Přírodní památka Maršava

Útvar „Skalní srdce“ v PP Maršava je tvořen odolnými pískovci
lukovských vrstev (9. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Maršava představuje čtyři izolované zbytky starých bučin s pískovcovými skalními výchozy. Nachází se v jihozápadní části Chřibů (podcelek Stupavská vrchovina, okrsek Chřibské hřbety) na prudkých svazích po obou stranách údolí Dlouhé řeky v rozpětí nadmořských výšek od 310 až do 465 m n. m. Plošně největší část přírodní památky se rozkládá na levém údolním svahu Dlouhé řeky (na západním úpatí hřbetu Holého kopce) v nadmořské výšce 315 až 412 m n. m., asi 250 m severně od bývalé hájovny Na Pile, jen 130 m západně od PR Holý kopec. Na ni navazuje druhá část na protilehlém prudkém svahu po pravé straně údolí Dlouhé řeky, ležící v nadmořské výšce 310 až 347 m n. m. Třetí část se nachází 600 m severně od bývalé hájovny Na Pile, v nadmořské výšce 320 až 355 m n. m. Rozlohou nejmenší 4. část je zároveň nejvýše položená, nachází se v nadmořské výšce 445 až 465 m n. m., asi 700 m sz. od bývalé hájovny Na Pile. Katastrální území Buchlovice. Zřízeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 9/2002 ze dne 20. 5. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2158. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 2,5517 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 9,1618 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Jedny z posledních zbytků starých bukových porostů na přirozených výchozech sedimentů račanské jednotky. Dlouhodobým cílem je zachování pralesovitých lesních ekosystémů.

Impozantní skalní hřeben Zbořené zámky
v přírodní památce Maršava (9. 10. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad přírodní památky Maršava tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Na části území se nacházejí méně odolné nevápnité jílovce a pískovce ráztockých vrstev (svrchní křída – paleocén) soláňského souvrství a středně až hrubě rytmický flyš vsetínských vrstev (svrchní eocén — spodní oligocén) zlínského souvrství s šedými vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci. Odolnější arkózové pískovce a slepence lukovských vrstev (paleogén – paleocén) soláňského souvrství místy vystupují na povrch, zejména v části zvané Zbořené zámky (Převrat), jako impozantní skalní hřeben prudce spadající do kaňonu Dlouhé řeky.

Přírodní památka Maršava (25. 10. 2009)

Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky Maršava tvoří společenstva květnatých ostřicových bučin asociace Carici pilosae-Fagetum. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica). V bylinném patře se objevuje roztroušeně bika hajní (Luzula luzuloides), ostřice chlupatá (Carex pilosa), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), lipnice hajní (Poa nemoralis), osladič obecný (Polypodium vulgare), šťovík menší (Rumex acetosella) a rozchodník velký (Hylotelephium maximum). Místy je zachovalé mechové patro s hojně se vyskytujícím bělomechem sivým (Leucobryum glaucum). Botanicky nejzajímavější jsou vrcholové skalky jednotlivých lesních porostů s reliktní borovicí lesní (Pinus sylvestris), zvláště pak skalnatá část nejjižnějšího porostu (202 C 18), kde se vyskytuje bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum) a řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa).

Borovice lesní na skalním hřebeni v přírodní památce Maršava (9. 10. 2002)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden, z motýlů se vyskytuje např. typický druh bučin martináček bukový (Aglia tau), z brouků střevlík vrásčitý (Carabus intricatus). Z velkých savců se vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa),

Střevlík vrásčitý (Carabus intricatus),
přírodní památka Maršava (4. 5. 2003)

Lesnictví: Stromové patro tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea), pouze ojediněle je zastoupen jeřáb břek (Sorbus torminalis) a částečně i nepůvodní smrk ztepilý (Abies picea) a modřín opadavý (Larix decidua), na skalnatých vrcholech roste reliktní borovice lesní (Pinus sylvestris). Porostní struktura je poněkud komplikovaná, v každé části přírodní památky je jiná druhová skladba dřevin a jejich odlišné zastoupení. Nejnižší strukturní rozrůzněnost je v první části, nejlépe jsou na tom porosty v třetí části.

Přírodní památka Maršava (30. 10. 2011)

Management, ohrožení: V lesních porostech je možné hospodařit skupinově výběrným způsobem s následnou přirozenou obnovou lesních porostů, do budoucna se počítá s bezzásahovým režimem. Přirozené zmlazení je však ohroženo vysokými stavy spárkaté zvěře. Problémem je také malá celková výměra přírodní památky a velká fragmentace území na jednotlivé plošně velmi malé segmenty, které jsou navíc od sebe poměrně vzdálené. Pro lepší zajištění fungování ekosystémů je proto navrženo rozšíření stávajícího chráněného území. Údolím Dlouhé řeky prochází nepříliš frekventovaná asfaltová silnice, která je využívána jako značená cyklostezka.

Natura 2000: Přírodní památka Maršava se nachází na území Evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.

Poznámka: Název lokality Maršava má původ ve středověkém pojmenování Chřibů jako Marsgebirge (Marsovy hory, Marsava), které se používá v němčině dodnes.

Přírodní památka Maršava (9. 10. 2002)

Literatura:

Batoušek, P. (2013): Inventarizační průzkum rostlin PP Maršava. Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Běťák, J. (2008): Makromycety lesních společenstev jihozápadních Chřibů. In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7. str. 26-34.

Borkovec, J. (2019): Analýza vybraných maloplošných chráněných území v přírodním parku Chřiby. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D.

Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. In: Schneider, J. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44-58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Dušek, J., Pechová, L. et Štefánek, J. (2008): Obojživelnící a plazy Chřibů (Rozšíření obojživelníků a plazů v uherskohradišťské části Chřibů). In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7. str. 66–71.

Dvořák, D., Běťák, J. et Tomšovský, M. (2014): Aurantiporus alborubescens (Basidiomycota, Polyporales) – first record in the Carpathians and notes on its systematic position. Czech Mycology 66(1): 71–84.

Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49-87.

Holušová, K. (2013): Ochranná pásma lesních maloplošných zvláště chráněných území. Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Školitel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Hrabec, J. (2008): NATURA 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. 2008, s. 197-202. ISBN 978-80-7375-193-7.

Hrabica, A. (1999): „Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území“, Brno 1999, dipl. práce MZLU.

Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno.

Krupičková (2001): Botanický průzkum návrhu přírodní památky Maršava. Uherské Hradiště 2001.

Lovecká, J. (2011): Svahové pochody v přírodním parku Chřiby a biotopy sesuvných území. – Diplomová práce. Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vedoucí práce: prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace¨Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Rebrošová, K. et Schneider, J. (2009): Chřiby 2009 - krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie.

Sekanina, E., Kusbach, A. a kol. (2000): Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 36 – Středomoravské Karpaty na období 2001 - 2020. ÚHÚL Brandýs n. L.

Schneider, J. et Lampartová, I. (2014): Plán péče o přírodní památku Maršava na období 2014-2023. Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Chřiby. Brno, 2010.

Schneider, J. a kol. (2012): Plán péče pro přírodní památku Chřiby (Zlínský kraj) na období 2012–2021. Újezd u Tišnova.

Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe. Sborník z kolokvia – 29.–30.4. 2008, Modrá. MZLU v Brně, 2008, 233 stran. ISBN 978-80-7375-193-7.

Schneider, J., Uban, J., Rebrošová, K., Douda, P., Dymák, M., Dobrovolný, L. et Chmelař, J. (2008): Možnosti využití syntézy ekosystémových charakteristik lesních porostů v tvorbě a ochraně krajiny. Odborná zpráva projektu IGA LDF MZLU č. 57/2008. MZLU, Brno.

Smolíková, J. et Rožnovský, J. (2008): Posouzení klimatické charakteristiky Chřibů podle Atlasu podnebí Česka. In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7.

Sviečka, J. (2006): Inventarizační průzkum ptáků v přírodní památce Maršava. Biskupice. Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Sychra, J. et Čamlík, G. (2009): Významní ptáci Chřibů a jejich monitoring. In: Rebrošová, K. et Schneider, J. (2009): Chřiby 2009 - krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2. str. 40-42.

Šálek, P. (2006): Základní inventarizační zoologický průzkum obojživelníků, plazů a vážek v přírodní památce Maršava. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. In: Schneider, I. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 85-87. ISBN 978-80-7375-341-2.

Tomešek, M. et Čermák, P. (2009): Potravní ekologie dravců ve Chřibech z pohledu biologické ochrany lesa. In: Rebrošová, K. et Schneider, J. (2009): Chřiby 2009 - krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2. str. 43-55.

• Aktualizováno 4. 10. 2021