. Sb. Přír. – Práce a studie, 18: 125–140. ISSN 1212-1460. Dřevojan, P., Hradílek, Z., Koval, Š., Kubešová, S., Mikulášková, E., Novotný, I. et Zmrhalová, M. (2017): Zajímavé bryofloristické nálezy XXVII. – Bryonora 59: 72–77. Dvořák, V. (2010): Kriticky a silně ohrožené druhy rodu Thesium L. v České republice. – Diplomová práce. Palackého univerzita v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Gillová, L., Kitner, M., Majeský, Ľ., Skálová, D. et Vymyslický, T. (2011): Nové poznatky o druhu pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii). – Příroda, roč. 31, s. 11–31. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Hoskovec, L. (2007): Hustopečská pahorkatina, Čejkovické Špidláky – přírodní rezervace. – Botany.cz [online]. 2007-12-27 [cit. 2020-03-17]. Dostupné z https://botany.cz/cs/cejkovicke-spidlaky/. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M., Danihelka, J. et Michalcová, D. [eds.] (2015): Botanical Excursions in Moravia. Field Guide for the 58th IAVS Symposium. – Masaryk University, Brno. Jongepierová, I. a kol. (1999): Plán péče o přírodní rezervaci Špidláky na období 2001–2005. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Juřena, D. (2022): A critical review of the distribution of the endangered European earth-borer beetle Bolbelasmus unicornis (Coleoptera, Geotrupidae), with new records from 13 countries and observations on its bionomy. – ZooKeys 1105: 1–125. https://doi.org/10.3897/zookeys.1105.81474 Kaláb, J. (2003): Přehled brouků ulovených do zemních pastí v r. 2002. (Inventarizační průzkum PR Špidláky). – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Kitner, M., Majeský, Ľ., Gillová, L., Vymyslický, T. et Nagler, M. (2012): Genetic structure of Artemisia pancicii populations inferred from AFLP and cpDNA data. – Preslia, roč. 84, s. 97–120. Kleinová, H. (2010): Mapování výskytu kriticky ohroženého druhu lýkovce vonného (Daphne cneorum). Závěrečná zpráva k projektu Ochrana biodiverzity č. 111011. – Ms., depon. in: ZO ČSOP Hořepník, Prostějov; AOPK ČR, Praha. Komenderová, A. (1971): Floristické poměry strání mezi Čejkovicemi a Kobylím. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Unar. Konvička, M. et Beneš, J. (2005): Inventarizační průzkum PR Špidláky z oboru zoologie - denní motýli (Lepidoptera). – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5. Konvička, M., Beneš, J., Spitzer, L., Bartoňová, A. et Zapletal, M. (2016): Management stanovišť ohrožených druhů denních a nočních motýlů v České republice. – Entomologický ústav BC AV ČR & Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Krejčová, M. (2024): Diverzita rostlin v biotopu stepních trávníků na jižní Moravě – krajinný kontext a ochranářské implikace. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Martin Večeřa, Ph.D. Kuras, T., Mazalová, M. et Šarapatka, B. (2017): Stepní lada jako refugia motýlů agrární krajiny Čejčska. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732. Kuras,T., Šarapatka, B., Mazalová, M., Tuf, I. H. et Bednář. M. (2017): Krajinná struktura. Klíč k ochraně biologické rozmanitosti, půdy a vody. Část I – Ochrana biodiverzity. In: Ochrana přírody 6/2017, s. 18–23. Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2019): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVII. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 54: 102. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonius Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). – Elateridarium 2: 156–171. ISSN 1802–4858. Paukertová, I. (2008): Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu v rámci projektu „Natura 2000 – implementace v Jihomoravském kraji, 1. etapa“ na EVL CZ0624116 Čejkovické Špidláky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Brno. Přidal, A. (2014): New and interesting records of bees from Moravia and Slovakia with remarks to the Czech and Slovak checklist of bees (Hymenoptera: Apoidea: Apiformes). – Klapalekiana, roč. 50, s. 70–83. Rybka, V. (2005): Metodika monitoringu evropsky významného druhu hadinec červený (Echium maculatum). VaV/610/4/01 Monitoring zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť významných z hlediska legislativy ES. – AOPK ČR Praha. Slavík, P. (2004): Dílčí plán péče pro přírodní rezervaci Špidláky - část Čejkovický Špidlák II na období 2005–2014. – Ms. depon. in: AOKP ČR, Brno. Slavík, P. (2007): Dílčí plán péče pro přírodní rezervaci Špidláky – části Čejkovický Špidlák I, Bílý kopec na období 2007–2014. – Ms. depon. in: AOKP ČR, Brno. Slavík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Špidláky a její ochranné pásmo na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Slavík, P. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Čejkovické Špidláky CZ0624116. – Ms., AOPK ČR, depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. Šimeček K, Hora J. (2006): Metodika monitoringu ptačích oblastí. Ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko. – AOPK ČR, Praha. Šlancarová, J. (2011): Vliv heterogenity krajiny na složení lokálních společenstev: Motýli ve stepních rezervacích jižní Moravy. – Magisterská diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta & Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. Švehla, M. (2014): Tektonické porušení tercierních hornin v širším okolí Čejkovic. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd. Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Trnka, F. (2009): Bolbelasmus unicornis - chrobák jednorohý. – Naturabohemica.cz [online]. 2009-08-17 [cit. 2020-02-25]. Dostupné z http://www.naturabohemica.cz/bolbelasmus-unicornis/ |
| • Aktualizace 5. 2. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |