Přírodní památka Chmelinec

Přírodní památka Chmelinec (16. 5. 2003)

Přírodní památka Chmelinec (16. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Chmelinec představuje mokřadní louku v údolnici potoka Drietomice v Bílých Karpatech. Nachází se v Lopenické hornatině, geomorfologickém okrsku Vyškovecká hornatina, na sv. okraji obce Vyškovec v nadmořské výšce 430 až 450 m n. m. Katastrální území Vyškovec, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno: Usnesení Okresního národního výboru v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 805. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 2,8919 ha, ochranné pásmo 6,7035 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Mokřadní i mezofytní louky s výskytem ohrožených druhů rostlin, bohatá lokalita prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a kruštíku bahenního (Epipactis palustris).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen sedimenty kaumberského souvrství (svrchní křída), v nichž převažují drobně rytmické vrstvy rudohnědých jílovců, a javorinského souvrství (spodní paleocén-svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše s drobně až středně rytmickými vrstvami a převahou pískovců. Na deluviálních hlinitokamenitých sedimentech se vyvinuly kambizemě typické, v zamokřených polohách pseudoglej typický a glej typický. V dolní části sběrné mísy na soutoku zdrojnic Drietomice se nachází drobný vývěr uhličité minerální vody. 

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), foto © Z. Podešva   Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), foto © Z. Podešva

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

 

Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium)

Flóra a vegetace: Na mokřadech a vlhkých loukách se vyvinula vegetace svazu Calthion s dominantním pcháčem potočním (Cirsium rivulare). Ze vstavačovitých (Orchidaceae) se zde nachází bohatá populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a kruštíku bahenního (Epipactis palustris), dále mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), bařička bahenní (Triglochin palustris), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), několik druhů z okruhu pampelišky bahenní (Taraxacum sect. Palustria), kontryhel lysý (Alchemilla glabra) a další. Pod lesem u vývěru uhličité minerální vody je malá čočka slatiny s vegetací pcháčového mokřadu. Ve východní části území se nachází na pěnovcovém mokřadu a vápnitém slatiništi vegetace svazu Caricion davallianae. Na sušších místech ve svahu nad potokem převládá vegetace karpatských přepásaných luk asociace Anthoxantho-Agrostietum. Z význačných druhů zde byly zaznamenány např. prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata).

Přírodní památka Chmelinec – mokřadní vegetace svazu Calthion (16. 5. 2003)

Přírodní památka Chmelinec – mokřadní vegetace svazu Calthion (16. 5. 2003)

Fauna: Podrobnější průzkumy zdejší fauny byly zaměřeny hlavně na bezobratlé. Na lokalitě byl zaznamenán výskyt několika význačných druhů hmyzu a měkkýšů vázaných na údolní mokřadní louky a pěnovcové prameniště. Z denních druhů motýlů zde žijí např. ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), modrásek bahenní (Phengaris nausithous) a modrásek očkovaný (Phengaris teleius), z vážek (Odonata) páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentatus), vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum), vážka tmavá (Sympetrum danae) a šídlo pestré (Aeshna mixta). Z měkkýšů je významný především výskyt praménky rakouské (Bythinella austriaca) a vrkoče útlého (Vertigo angustior).

Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), foto © Zdeněk Podešva

Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron)

Lesnictví: Ještě v 50. letech 20. stol. byla lokalita zcela bez lesní vegetace. V současnosti se podél potoka v jihozápadní části území nachází olšina svazu Alnion incanae o rozloze cca 0,5 ha.

Management, ohrožení: Původně se jednalo o jednosečné louky s následnou extenzivní pastvou. V současné době je část území kosena vlastníky, okraje jsou příležitostně přepásány a likvidovány jsou náletové dřeviny. Mokřad je nutno kosit speciálními lehkými lištovými sekačkami. 

Natura 2000: Přírodní památka Chmelinec se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Přírodní památka Chmelinec (16. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Chmelinec (16. 5. 2003)


Literatura:

Bojková, J. (2009): Variabilita makrozoobentosu podél minerálně-trofického gradientu prameništních slatinišť. – Disertační práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Školitel: Doc. RNDr. Jan Helešic, Ph.D.

Bojková, J., Chvojka, P. et Komzák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Hájek. M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. – 1. vyd. Uherské Hradiště : Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 1998. 158 s. supplementum 4. 

Havlín, Nováková, D. (2006): Minerální vody mikroregionu Bojkovsko (Mineral waters in Bojkovice region). – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2005, Brno 2006, s. 128–129.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1996): Botanický inventarizační průzkum PP Chmelinec. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Juříček, M. (2020): Botanický inventarizační průzkum PP Chmelinec. – Ms. Závěrečná zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, pracoviště Veselí nad Moravou.

Konvička, O. (2013): Příspěvek k rozšíření páteříčka Rhagonycha carpathica Ganglbauer, 1896 v České republice. – Acta Carp. Occ. 4: 86–88. ISSN 1804-2732.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Macek, J. (2012): Sawflies (Hymenoptera: Symphyta) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2): 819–896.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 280.

Němec, J. (2009): Botanický inventarizační průzkum PP Chmelinec. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Omelková, M. (2012): Druhová skladba a ekologie dvoukřídlých (Diptera) na prameništních slatiništích, se zřetelem na vybrané taxonomické problémy čeledi koutulovití (Psychodidae). – Disertační práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta. Školitel: Doc. RNDr. Jan Helešic, Ph.D.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.


Aktualizace 10. 3. 2024 CHKO Bílé Karpaty Úvodní stránka Nahoru Zpět