Přírodní památka Barborka

Podzim v přírodní památce Barborka (3. 11. 2003)

Základní údaje: Přírodní památku Barborka tvoří stará dubová bučina na jižním svahu kopce Modla (Barborka). Nachází se v centrální části Chřibů v nadmořské výšce 410 až 510 m n. m., asi 0,5 km severovýchodně od hradu Buchlov. Katastrální území Buchlovice. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 2 ze dne 10. 6. 1994, přehlášeno Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 4/2001 o zřízení přírodní památky Barborka ze dne 21. 3. 2001. Evidenční kód ÚSOP: 1693. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 7,96 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Starý samovolně zmlazující porost dubové bučiny na extrémním svahu s vysokým podílem vypreparovaných pískovcových skalisek, na kterých se vyskytuje reliktní borovice lesní.


Skály v PP Barborka - Převis		Skály v PP Barborka

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty lukovských vrstev soláňského souvrství (paleogén–paleocén) račanské jednotky magurského flyše. Je zde obnažena řada skalisek lukovských pískovců a slepenců s charakteristickými erozními skulpturami abiotického původu, tzv. Skály pod Barborkou. Největší skalní útvar se nazývá Hlavní kámen, další pak Plotna pod Barborkou, Dunivá plotna, Hradby, Pelcova plotna, Dvojitá věž, Sousední kámen, Baba, Prcek a Kohútik. Půdní pokryv tvoří kambizemě typické.

Pískovcová skaliska v PP Barborka (3. 11. 2003)

Flóra a vegetace: Vegetační kryt představují ochuzené květnaté bučiny asociace Melico-Fagetum a dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum. Dominantními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), zastoupena je také lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor babyka (Acer campestre). V bylinném podrostu se objevuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemorosa), svízel vonný (Galium odoratum) a další. Na skalkách a rozvolněných místech se nacházejí chudé acidofilní doubravy asociace Luzulo albidae-Quercetum, v nichž rostou méně náročné teplomilné druhy, např. tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), kokořík vonný (Polygonatum odoratum) a řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa).

Květnatá bučina v PP Barborka (29. 4. 2005)

Fauna: Podrobné zoologické průzkumy nebyly dosud provedeny. Z motýlů se zde vyskytují typické druhy bučin a listnatých lesů jako např. martináček bukový (Aglia tau) a okáč pýrový (Pararge aegeria). Na zachovalý lesní porost s přestárlými stromy a množstvím stojícího i padlého odumřelého dřeva různých průměrů a v různých stádiích rozkladu jsou svým vývojem vázány četné saproxylické druhy bezobratlých, zvláště brouků. K nejvzácnějším druhům přírodní památky patří kriticky ohrožený tesařík Stictoleptura erythroptera, jehož vývoj probíhá ve zcela odumřelém dřevě dosud žijících stromů, a nápadně zbarvený kovařík Ischnodes sanguinicollis. Žije zde také běžnější kovařík Limonius poneli. Karpatské druhy hmyzu zasahující na pravý břeh Moravy zde reprezentuje masařka Sarcophaga zumptiana. Ze zvláště chráněných druhů ptáků byli pozorováni např. lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluva hajní (Oriolus oriolus).

Lesnictví: Zachovalá ukázka přirozeného lesa, která se udržela díky zhoršeným terénním podmínkám, nevhodným pro intenzivní lesní hospodářství. Cílem lesního hospodaření je dosáhnout 60% zastoupení buku a 30% dubu a podporovat vtroušené přirozené listnaté dřeviny – lípu, javor, habr.

Horolezci v PP Barborka

Management, ohrožení: Území je vedeno v kategorii lesů zvláštního určení s nadřazeným významem ekologickým nad zájmem produkčním. Hospodaří se zde jednotlivě výběrným hospodářským způsobem, navržen je zcela bezzásahový režim. Pro relativně snadnou dostupnost jsou pískovcové skalní útvary hojně využívány horolezci.

Kaple sv. Barbory

Historie a kultura: Na vrcholu kopce Modla se nacházejí pozůstatky vrcholového hradiska z konce doby bronzové a starší doby železné z 8. stol. před n. l. Opevnění nevelkého sídliště kultury slezsko-plátenické bylo tvořeno třemi liniemi sypaných valů s vnitřním příkopem, zbytky čtvrtého valu jsou patrné na úbočí. V 2. stol. př. n. l. se zde usadili Keltové. Dnes tvoří dominantu vrcholu kaple svaté Barbory, která stojí na místě raně gotického kostelíka zmiňovaného již v r. 1412. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1672 - 1673, je křížového půdorysu s třemi oltáři, završena kopulí. Původně sloužila jako rodová hrobka majitelů buchlovského panství.

Natura 2000: Přírodní památka Barborka se nachází na území Evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.

Pod Barborkou (29. 4. 2005)

Literatura:

Batoušek, P. (2013): Inventarizační průzkum rostlin lokality PP Barborka. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Běťák, J. (2008): Makromycety lesních společenstev jihozápadních Chřibů. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7. str. 26–34.
Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. – In: Schneider, J. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44-58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Dušek, J., Pechová, L. et Štefánek, J. (2008): Obojživelnící a plazi Chřibů (Rozšíření obojživelníků a plazů v uherskohradišťské části Chřibů). – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7. str. 66–71.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. (2008): Natura 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30.4. 2008. Modrá. 2008, s. 197–202. ISBN 978-80-7375-193-7.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chytrý, M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. Vol. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia, Praha, 524 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jirková, P. et Novotný, R. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 3081 Barborka [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-17].
Dostupné z: http://lokality.geology.cz/3081.

Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 131.

Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonius Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). – Elateridarium 2: 156–171. ISSN 1802–4858.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1–8.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Pospíšil, A. (2006): Hodnocení vlivu rekreační zátěže na lesní ekosystémy PP Barborka a PP Břestecká skála. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: doc. Ing. Petr Kupec, Ph.D.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Rebrošová, K. et Schneider, J. (2009): Chřiby 2009 – krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. – 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Schneider, J., Kupec, P., Melicharová, A., Rebrošová, K. et Vyskot, I. (2006): Management of forest protected areas in Chriby hills. (Management lesních zvláště chráněných území v Chřibech). — In: Maunaga, Z. [ed.]: Gazdovanje šumskim ekosistemima nacionalnih parkova i drugih zašticenih područja. Banja Luka: Šumarski Fakultet Banja Luka, 2006, s. 621. ISBN 99938-56-06-1.

Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe. – Sborník z kolokvia 29.–30.4. 2008, Modrá. MZLU v Brně, 2008, 233 stran. ISBN 978-80-7375-193-7.

Schneider, J., Urban, J., Rebrošová, K., Douda, P., Dymák, M., Dobrovolný, L. et Chmelař, J. (2008): Možnosti využití syntézy ekosystémových charakteristik lesních porostů v tvorbě a ochraně krajiny. – Odborná zpráva projektu IGA LDF MZLU č. 57/2008. MZLU 2008.

Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Chřiby. – Brno, 2010. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Schneider, J. et Lampartová, I. (2013): Plán péče o přírodní památku Barborka na období 2014–2023. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. – Valašské Meziříčí: Vl. Skýpala, 190 s.

Smolíková, J. et Rožnovský, J. (2008): Posouzení klimatické charakteristiky Chřibů podle Atlasu podnebí Česka. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7.

Sychra, J. et Čamlík, G. (2009): Významní ptáci Chřibů a jejich monitoring. – In: Rebrošová, K. et Schneider, J. (2009): Chřiby 2009 – krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2. str. 40–42.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. – In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30. 4. 2008. Modrá. – Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181–196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. – In: Schneider, I. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. – Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. s. 85–87. ISBN 978-80-7375-341-2.

Tomešek, M. et Čermák, P. (2009): Potravní ekologie dravců ve Chřibech z pohledu biologické ochrany lesa. – In: Rebrošová, K. et Schneider, J. (2009): Chřiby 2009 – krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2. str. 43–55.

Trtek, L. (2013): Horolezectví v oblasti Moravských pískovců. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Fakulta sportovních studií, Centrum univerzitního sportu. Vedoucí práce: Mgr. Taťána Straková, Ph.D.

Vaculová, L. (2016): Lezec v krajině – případová studie regionu Chřiby. – Bakalářská práce. Mendelova unicerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Aleš Bajer, Ph.D.

• Aktualizace 8. 4. 2024