Přírodní památka Babí hora

Přírodní památka Babí hora (13. 5. 2013)

Přírodní památka Babí hora (13. 5. 2012)

Základní údaje: Přírodní památka Babí hora představuje zachovalé stepní louky a bývalé pastviny na mírných svazích s převážně jihozápadní expozicí. Nachází se v Hlucké pahorkatině (okrsek Boršická pahorkatina), na pravém údolním svahu Boršického potoka v nadmořské výšce 320 až 340 m n. m., asi 120 m jihozápadně od kóty Babí hora (346,4 m n. m.) a 4,2 km jihovýchodně od středu obce Hluk. Katastrální území Hluk. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 2/1998 ze dne 16. 3. 1998. Evidenční kód ÚSOP: 1919. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 1,1872 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 3,6852 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zachování zbytku jedinečných stepních společenstev panonského termofytika s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných i živočišných druhů.

Geologie, půdní poměry: Lokalita patří geologicky k hluckému vývoji bělokarpatské jednotky magurského flyše. V nivnickém souvrství (svrchní paleocén až spodní eocén) hluckého vývoje se střídají flyšové vrstvy s převahou vápnitých jílovců a slínovců nad drobovými pískovci. Tyto horniny jsou místy překryty sprašemi a sprašovými hlínami. Půdním typem jsou převážně kambizemě, půdy jsou suché, kamenité, v dolní části s poměrně vysoko položenou hladinou spodní vody.

Hrachor panonský chlumní (9. 5. 2003)   Hlaváček letní (Adonis aestivalis), PP Babí hora

Hrachor panonský chlumní (9. 5. 2003)

 

Hlaváček letní (Adonis aestivalis), PP Babí hora

Flóra a vegetace: Na stepních loukách převažuje teplomilná travinobylinná vegetace reprezentovaná širokolistými suchými trávníky svazu Bromion erecti se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), pýrem prostředním (Elytrigia intermedia), válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a ostřicí chabou (Carex flacca). Z významných druhů rostlin se zde vyskytuje např. žluťucha jednoduchá svízelová (Thalictrum simplex subsp. galioides), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis ), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), čilimník zelenavý (Cytisus virescens), dřín jarní (Cornus mas), hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus ), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), jetel červenavý (Trifolium rubens), kosatec různobarvý ( Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea), kozinec dánský ( Astragalus danicus), ledenec přímořský ( Tetragonolobus maritimus), len žlutý (Linum flavum), oman mečolistý (Inula ensifolia), plamének přímý (Clematis recta), plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia), snědek Kochův (Ornithogalum kochii), v nejbližším okolí také snědek jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum).

Přírodní památka Babí hora (9. 6. 2004)

Přírodní památka Babí hora (9. 6. 2004)

Dále zde roste např. kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), komoráč olešníkový (Silaum silaus), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus ), orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia), ostřice Micheliova ( Carex michelii), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), rozrazil vstavačovitý (Veronica orchidea), smldník jelení (Peucedanum cervaria), vítod větší (Polygala major) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata). Z běžných druhů je velmi hojný tužebník obecný (Filipendula vulgaris), při okrajích území se nacházejí porosty podražce křovištního (Aristolochia clematitis) a dnes již vzácný plevel hlaváček letní (Adonis aestivalis). Terestrické lišejníky jsou zastoupeny huspeníkem tuhým (Collema tenax) a dutohlávkou srostloplodou ( Cladonia symphycarpia).

Zvonek klubkatý – albín (16. 7. 2005)   Kamejka modronachová, PP Babí hora

Zvonek klubkatý – albín (16. 7. 2005)

 

Kamejka modronachová, PP Babí hora

Fauna: Přírodní památka Babí hora představuje poměrně bohatou lokalitu teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z motýlů byli zaznamenáni např. pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), perleťovec kopřivový ( Brenthis ino), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus) a také lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae). Z brouků se vyskytuje střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ulrichii), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), majka obecná (Meloe proscarabaeus ), stepní tesařík kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum) a teplomilný kozlíček Phytoecia virgula. Z dalších pozoruhodných druhů hmyzu zde byla nalezena např. kudlanka nábožná ( Mantis religiosa), lokální a vzácná kobylka hnědá (Decticus verrucivorus) a  řada jiných. Pozoruhodný je také výskyt slíďáka písečného (Arctosa perita), velmi vzácného druhu pavouka vázaného na písčiny.

Kriticky ohrožený druh pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena)

Kriticky ohrožený druh pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena)
se vyskytuje pouze v nejteplejších oblastech Zlínského kraje

Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepý křehký (Anguis fragilis). Z význačnějších druhů ptactva byl pozorován bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Území využívá k lovu potravy krahujec obecný (Accipiter nisus), z dalších dravců byl na přeletu pozorován moták lužní (Circus pygargus) a moták pochop (Circus aeruginosus).

Management, ohrožení: V minulosti bylo území přírodní památky využíváno jako extenzivní obecní pastvina, po upuštění od pastvy zůstalo dlouhodobě bez obhospodařování, pouze občasnými neúmyslně založenými požáry byla potlačována sukcese dřevin. Od roku 1999 je udržováno pravidelným každoročním kosením během měsíce srpna, jsou také odstraňovány ojedinělé nálety dřevin. Aktivní program péče o významné druhy rostlin, zejména hrachor panonský chlumní, je realizován podporou výsevu in situ. Horní hranice přírodní památky bezprostředně sousedí s polními kulturami v ochranného pásmu, území je tak ohroženo úlety pesticidů, splachy minerálních hnojiv a následnou ruderalizací. Tuto část plochy by bylo vhodné osít bělokarpatskou regionální směsí trav a bylin.

Natura 2000: PP Babí hora se nachází na území Evropsky významné lokality Babí hora (CZ0720013), představující přírodní komplex tvořený širokolistými suchými trávníky, mezofilními loukami, teplomilnými doubravami a lužním lesem v kolinním stupni panonského termofytika na svazích a na dně údolí Boršického potoka o celkové rozloze 49,2911 ha.

Přírodní památka Babí hora (13. 5. 2013)

Přírodní památka Babí hora (13. 5. 2012)


Literatura:

Batoušek, P. (2010): Inventarizační průzkum rostlin lokality PP Babí hora. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Batoušek, P. et Juříček, M. (2011): Thalictrum simplex subsp. galioides (DC.) Korsh., p. – In: Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 148–149.

Drábková, A. (2011): Charakteristika arachnocenóz PP Babí hora (Hluk). – Bakalářská práce. Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí: RNDr. Zdeněk Majkus, CSc.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Elsnerová, M. et Trávníček, D. (2003): Plán péče o přírodní památku Babí hora na období 2004–2013. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Galuška, J. (2018): Analýza ekologicky významných lokalit Mikroregionu Ostrožsko. – Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce: RNDr. Jakub Trojan MSc, Ph.D.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. (2011): Příroda a krajina. In: Břečka, Jan et al. Hluk: dějiny města. Vyd. 1. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. [cit. 2015-02-28].
Dostupné z <http://kronikahluk.cz/data/uploads/dejiny/piroda-a-krajina.pdf>.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kandrnál, L. (2005): Závěrečná zpráva z inventarizace Coleopter PP Babí hora za rok 2005. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kaplan, Z. et al. (2017): Distribution of Thalictrum simplex subsp. galioides in the Czech Republic. – Preslia 89: 333–439.

Kopeček, F. (1998): Babí hora. Lepidopterologický průzkum v r. 1998. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kopeček, F. (2005): Závěrečná zpráva z inventarizace Lepidopter v navrhovaném MZCHÚ Babí hora za rok 2005. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Lacina, D.et al. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje, část 10 – Biotopové lokality – kontinentální biogeografická oblast – Hlucko a Uherskobrodsko, EVL Babí hora CZ0720013. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 130.

Schneider, J. et al. (2011): Plán péče o přírodní památku Babí hora na období 2012–2021. Projekt Natura 2000 ve Zlínském kraji. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Schneider, J. (2013): Plán péče o přírodní památku Babí hora na období 2014–2023. – Ms. Depon. in Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Sviečka, J. (2005): Inventarizační průzkum ptáků PP Babí hora v roce 2005. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Šálek, P. (2005): Základní inventarizační zoologický průzkum obojživelníků, plazů a vážek v přírodní památce Babí hora. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šnajdara, P. (2023): Plán péče o přírodní památku Babí hora na období 2024–2033. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tyllichová, K. (2016): Přírodní poměry a flóra území severovýchodně od Blatničky. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce Libuše Vodová.


Aktualizace 6. 3. 2024 Úvodní stránka Nahoru Zpět