Přírodní rezervace Kanada
Základní údaje: Přírodní rezervace Kanada představuje odstavené rameno na levém břehu řeky Moravy obklopené lužním lesem, součástí chráněného území je také starý ovocný sad. Nachází se v jižní části Kněžpolského lesa v Dolnomoravském úvalu, v tzv. Hradišťském příkopu, v nadmořské výšce 178 až 180 m n. m., asi 1,3 km západně od obce Kněžpole. Katastrální území Kněžpole u Uherského Hradiště, CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 1/1998 ze dne 9. 3. 1998. Evidenční kód ÚSOP: 1942. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 18,7803 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Bohatý výskyt ohrožené vodní a mokřadní flóry a fauny typické pro tůně a slepá ramena inundačních území řek.
Geologie, půdní poměry: Rezervace leží v nivě řeky Moravy. Podloží je tvořeno usazeninami Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí kvartérní sedimenty, v jejich spodních vrstvách leží fluviální štěrkopísky a na nich písčité povodňové hlíny. Pod břehovými porosty jsou půdním typem, fluvizemě. Hydrologické poměry: Rameno tvaru protáhlé deformované podkovy je dlouhé asi 1700 m a je rozděleno na tři části, trvale zavodněné jsou pouze dvě. V první o délce 900 m jsou bahnité nánosy, místy, zvláště na mělčinách, je dno písčité s velmi bohatou vodní vegetací. Pravděpodobně při povodních v roce 1997 se zde mnoho stromů vyvrátilo do vody a zůstalo ležet jako vhodný úkryt pro nejrůznější živočichy. Také druhá část dlouhá 300 m je zavodněná, dříve sloužila jako úložiště vodárenských kalů, sedimenty na dně jsou zbarvené do oranžova oxidy železa. Třetí část, dlouhá asi 500 m, je po většinu roku suchá.
Flóra a vegetace: V odstaveném rameni se vyvinula makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae), dále se zde vyskytuje vzácná kotvice plovoucí (Trapa natans), stulík žlutý (Nuphar luteus) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Uváděn je také leknín bílý (Nymphaea alba), současná populace však představuje růžově kvetoucí zahradní kultivar, který zde byl nejspíše vysazen.
Na březích, mělčinách a obnažených dnech roste např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), orobinec širokolistý (Typha latifolia), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), zevar vzpřímený (Sparganium erectum) a kyprej vrbice (Lythrum salicaria). V lužním lese obklopujícím přírodní rezervaci kvete v jarním aspektu např. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), křivatec žlutý (Gagea lutea), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) a česnek medvědí (Allium ursinum). V extenzivně využívaném sadu se nacházejí staré jabloně a hrušně, v travinobylinných společenstvech jsou zastoupeny běžné druhy, hojný je ocún jesenní (Colchicum autumnale).
Fauna: Jde o významnou lokalitu hmyzu, obojživelníků, plazů, ryb a ptáků. Ze zajímavých motýlů byly pozorovány druhy charakteristické pro lužní lesy a jejich lemy, např. batolec červený (Apatura ilia), bělopásek topolový (Limenitis populi), stužkonoska vrbová (Catocala electa), stužkonoska olšová (Catocala nupta), stužkonoska modrá (Catocala fraxini) a černoproužka topolová (Archiearis puella). Z vážek bylo během průzkumů zjištěno 24 běžnějších druhů, jako jsou šídlatka hnědá (Sympecma fusca), šidélko znamenané (Erythromma viridulum), šídlo tmavé (Anax parthenope), klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus), vážka bělořitná (Orthetrum albistylum), vážka rudá (Sympetrum sanguineum), vážka červená (Crocothemis erythraea) a další. Ze vzácných druhů brouků vázaných binomicky na staré trouchnivějící stromy se zde vyskytuje páchník hnědý (Osmoderma barnabita), kovařík rezavý (Elater ferrugineus), zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima) a roháč obecný (Lucanus cervus), ze střevlíkovitých (Carabidae) např. střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) a střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri).
Z obojživelníků se zde vyskytuje rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Rana esculenta), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a skokan ostronosý (Rana arvalis), početná je populace ropuchy obecné (Bufo bufo), naopak pouze ojediněle se vyskytuje ropucha zelená (Bufo viridis). Z plazů byla pozorována užovka obojková (Natrix natrix) a vzácná užovka podplamatá (Natrix tessellata), poměrně hojná je zde ještěrka obecná (Lacerta agilis). Společenstvo ryb se skládá minimálně z deseti druhů. Významný je především výskyt hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus), jejíž populace ve slepém rameni je vázána na přítomnost škeblí a velevrubů. Bohatá je také zdejší ornitofauna, ze zajímavých druhů ptáků byl pozorován lejsek šedý (Muscicapa striata), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), holub doupňák (Columba oenas), ledňáček říční (Alcedo atthis), krkavec velký (Corvus corax), krahujec obecný (Accipiter nisus), moták lužní (Circus pygargus), moták pochop (Circus aeruginosus), luňák hnědý (Milvus migrans) a včelojed lesní (Pernis apivorus). V 90. letech 20. stol. zde byla poprvé zaznamenána i hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea). Mezi běžné druhy savců patří např. norník rudý (Clethrionomys glareolus), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a veverka obecná (Sciurus vulgaris), v rezervaci se usadil také bobr evropský (Castor fiber).
Lesnictví: Vlastní rameno obklopuje lužní les s bohatou skladbou původních dřevin, zastoupen je dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), topol bílý (Populus alba) a topol černý (Populus nigra), vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia). Závažné poškozování a likvidaci lesních porostů v okolí vodních ploch způsobuje zdejší populace bobra evropského. Historie území: Odstavené rameno vzniklo umělým zásahem při regulaci řeky Moravy ve třicátých letech 20. století. Postupem času se zde vytvořila pozoruhodná společenstva rostlin a živočichů a již od 50. let 20. stol. je uváděno jako významná botanická a zoologická lokalita s návrhem na ochranu. Management, ohrožení: V přírodní rezervaci je vyloučen intenzivní chov ryb a odčerpávání vody. V roce 1995 zde byl vysazen amur bílý (Ctenopharyngodon idella), který svou potravní specializací ohrožuje vzácné druhy vodních rostlin, tento problém je těžko řešitelný. Značné škody na břehových a okolních lesních porostech způsobuje bobr evropský. Velmi nepříznivě působí také šíření nepůvodních a invazních druhů dřevin a bylin, zejména javoru jasanolistého (Acer negundo), trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) a zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). Podle plánu péče bude přistoupeno k jejich postupné redukci a likvidaci. Natura 2000: Přírodní rezervace Kanada se nachází na území Evropsky významné lokality Kněžpolský les (CZ0724120), představující rozsáhlý komplex lužního lesa (PR Trnovec) včetně slepých ramen (PP Huštěnovická ramena), tůní a mezofilních ovsíkových luk nivy Moravy v okolní převážně intenzívně využívané agrární krajině o celkové rozloze 521,17 ha.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Anonymus (2004): Ptáci přírodní rezervace Kanada – 2004. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Anonymus (2011): Přírodní rezervace Kanada. Botanický inventarizační průzkum 2011. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. – Ms., 36 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Boukal, M. et Trávníček, D. (1995): Faunistic records from the Czech Republic – 24. – Klapelkiana, 31: 65–68, Praha. Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26. Ezer, E. (2017): Nové zajímavé nálezy vodních brouků na východní Moravě. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732. Grulich, V. (1989): Výsledky floristického kursu ČSBS v Uherském Hradišti 1987. – Odbor kultury ONV, Uherské Hradiště. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hohausová, E. et Jurajda, P. (1996): Ryby odstavených ramen řeky Moravy v okrese Uherské Hradiště. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 1: 81–86. ISBN 80-902213-0-0. Horký, T. (2010): Zavodňování Kněžpolského lesa – soustava náhonů a rozlivných ploch. Manipulační a provozní řád. – Terra Projekt. Modrá. Hrabec, J. (1997): Mokřady Hradišťského příkopu I. (Kněžpolský les a rameno Kanada). – Veronica, Brno, (11)2: 43. Hrabec, J. (1998): Příspěvek k výskytu kotvice plovoucí (Trapa natans L.) v Hradišťském příkopu. – Sborn. Přírodověd. Klubu Uherské Hradiště 3: 4–7. Hrabec, J. et al. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jurajda, P., Prášek, V. et Zajíček, R. (1999): Ryby, obojživelníci a plazi odstavených ramen řeky Moravy v okrese Uherské Hradiště. Zpráva o provedeném průzkumu. – Ms., depon. in RŽP OkÚ Uherské Hradiště, AV ČR Brno, 23 s. Kalusová, V. (2009): Rostlinné invaze v aluviálních biotopech dolního toku Moravy a Dyje. – Diplomová práce, depon. in: knih. Úst. bot. a zool., PřF MU, Brno. Kandrnál, L. (2004): Závěrečná zpráva z inventarizace Coleopter v PR Kanada za rok 2004, 4 s. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Kopálková, A. (2023): Květena Kněžpole na jihovýchodní Moravě: úvodní studie. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Ing. Jiří Danihelka, Ph.D. Kopeček, F. (2004): Závěrečná zpráva z inventarizace Lepidopter v MZCHÚ Kanada za rok 2004. – ZO ČSOP Scilla Vlčnov, 66 s. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Lacina, D. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Kněžpolský les na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 134. Marvan, P. et Heteša, J. (2000): Mikro- a makrovegetace odstavených ramen řeky Moravy. – In: Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen: sborník příspěvků z konference pořádané 2.–3. 3. 2000 Botanickým ústavem AV ČR v Lužnici u Třeboně. – Vyd. 1. Průhonice: Botanický ústav AV ČR. ISBN 80-86188-08-6. 53-112. Moravec, J. et Veselý, J. (2010): Inventarizační průzkum ZCHÚ Kněžpolský les z oboru koleopterologie (páchník hnědý). – Praha, Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., 13 s. Petrová, M. (2005): Vodní a pobřežní vegetace odstavených ramen Moravy mezi Otrokovicemi a Kostelany. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Unar, CSc. Potyš, P. (2022): Kanál Dunaj-Odra, střety s územní ochranou přírody. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Rejl, J. (2011): Inventarizační ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Kněžpolský les. – Mott MacDonald Praha, Praha. Schneider, J. et Melicharová, A. (2006): Plán péče pro přírodní rezervaci Kanada na období 2007–2016. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Skotáková, D. (2011): Hodnocení stavu a návrh péče pro evropsky významnou lokalitu Kněžpolský les. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 63 s. Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. – Ms. 129 s., depon. in. Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín, listopad 2001. Šálek, P. (2004): Základní inventarizační zoologický průzkum PR Kanada v k. ú. Kněžpole. – Ms., depon. in. Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín, 11 pp. Štefánek, J. et Pechová, L. (2002): Výskyt obojživelníků a plazů v některých oblastech jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: 295–312 Štěrbová, J. (2007): Vývoj regulace koryta řeky Moravy v I. pol. 20. století. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědná fakulta, Katedra geografie, ved. práce RNDr. Renata Pavelková Chmelová, Ph. D. Varmužová, M. (2014): Posouzení současného stavu lužních ekosystémů Kněžpolského lesa po zavodňování. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Tomáš Václavík, Ph.D. Veselá, I. (2007): Přirozená a polopřirozená vegetace Vizovické pahorkatiny. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. Veselý, D. (2005): Revitalizace odstavených ramen v urbanizované i neurbanizované krajině. In: Sborník z konference Říční krajina 2005: [River landscape 2005]: 3. ročník pracovní konference se zaměřením na problematiku řek a okolní krajiny. – Olomouc: Univerzita Palackého, s. 378–381. Vrtílek, M. (2010): Vliv nepůvodních mlžů na populační parametry hořavky duhové (Rhodeus amarus). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vymyslický, T. (2001): Invazní druhy rostlin a jejich společenstva na aluviích jihomoravských řek. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý. |
| • Aktualizace 25. 3. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |