Přírodní památka Nové louky

Přírodní památka Nové louky (18. 6. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Nové louky představuje druhově pestré, mírně členité louky s teplomilnou květenou, rozptýlenou zelení a mokřady na severně exponovaném svahu, asi 400 m severovýchodně od kóty Obecnice (597 m n. m.), částečně chráněné lesem. Je zde také několik vodních zdrojů s ochrannými pásmy. Nachází se v nadmořské výšce 500 až 560 m, po pravé straně silnice z Korytné do Strání, asi 2,4 km JJV od Korytné (obecní úřad). Katastrální území Korytná. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 799. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 12,9588 ha podle vyhlášky, 13,5079 ha podle aktuálního plánu péče. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zachovalá karpatská louka s teplomilnou květenou při severní expozici, výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin.


Lilie zlatohlavá (Lilium_martagon), PP Nové louky (21. 6. 2003)		Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), PP Nové louky (21. 6. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše, převládají zde vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce (paleocén-spodní křída). Na svahových sedimentech vznikly kambizemě pseudoglejové.

Přírodní památka Nové louky (18. 6. 2005)

Flóra a vegetace: Na květnatých loukách převažují travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s některými teplomilnými prvky. Z významných druhů vstavačovitých (Orchidaceae) se zde roztroušeně vyskytují např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a hlavinka horská (Traunsteinera globosa).

Přírodní památka Nové louky (21. 6. 2003)

Z dalších zajímavých druhů zde roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kosatec trávovitý (Iris graminea), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), plamének přímý (Clematis recta), kozinec dánský (Astragalus danicus), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), růže galská (Rosa gallica), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), jetel červenavý (Trifolium rubens), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) a bukvice lékařská (Betonica officinalis). Na několika prameništích a mokřadech se nacházejí také společenstva svazu Calthion, ve kterých dominuje pcháč potoční (Cirsium rivulare) a máta dlouholistá (Mentha longifolia), které doprovází žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum).


Perleťovec kopřivový (Brenthis ino) PP Nové louky (21. 6. 2003)		Řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) PP Nové louky (21. 6. 2003)

Fauna: Zachovalé květnaté louky představují důležité refugium pro vzácné a ohrožené druhy bezobratlých, především hmyzu. Ze vzácnějších druhů motýlů zde žije např. perleťovec kopřivový (Brenthis ino), píďalky tmavoskvrnáč březový (Theria rupicapraria) a šedokřídlec zimolezový (Trichopteryx polycommata), v minulosti zde byl zaznamenán i žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), který však již vymizel, podobně jako na ostatních bělokarpatských lokalitách.

Lesnictví: Lokalita je vedena jako trvalý travní porost, na části plochy však zarůstá sukcesními stádii náletových dřevin. Lesní pozemky zaujímají jen nepatrnou plochu.

Přírodní památka Nové louky (18. 6. 2005)

Management, ohrožení: Historicky i současně bylo území přírodní památky využíváno jako jednosečná louka v rozsáhlém lučním komplexu, který byl v 70. letech 20. stol. téměř celý rozorán. Přes částečnou eutrofizaci neznámého původu zůstalo druhové složení poměrně pestré, lokalita není hnojena, je pravidelně kosena a má dobrou perspektivu. Na části území bylo ještě před vyhlášením rezervace vybudováno zařízení k podchycení vodního zdroje (studny, oplocenky), jehož pásmo hygienické ochrany zajistilo účinnou ochranu lokality již v minulosti. I nadále je třeba louku kosit jednou ročně, lesní a křovinné formace je možno těžit probírkou (ne holosečí) s následnou přirozenou obnovou. Území částečně negativně ovlivňují nitrifikací srážky - povětrnostně exponované místo. Potenciálně ohroženo hnojením.

Natura 2000: PP Nové louky se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090) o celkové rozloze 20 043,3080 ha.

Přírodní památka Nové louky (18. 6. 2005)

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Dvořáková, J. (2007): Společenstva měkkýšů lučních stanovišť CHKO Bílé Karpaty. - Bakalářská práce, PřF MU v Brně.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Fajmon, K., Jongepierová, I. & Jongepier, J. W: (2013): Inventarizační průzkum PP Nové louky z oboru botanika, stav v roce 2010. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Franc, M. (2018): Ohrožená flóra vybraných lokalit ve střední části CHKO Bílé Karpaty. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1996): Botanický inventarizační průzkum PP Nové louky. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Fajmon, K., Vondřejc, I. et Žmolík, M. (2015): Plán péče o přírodní památku Nové louky na období 2016–2025. - Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty", Bratislava.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malenovský, I., Kment, P. & Konvička, O. [eds] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996. - Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

•• Aktualizováno 18. 2. 2021