Přírodní památka Máchova dolina

Přírodní památka Máchova dolina (28. 10. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Máchova dolina představuje ojedinělý typ kyselých bučin v oblasti Chřibů (Středomoravských Karpat). Lokalita se nachází uprostřed Stupavské vrchoviny, asi 300 m severovýchodně od bývalé Salašské hájovny a 900 m JJV od kóty Brdo (nejvyšší vrchol Chřibů 586,7 m), na svahu s jižní expozicí v nadmořské výšce 385 až 460 m. Jen 120 m severozápadně se nachází další přírodní památka Nazaret. Katastrální území Salaš u Velehradu. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 5/2000 ze dne 20. prosince 2000. Evidenční kód ÚSOP: 2098. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 2,51 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: V areálu Chřibů ojedinělý typ zakrslé kyselé bučiny na pískovcovém skalním podloží.


Přírodní památka Máchova dolina (28. 10. 2005)		Přírodní památka Máchova dolina (28. 10. 2005)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem lokality jsou paleogenní sedimenty lukovských vrstev soláňského souvrství (paleogén — paleocén) račanské jednotky magurského flyše. Jde o nevápnité pískovce, jílovce a slepence. Půdním typem na kyselých pískovcích je kambizem modální, varieta mesobazická, půdy jsou hlinitopísčité, chudé na živiny, velmi lehce vysýchavé.

Vřes obecný (Calluna vulgaris), přírodní památka Máchova dolina (5. 10. 2002)

Flóra a vegetace: Stromové patro je tvořeno kyselou až zakrslou bučinou asociace Luzulo-Fagetum. Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), jen vtroušeny jsou dub zimní (Quercus petraea) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bylinné patro je druhově velmi chudé, místy úplně chybí. Roste zde např. vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice mnoholistá (Carex leersii), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík polabský (Epipactis albensis) a několik druhů mechorostů, např. bělomech sivý (Leucobryum glaucum). V ochranném pásmu byl nalezen rozrazil horský (Veronica montana).


Přírodní památka Máchova dolina (28. 10. 2005)		Přírodní památka Máchova dolina (28. 10. 2005)

Bělomech sivý (Leucobryum glaucum),
přírodní památka Máchova dolina (5. 10. 2002)

Fauna: V území nebyl zatím prováděn zoologický průzkum, nicméně vzhledem ke stáří porostu lze předpokládat výskyt vzácných druhů brouků vázaných na odumírající staré buky. V okolí PP Máchova Dolina i PR Smutný žleb byl pozorován tesařík alpský (Rosalia alpina). Tento kriticky ohrožený druh je bionomicky vázán právě na odumírající staré buky, v jejichž dřevě se vyvíjejí jeho larvy. Ohrožen je především mýcením starých bukových porostů. Z ptáků se vyskytují běžné lesní druhy, např. strakapoud velký (Dendrocopos major), v blízkém okolí hnízdí krkavec velký (Corvus corax).

Přírodní památka Máchova dolina (28. 10. 2005)


Přírodní památka Máchova dolina (25. 4. 2006)		Přírodní památka Máchova dolina (25. 4. 2006)

Přírodní památka Máchova dolina (25. 4. 2006)

Lesnictví: Jde o ekotyp kyselé bučiny s vřesem obecným a brusnicí borůvkou. V horní části jsou v důsledku extrémně chudého podloží zakrslé bučiny. Jedná se o čistý jednoetážový bukový porost s příměsí břízy, mírně rozvolněný, s převahou netvárných jedinců. Keřové patro chybí, prakticky se nevyskytuje přirozené zmlazení. Stromy mají většinou zakrnělý vzrůst a vykazují známky předržené pařeziny (kmeny deformované na bázi). V roce 2008 založila Mendelova universita v Brně na území PP Máchova dolina trvalou výzkumnou plochu (TVP) o velikosti 0,5 ha. Trvale je zde měřena teplota a vlhkost vzduchu, pravidelně jsou sledovány dendrometrické parametry prostorové porostní struktury a fytocenologické snímkování.


Přírodní památka Máchova dolina (24. 11. 2002)		Přírodní památka Máchova dolina (24. 11. 2002)

Přírodní památka Máchova dolina (28. 10. 2005)

Management, ohrožení: Bezzásahové území, leží mimo turistické stezky a je poměrně málo navštěvované.

Natura 2000: Přírodní památka Máchova dolina je součástí Evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.

Přírodní památka Máchova dolina (28. 10. 2005)

Literatura:

Batoušek, P. (2013): Inventarizační průzkum rostlin PP Máchova dolina. Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49-87.

Holušová, K. (2013): Ochranná pásma lesních maloplošných zvláště chráněných území. Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Školitel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Hrabica, A. (1999): „Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území“, Brno 1999, dipl. práce MZLU.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. - Bryonora, Praha. 47: 1-8.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Schneider, J. (2009): SAPFO v Chřibech – hodnocení antropicky podmíněné funkční účinnosti lesních porostů zvláště chráněných území. In: Venkovská krajina 2009. 1. vyd. Brno: Česká společnost pro krajinnou ekologii, regionální organizace CZ-IALE, 2009, s. 201-207. ISBN 978-80-87154-65-6.

Schneider, J., Dymák, M., Rebrošová, K., Chmelař, J. (2008): Prostorová struktura porostu zakrslých kyselých bučin v přírodní památce Máchova dolina. In Diverzita, dynamika a management lesní vegetace. 1. vyd. Praha: 2008, s. 32.

Schneider, J. & Rebrošová, K. (2010): Prostorová struktura porostu zakrslých kyselých bučin v přírodní památce Máchova dolina. - Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2010, LVIII, No. 1, pp. 175–184.

Schneider, J. a kol. (2011): Měření mikroklimatických charakteristik v modelových bukových porostech v Chřibech v letech 2008–2010. - In: Středová, H., Rožnovský, J., Litschmann, T. (eds): Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí. Skalní mlýn, 2.–4. 2. 2011, ISBN 978-80-86690-87-2.

Schneider, J. & Lampartová, I. (2013): Plán péče o Přírodní památku Máchova dolina na období 2014 - 2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. In: Schneider, I. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 85-87. ISBN 978-80-7375-341-2.

• Aktualizováno 15. 4. 2020