Přírodní památka Velický hliník

Přírodní památka Velický hliník (24. 7. 2005)

Přírodní památka Velický hliník (24. 7. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka představuje opuštěný hliník s různými sukcesními stádii, xerotermní i mokřadní vegetací a několika periodickými tůňkami. V roce 2018 byl k přírodní památce přičleněn úzký pruh suchých trávníků ležící asi 420 m severně od hliníku. Chráněné území s reliéfem antropogenního charakteru se nachází v nejjižnější části Hlucké pahorkatiny (okrsek Kuželovská kotlina) na mírném svahu s převážně východní až severovýchodní expozicí nad údolím řeky Veličky. Samotný hliník je situován v nadmořské výšce 332 až 384 m n. m., asi 150 m západně od obce Javorník nad Veličkou, nad železniční tratí Velká nad Veličkou – Vrbovce (SK), v těsné blízkosti hranic CHKO Bílé Karpaty. Katastrální území Velká nad Veličkou, okres Hodonín. Vyhlášeno nařízením Jihomoravského kraje č. 22/2012 ze dne 4. 10. 2012, přehlášeno nařízením č. 4/2018 ze dne 17. 12. 2018. Evidenční kód ÚSOP: 5770. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 4,8714 ha, vyhlášené ochranné pásmo 5,9356 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Přírodovědecky cenné území, s výskytem evropsky významného druhu, kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) jako i řady dalších vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), PP Velický hliník (22.6. 2013)   Kruštík bahenní (Epipactis palustris)

Pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora)
PP Velický hliník (22.6.2013)

 

Kruštík bahenní (Epipactis palustris)
(26.6. 2023)

Cíl ochrany: Udržení stanovišť vhodných pro existenci populace kuňky žlutobřiché, dále zastavení nežádoucích sukcesních procesů a současně podpora žádoucích forem a fází sukcese nutných pro udržení a podporu populací dalších zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin, které se v lokalitě vyskytují.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří deluviofluviální písčitohlinité až hlinitopísčité sedimenty a flyšové sedimenty kuželovského souvrství (svrchní paleocén – spodní eocén) hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů. Ve flyšových vrstvách převažují světle šedé až namodralé vápnité jílovce a šedé prachovce nad jemnozrnnými vápnitými pískovci. Typické jsou slabé vložky rezavě zbarvených zvětrávajících pelokarbonátů. Odkryv představuje typovou lokalitu kuželovského souvrství v opuštěném hliníku a je vhodný pro exkurzní účely. Původní půdní pokryv byl na většině plochy při otevření hliníku odstraněn, tvořily ho především černozemě a černice.

Flóra a vegetace: Po ukončení těžby došlo působením povětrnostních vlivů k výrazné modelaci terénu bývalého dobývacího prostou hliníku. Na svazích se vytvořily hluboké erozní rýhy, místy došlo k sesuvům, obnažení skalního podloží a vzniku podmáčených teras. Svahy jsou protkány stružkami s protékající vodou, což vedlo ke vzniku mozaiky xerotermních a mokřadních stanovišť. Nacházejí se zde různá sukcesní stadia s nízkou pokryvností vegetace, pouze ve starší severní části se vyskytuje zapojená xerotermní travinobylinná vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), místy se nacházejí křoviny tvořené převážně hlohy (Crataegus spp.). Ve střední a dolní části chráněného území je několik periodických tůní s porosty rákosu a vrb. Na lokalitě se můžeme setkat s několika druhy orchidejí (vstavačovitých), na mokřadních biotopech je nejhojnější kruštík bahenní (Epipactis palustris) následovaný pětiprstkou hustokvětou (Gymnadenia densiflora), na sušších místech rostou pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) a vstavač vojenský (Orchis militaris), vzácně se vyskytuje také tořič včelonosný (Ophrys apifera).

Z dalších významných teplomilných druhů zde rostou např. bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), černýš rolní (Melampyrum arvense), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), jetel červenavý (Trifolium rubens), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), kozinec dánský (Astragalus danicus), len tenkolistý (Linum tenuifolium), len žlutý (Linum flavum), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), modřenec chocholatý (Muscari comosum), oman mečolistý (Inula ensifolia), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), plamének přímý (Clematis recta), rozrazil vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum), vítod větší (Polygala major) a záraza bílá šalvějová (Orobanche alba subsp. major).

Na obnažených ploškách se ojediněle vyskytuje pamětník rolní chlupatý (Acinos arvensis subsp. villosus) a vrabečnice roční (Thymelaea passerina) – vzácný jednoletý plevel. Na mokřadech a podmáčených místech v jejich okolí rostou kromě již zmíněných orchidejí kruštíku bahenního a pětiprstky hustokvěté např. ostřice oddálená (Carex distans), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis), vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum) a zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum).

Hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia)   Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

Hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia)

 

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

Fauna: Velický hliník je významným biotopem ohrožených a chráněných druhů živočichů, především hmyzu, obojživelníků a plazů. Z denních motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), batolec červený (Apatura ilia), dále několik druhů hnědásků, modrásků, ohniváčků, okáčů a soumračníků, jako např. hnědásek kostkovaný, (Melitaea cinxia), modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f. rebeli) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar), z nočních motýlů pouze vzácně bourovec trnkový (Eriogaster catax). Z brouků byli pozorováni např. svižník německý (Cylindera germanica), svižník polní (Cicindela campestris), střevlíček kořenokaz modrý (Drypta dentata), kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum), tesařík pižmový (Aromia moschata) a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Z dalších skupin hmyzu je zajímavý výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa) a sarančete vlašského (Calliptamus italicus).

V periodických tůňkách se rozmnožuje několik druhů obojživelníků, jako např. kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria) a čolek obecný (Lissotriton vulgaris). Plazi jsou na lokalitě zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), užovkou hladkou (Coronella austriaca) a užovkou obojkovou (Natrix natrix). Z ptáků hnízdí  v hliníku a jeho blízkém okolí např. bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), strnad luční (Miliaria calandra), pozorován byl také ťuhýk obecný (Lanius collurio). V roce 1997 zde bylo prokázáno hnízdění bělořita šedého (Oenanthe oenanthe). Ze savců bylo zjištěno několik druhů netopýrů, jako např. netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus).

Histrorické využití území: Lokalita se nachází v místě bývalého hliníku, kde se od 70. do 90. let 20. století těžily cihlářské suroviny pro dnes již zrušenou cihelnu ve Velké nad Veličkou. Po ukončení těžby v roce 1993 bylo území ponecháno samovolnému vývoji. Původně probíhalo v těchto místech zemědělské hospodaření, což je patrné na leteckých snímcích z 50. let 20. stol. Byly zde travní porosty s drobnými políčky a ovocnými stromy, části území zřejmě sloužily jako pastviny.

Management, ohrožení: Lokalita je ohrožena postupující sukcesí, zejména zarůstáním mokřadních biotopů rákosem a náletovými dřevinami. Management zahrnuje sečení včetně odvozu usušené biomasy mimo vlastní chráněné území, redukci náletových dřevin, údržbu a případně budování nových tůní pro rozmnožování obojživelníků. Vodní režim území je přímo závislý na množství dešťových srážek, v suchých letech dochází k předčasnému vysýchání mokřadů a není tak umožněno dokončení vývoje obojživelníků, včetně hlavního předmětu ochrany – kuňky žlutobřiché. Ekologickou zátěž z minulosti představuje nelegální skládka průmyslového, stavebního i domovního odpadu, která zarůstá ruderální vegetací. Území se nachází na okraji zástavby a je i nadále ohroženo navážením odpadu.

Natura 2000: Území přírodní památky je v úplném překryvu s evropsky významnou lokalitou Velický hliník (kód lokality CZ0623349, původní název EVL Javorník – hliník) v kontinentální biogeografické oblasti o rozloze 4,8714 ha. Předmětem ochrany EVL je kuňka žlutobřichá (Bombina variegata).

Přírodní památka Velický hliník (24. 7. 2005)

Přírodní památka Velický hliník (24. 7. 2005)


Literatura:

Anonymus (2019): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Velický hliník CZ0623349. – Ms., 17 s., AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno.

Bednářová, J. (2014): Hodnocení funkčního potenciálu území ovlivněných těžební činností v oblastech Velká nad Veličkou a Paskov. – Diplomová práce. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Eva Lacková.

Beneš, J. et al. (2018): Monitoring evropsky významného druhu bourovce trnkového (Eriogaster catax) v České republice v  roce 2018. – Závěrečná zpráva pro AOPK ČR. ENTÚ BC AV ČR, České Budějovice. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Erhart, J. (2015): Výzva: PP Velický hliník. – In: Pavouk, zpravodaj České arachnologické společnosti 39 (2015): 22.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Husarik, P. (2010): Plán likvidace hliniště v dobývacím prostoru Velká nad Veličkou ev. č. 7 0670. – Kohout invest group s. r. o., Hranice.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Praha: Academia, 828 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jeřábkova, L. et Zavadil, V. (2020): Atlas rozšíření obojživelníků České republiky. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 104 pp. ISBN 978-80-7620-041-8.

Jongepierová, I., Jongepier, J. W. et Fajmon, K. (2008): Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu v rámci projektu „Natura 2000 – implementace v Jihomoravském kraji, 1. etapa“ na EVL CZ0623349 Javorník – hliník, k. ú. Velká nad Veličkou. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Jongepierová, I., Jongepier, J. W. et Fajmon, K. (2022): Plán péče o přírodní památku Velický hliník na období 2022–2031. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Brno.

Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno.

Konvička, O. (2008): Závěrečná zpráva k provedenému batrachologickému a herpetologickému průzkumu v rámci projektu „Natura 2000 – implementace v Jihomoravském kraji, 1. etapa“ na EVL CZ0623349 Javorník – hliník, k. ú. Velká nad Veličkou. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Konvička, O. et Spitzer, L. (2008): Závěrečná zpráva k  provedenému entomologickému průzkumu v rámci projektu „Natura 2000 – implementace v Jihomoravském kraji, 1. etapa“ na EVL CZ0623349 Javorník – hliník, k. ú. Velká nad Veličkou. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s.

Mertlík, J. (2016): Druhy podrodu Orthathous Reitter (Coleoptera, Elateridae, Dendrometrini, Athous) České republiky a Slovenska. – Elateridarium 10: 94–132.

Netíková, H. (2016): Blanokřídlí v rákosových dutinách na vybraných stanovištích jižní Moravy – pokus s umělými hnízdy. – Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Petr Bogusch, Ph.D.

Němčíková, S. (2018): Mapování stavu obojživelníků a plazů v EVL Javorník - hliník. – Ms., 5 pp., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno.

Slavík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Velický hliník a její ochranné pásmo na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Slavík, P. (2017): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Javorník – hliník CZ0623349. – Ms., 11 s. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno.

Sobotková, M. (2015): Inventarizace savců ve vybraných EVL. Monitoring stavu evropsky významných druhů v soustavě Natura 2000 (EHP-CZ02-OV-1-024-2015). – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Stráník, Z. et al. (1989): Geologie hluckého vývoje bělokarpatské jednotky. – Ms. ČGÚ Praha.

Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o  vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Švanyga, J. (2015) Sledování stavu obojživelníků ve vybraných EVL. Monitoring stavu evropsky významných druhů v soustavě Natura 2000 (EHP-CZ02-OV-1-024-2015). – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Vůjta, M. (1993): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000, list 35-114 Velká nad Veličkou. – MS ČGÚ Praha.

Vůjta, M., Plíšek, A. et Kukal, Z. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 699 Velický hliník – Javorník [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-20]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/699.

Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4.


Aktualizace 6. 1. 2024 Úvodní stránka Nahoru Zpět