Přírodní rezervace Oskovec
Základní údaje: Přírodní rezervace Oskovec představuje zbytek starého lužního lesa v nivě řeky Moravy, v minulosti s početnou hnízdní kolonií volavek popelavých a čápů bílých. Nachází se v Dolnomoravském úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva), na pravém břehu přirozeně meandrujícího toku řeky Moravy v nadmořské výšce 166 až 168 m n. m., asi 1,8 km SSZ od okraje obce Petrov (od Baťova kanálu) a 3,5 km západně od centra města Strážnice. Na protějším břehu řeky Moravy se nachází přírodní rezervace Oskovec II. Katastrální území Vracov, okres Hodonín, přírodní park Strážnické Pomoraví. Zřízeno výnosem Ministerstva školství a kultury ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 291. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 8,6203 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Významná ornitologická lokalita – starý porost topolů, jasanů a dubů, v němž hnízdí kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea), čáp bílý (Ciconia ciconia) a luňák hnědý (Milvus migrans). Geologie, půdní poměry: Území se nachází v nivě řeky Moravy, geologické podloží je tvořeno neogenními sedimenty Vídeňské pánve, které jsou překryty kvartérními říčními sedimenty. Ve spodních vrstvách jsou uloženy pleistocenní fluviální štěrkopísky, na nich holocenní písčitohlinité říční sedimenty. Půdní pokryv tvoří fluvizemě glejové. Flóra a vegetace: V lesní vegetaci přírodní rezervace Oskovec převažují listnaté porosty, které inklinují k panonským tvrdým luhům nížinných řek s jasanem úzkolistým asociace Fraxino pannonicae-Ulmetum glabrae ze svazu Alnion incanae. Jejich přirozená dřevinná skladba však byla v minulosti silně pozměněna lesním hospodařením – výsadbou nepůvodních rychle rostoucích dřevin. Ve stromovém patře jsou v současnosti dominantními dřevinami jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) a topol kanadský (Populus ×canadensis), v sv. části rezervace další šlechtěné rychle rostoucí topoly a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Z ostatních dřevin dosahuje většího zastoupení pouze jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a nepůvodní ořešák černý (Juglans nigra), podstatně méně je pak zastoupen dub letní (Quercus robur), topol bílý (Populus alba) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Nepůvodní druhy doplňuje invazní javor jasanolistý (Acer negundo). Jilm habrolistý (Ulmus minor), jilm vaz (Ulmus laevis) a javor babyka (Acer campestre) se vyskytují především v podúrovni a v keřovém patře. Na břehu řeky Moravy rostou dřeviny měkkého luhu, hlavně vrba bílá (Salix alba) a vrba křehká (Salix fragilis).
V keřovém patře v minulosti dominoval bez černý (Sambucus nigra), který zde po povodních v roce 1997 uschnul – bez totiž nesnáší déle trvající zaplavení kořenového systému. V současnosti se v lese bez černý opět vyskytuje v doprovodu dalších druhů keřů, k nimž patří např. kalina obecná (Viburnum opulus), střemcha obecná (Prunus padus), svída krvavá (Cornus sanguinea) a trnka obecná (Prunus spinosa), ojediněle také brslen evropský (Euonymus europaeus) a hlohy (Crataegus sp.), z lián chmel otáčivý (Humulus lupulus) a plamének plotní (Clematis vitalba). V poměrně druhově chudém bylinném patře lužního lesa se v jarním aspektu objevuje např. dymnivka dutá (Corydalis cava), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), kostival lékařský (Symphytum officinale), křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní (Ficaria verna), popenec obecný (Glechoma hederacea), rozrazil laločnatý (Veronica sublobata) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Na okrajích lesa roste ojediněle podražec křovištní (Aristolochia clematitis), v terénních depresích se vyskytuje kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a ostřice pobřežní (Carex riparia), na jihozápadním okraji se nachází porost ostřice Buekovy (Carex buekii). V létě zcela dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kterou doprovází invazní druhy celík obrovský (Solidago gigantea) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Fauna: Z brouků byli v rezervaci nalezeni např. červenáček Agnathus decoratus a Rhopalocerus rondanii, kriticky ohrožené druhy uvedené v Červeném seznamu bezobratlých, v hnízdech volavek a čápů např. hlodáč Trox perrisii, z evropsky významných druhů lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Z vážek je zajímavý výskyt dalšího evropsky významného druhu klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), vázané svým vývojem na přirozené koryto Moravy.
V minulosti se jednalo o významnou ornitologickou lokalitu se společnou hnízdní kolonií čápů bílých (Ciconia ciconia) a volavek popelavých (Ardea cinerea) v prostředí lužního lesa. Početná hnízdní kolonie volavek byla chráněna již ve 30. letech 20. století hrabětem Antonínem Františkem Magnisem, majitelem tehdejšího strážnického velkostatku. Maxima hnízdní kolonie bylo zřejmě dosaženo v polovině 50. let 20. století, v roce 1944 bylo na lokalitě napočítáno 44 hnízd volavek. V roce 1956 zde byla vyhlášena státní přírodní rezervace Oskovec zajišťující ochrana starých porostů topolů jasanů a dubů s hnízdní kolonií volavek popelavých a čápů bílých. Tato společná hnízdní kolonie existovala v Oskovci až do roku 2010, kdy byla náhle opuštěna. Příčinou jejího zániku bylo pravděpodobně zahnízdění orla mořského (Haliaeetus albicilla) přímo v rezervaci právě v roce 2010. V následujících letech zde sice již orli nehnízdili, jejich přítomnost v širším okolí však nadále odrazuje čápy i volavky od opětovného obsazení hnízdní kolonie – byly zde zaznamenány pouze ojedinělé návštěvy a pokusy o hnízdění, většinou neúspěšné.
Z dalších ptačích druhů nacházejících zde vhodné hnízdní příležitosti byli pozorováni např. lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek šedý (Muscicapa striata), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), žluva hajní (Oriolus oriolus), holub doupňák (Columba oenas), morčák velký (Mergus merganser), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud prostřední (Dendrocoptes medius), strakapoud velký (Dendrocopos major) a žluna zelená (Picus viridis). V minulosti hnízdily v rezervaci a jejím okolí také ohrožené druhy dravců luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans) a raroh velký (Falco cherrug). Na štěrkových náplavech v ochranném pásmu vzácně hnízdí kulík říční (Charadrius dubius) a pisík obecný (Actitis hypoleucos), v kolmém nárazovém břehu koryta Moravy ledňáček říční (Alcedo atthis).
Ze savců byla zjištěna např. kuna lesní (Martes martes), lasice kolčava (Mustela nivalis) a liška obecná (Vulpes vulpes), ze spárkaté zvěře lokalitu navštěvuje prase divoké (Sus scrofa) a srnec obecný (Capreolus capreolus), v řece Moravě žije bobr evropský (Castor fiber), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a vydra říční (Lutra lutra).
Lesnictví: Lesní porost v přírodní rezervaci je zařazen do skupiny lesních typů 1L – jilmový luh. V minulosti zde byly vysazené nepůvodní druhy dřevin, rychle rostoucí hybridní topol kanadský, další šlechtěné topoly a severoamerický ořešák černý. Nejstarší části porostu s topolem kanadským se nacházejí ve stádiu rozpadu s četnými vývraty, zlomy a uschlými stromy, což se projevuje sníženým zakmeněním, rozšiřováním světlin a bujným rozvojem nitrofilních bylin s dominancí kopřivy omezující přirozenou obnovu lesa.
Management, ohrožení: Existence společné hnízdní kolonie je kromě přítomnosti orla mořského ve Strážnickém Pomoraví ohrožena především úbytkem stromů vhodných pro hnízdění čápů a volavek v přestárlém a rozpadajícím se porostu topolů. Přirozená obnova lesních porostů je nedostatečná, z tohoto důvodu byl na světlinách v minulosti vysázen menší počet jasanů, jilmů a lip. Do budoucna je nutné zajistit další výsadbu rychle rostoucích i dlouhověkých dřevin přirozené dřevinné skladby s výjimkou jasanů. V posledních letech totiž dochází k intenzivnímu chřadnutí a odumírání jasanů, jehož původcem je invazní houba voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus) zavlečená k nám z Asie.
Na území přírodní rezervace v minulosti navazovaly nivní louky s rozptýlenými dřevinami poskytující bohatou potravní nabídku pro četné druhy ptactva. Tyto louky byly bohužel v období kolektivizace zemědělství koncem 60. let 20. století rozorány na rozlehlá pole. Do nedávna se jednalo o poněkud odlehlé území chráněné před rušivými civilizačními vlivy, ke kterému nevedou žádné veřejné komunikace. To se v posledních letech zásadně změnilo s rozvojem vodní turistiky související s obnovou a provozováním Baťova kanálu, především v období hlavní sezóny od května do září. Jednou z vodáckých atrakcí je sjíždění neregulovaného úseku řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem na kánoích, kajacích, raftech i motorových člunech, které lze zapůjčit v několika blízkých přístavištích. Někteří turisté se chovají neukázněně a ruší nadměrným hlukem hnízdící ptactvo, vystupují na štěrkopískové náplavy v ochranném pásmu a dokonce zde nelegálně táboří.
Natura 2000: Přírodní rezervace Oskovec je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Strážnická Morava (CZ0624068) v panonské biogeografické oblasti o celkové rozloze 658,6114 ha. Předmětem ochrany jsou v případě PR Oskovec smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0), z evropsky významných druhů vážka klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), brouk lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a bobr evropský (Castor fiber). Území je také součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (CZ0621025) chránící zde populaci čápa bílého (Ciconia ciconia). Rezervace byla zařazena do databáze mokřadů České republiky jako mokřad regionálního významu Oskovec I, II (R.HO.02).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Ambrozek, L. (1990): Inventarizační průzkum SPR Oskovec. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Čamlík, G. (2014): Závěrečná zpráva k provedenému ornitologickému inventarizačnímu průzkumu přírodní rezervace Oskovec. 22 s. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Čamlík, G., Horal, D., Jagoš, B., Riedl, V. et Volf, V. (2018): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Bzenecká Doubrava –Strážnické Pomoraví. - AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty a RP Jižní Morava. Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26. Grossmannová, S. (2018): Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem od r. 1450 do současnosti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hora, J., Čihák, K. et Kučera, Z. [eds.] (2015): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008-2010. – Příroda, Praha, 33: 1–489. Horváth, M. (2017): Plán péče o PR Oskovec na období 2017–2025. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Hubáčková, A., Vachek, M., Ambrozek, L., Kučera, Z., Paličková, M., Jongepierová, I. et Čmelík, P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – Vydání první. Hodonín: Okresní úřad Hodonín, Referát životního prostředí, 63 s. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Juřica, J. et al. (2018): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Strážnická Morava CZ0624068. – Ms., 29 pp., depon. in: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava a krajské středisko Brno. Kirchner, K. et Nováček, V. (1998): Hodnocení vybraných fyzickogeografických charakteristik lokality „Osypané břehy“ SZ od Strážnice z hlediska antropogenního ovlivnění a ochrany krajiny. – GÚ ČSAV, Brno. Konvička, O. (2017): Příspěvek k faunistice Agnathus decoratus (Germar, 1818) (Coleoptera: Pyrochroidae: Agnathinae) v České republice a v Řecku. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732. Konvička, O. et Vávra, J., Ch. (2019): Rozšíření druhu Trox (Niditrox) perrisii (Coleoptera: Trogidae) v České republice. – Acta Carp. Occ., 10: 54–57. ISSN: 1804-2732. Kux, Z. (1945): Hnízdění luňáka hnědého ve volavčí kolonii na Hodonínsku. – Čs. ornitholog 12: 8–13. Kux, Z. (1947): Volavky popelavé na jižní Moravě v. r. 1946–1947. – Čs. ornitholog, 14: 61–63. Kux, Z. et Balát, F. (1946): O hnízdění luňáků hnědých (Miulvus migrans [Bodd.]) na jižní Moravě. – Sylvia, 8(3-4): 63–67. Lustyk, P. (1998): Botanický inventurizační průzkum přírodní rezevace Oskovec. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Macháček, P. (2004): Hnízdění čápů bílých v lužních lesích. – In: Hrib, M. et Kordiovský, E. [eds.] (2004): Lužní les v Dyjskomoravské nivě. Moraviapress. Břeclav. pp. 417-422. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s. Novák, Z., Havlíček, P. et Petrová, P. (1999): Zpráva o geologických výzkumech v širším okolí lokality „Osypané břehy“ v r. 1999. – ČGÚ, Brno. Ondruch, J. (2012): Fyzickogeografická charakteristika Přírodního parku Strážnické Pomoraví a vymezení kritických bodů přívalových povodní v povodí Veličky od pramene po Trávníkový potok. – Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Aplikovaná geografie. Pištěk, J. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Oskovec na období 2006–2016. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Resl, K., Linhart, M. et Láska, R. (2021): Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) lokality Bzenec-Přívoz. – Acta Carp. Occ. 12: 103–133. ISSN 1804-2732. Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. Svoboda, S. (1984): Oskovec. Komplexní zoologický průzkum. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Šimeček, K., Čamlík, G., Horal, D. et Hora, J. (2004): Ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví. Hodnocení ohrožení cílových druhů se zaměřením na vliv plánované rychlostní komunikace R 55. – Studie pro MŽP. Česká společnost ornitologická Praha. Šťastný, K., Bejček, V., Mikuláš, I. et Telenský, T. (2021): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014–2017. – Vydání první. Praha: Aventinum, 512 s. Verner, M. (1995): Plán péče o přírodní rezervaci Oskovec na období 1996–2006. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. |
| • Publikováno 2. 4. 2022 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |