Přírodní památka Pivovařiska
Základní údaje: Přírodní památka Pivovařiska představuje pestrá společenstva mokřadních luk a sušších pastvin v nivě přirozeně meandrujícího potoka Štěpková a jeho levostranného přítoku s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. Nachází se v Hostýnských vrších (okrsek Liptálské hřbety) asi 1,5 km západně od vrcholu Chléviska (641 m n. m.) v nadmořské výšce 460 až 485 m n. m., mezi obcemi Liptál a Hošťálková. Katastrální území Liptál a Hošťálková. Vyhlášeno nařízením č. 18/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 18. 5. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2044. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 2,6784 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 3,0436 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.com. Předmět ochrany: květnaté louky na sušších a mokřadních stanovištích s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů květeny, zejména orchidejí prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vstavače bledého (Orchis pallens), hlavinky horské (Traunsteinera globosa) a vstavače mužského znamenaného (Orchis mascula subsp. signifera).
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří sedimenty račanské jednotky magurského flyše. Převažují vápnité jílovce a v menší míře glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství. Údolí potoka vyplňují kvartérní naplaveniny – štěrky překryté nivními hlínami. Půdními typy jsou na svazích kambizem typická a v nivě potoka fluvizem pseudoglejová. Ve svahu nad potokem se nachází menší luční pěnovcové prameniště. Flóra a vegetace: V nivě potoka se nacházejí rostlinná společenstva vlhkých pcháčových luk svazu Calthion palustris , na svazích nad potokem vegetace vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae. Na těchto silně podmáčených místech se nachází bohaté populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a další vlhkomilné druhy, jako např. bařička bahenní (Triglochin palustris), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus ), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a také vzácnější suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), tolije bahenní (Parnassia palustris), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a vzácný mech jílovka luční ( Breidleria pratensis).
Na sušších místech se vyvinula travinobylinná společenstva přepásaných luk svazu Cynosurion a krátkostébelných pastvin svazu Violion caninae s výskytem několika druhů vstavačovitých. V důsledku absence pastvy a kosení v nedávné minulosti je tato vegetace místy degradovaná, svým druhovým složením naznačuje přechod k ovsíkovým loukám svazu Arrhenatherion elatioris. Nacházejí se zde plošky s dominantní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a válečkou prapořitou ( Brachypodium pinnatum). Z ohrožených a chráněných druhů zde roste např. hlavinka horská ( Traunsteinera globosa), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Teplomilné a suchomilné prvky představují jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon ), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica ), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a vzácný kozlík ukrajinský chlumní (Valeriana stolonifera subsp. angustifolia), který je v současnosti znám na Vsetínsku pouze z této lokality. Na rozhraní louky a lesa roste hruštička menší (Pyrola minor), v nivě podél potoka zblochan hajní ( Glyceria nemoralis). Na náplavech v okolí potoka Štěpková se nachází větší plocha s vegetací horských a podhorských devětsilových niv svazu Petasition hybridi s dominujícím devětsilem lékařským (Petasites hybridus), na kterém zde parazituje záraza devětsilová (Orobanche flava).
Z lesních porostů je v přírodní památce Pivovařiska zastoupena kolem břehů potoka olšina a ve východní části dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum. V bylinném patře roste např. árón východní (Arum cylindraceum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), violka lesní (Viola reichenbachiana), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a další. Fauna: Vyskytuje se zde typická karpatská fauna. Mezi nápadné druhy hmyzu patří denní motýli, hojnější je pouze hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), většina dalších zástupců se však vyskytuje pouze ve slabých populacích, jako např. batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), modrásek bahenní (Phengaris nausithous), modrásek očkovaný (Phengaris teleius), modrásek tmavohnědý (Aricia agestis), ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), okáč ječmínkový (Lasiommata maera), okáč voňavkový (Brintesia circe), perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene), perleťovec stříbropásek ( Argynnis paphia) a perleťovec velký (Speyeria aglaja).
Z blanokřídlých (Hymenoptera) se vyskytuje např. ohrožený mravenec lesní ( Formica rufa), jedno asi metr vysoké kupovité hnízdo (mraveniště) se nachází na okraji lesa. Z rovnokřídlých patří k hojným druhům především kobylka hnědá (Decticus verrucivorus). Z pavouků je významný výskyt sklípkánka černého (Atypus piceus), který zde vyhledává sušší okraje přírodní památky. V polovině 90. let 20. stol. zde byla nalezena poměrně početná populace zavlečeného mediteránního druhu hlemýždě kropenatého (Cornu aspersum), který však nepřežil tuhou zimu v letech 1996 až 1997. Z obojživelníků žije v přírodní památce mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria), v minulosti byla uváděna také kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Z obratlovců jsou nejlépe prozkoumáni ptáci, kolem potoka se vyskytuje skorec vodní (Cinclus cinclus), v lesních lemech např. budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), křivka obecná (Loxia curvirostra), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), v okolních lesích pak čáp černý (Ciconia nigra), kos horský (Turdus torquatus), krkavec velký (Corvus corax) a další běžnější druhy. Na potoce byl pozorován ledňáček říční (Alcedo atthis).
Lesnictví: V chráněném území se nacházejí celkem tři typy lesních porostů. Olšina podél meandrujícího potoka je ponechána přirozenému vývoji, plošně malá dubohabřina náleží k asociaci Carici pilosae-Carpinetum. V nivě potoka byla v nedávné minulosti vysázena smrková monokultura, u které je žádoucí její přeměna na porost s přirozenou druhovou skladbou. V ochranném pásmu jsou hospodářské, převážně smrkové monokultury. Management, ohrožení: Ještě na počátku 70. let 20. stol. bylo celé území přírodní památky včetně širšího okolí v nivě potoka Štěpková bezlesí využívané jako drobná políčka, louky a pastviny. Po upuštění od tradičních způsobů zemědělského hospodaření byla v druhé polovině 70. let větší část potoční nivy zalesněna smrkem. Luční porosty byly po vyhlášení chráněného území udržovány pastvou koz a ovcí, později kosením a přepásáním otav ovcemi. Od roku 2021 bylo upuštěno od pastvy a lokalita byla udržována pouze kosením relativně velkých ploch ve dvou až třech termínech. Tento způsob péče není vhodný pro populace chráněných a ohrožených druhů hmyzu, je třeba zajistit mozaikovou seč, případně ponechat v daném roce části ploch nepokosené, mokřadní louky stačí kosit ve dvouletém cyklu, pokud možno ručně. Je třeba také šetrně udržovat mělké stružky v nivě potoka, kolem nichž se vyskytují některé druhy vegetace s nezapojeným porostem. Velmi negativním jevem jsou neúměrně vysoké stavy spárkaté zvěře v okolních lesích (především daňka evropského), která poškozuje lesní i luční vegetaci. Určité ohrožení představuje také turistický ruch, chráněným územím totiž prochází zpevněná komunikace se značenou turistikou trasou, cyklotrasou a naučnou stezkou Tesák. Při sz. okraji je ukryta trampská chatka, v ochranném pásmu se nachází turistický přístřešek s informačním panelem naučné stezky věnovaným této přírodní památce. V blízkém okolí jsou rekreační chatky i trvale obývané hospodářské usedlosti.
Natura 2000: Přírodní památka Pivovařiska se nachází na území Evropsky významné lokality Semetín (kód CZ0720033) o celkové rozloze 1327,2647 ha, představující převážně lesní komplex v jihovýchodní části Hostýnských vrchů doplněný mozaikou luk a pastvin se širokým spektrem vegetace a výskytem četných ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. – Ms., diplomová práce; depon. in: PřF UP, Olomouc. Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. – Malacologica Bohemoslovaca 17: 17–27. Dančák, M. (1997–2000): Botanické průzkumy ve stávajících a navrhovaných zvláště chráněných územích včetně fytocenologie (lokality Pivovařiska, Zbrankova stráň, Hološín, Vršky, Kateřinice, Kobelné, Louky nad Dlouhým v Janové, Trojúhelník a Nepřejov u Vsetína, U Matějů v Semetíně, Nad Juříčkovým mlýnem, Stráň u Leskovce, PP Ježůvka a okolí, Snož u Velkého Skalníku, Peciválka). – Ms, 45 s.. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hájková, P. et Hájek, M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia, Praha, 75: 271–287. Hájková, A. et Prymusová, Z. (2011): Příspěvek k rozšíření karpatského druhu kozlíku celolistého (Valeriana simplicifolia) na území severovýchodní Moravy a Slezska. – Acta Mus. Beskid., 3: 31–48. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hofírková, E. (2023): Rozšíření řepíčku řepíkovitého (Aremonia agrimonoides) v České republice. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Kostadinović, Z. (2026): Shifts in diatom communities as an indicator of environmental change of White Carpathian calcareous spring fens. Rozsivky jako indikátory změny prostředí bělokarpatských vápnitých slatinišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Barbora Hutňan Chattová, Ph.D. Kučerová, M. (2022): Výskyt, ekologické vazby a ochrana hlavinky horské v okrese Vsetín. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. Lacina, D. (2013): Plán péče o přírodní památku Pivovařiska na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Lacina, D. (2023): Plán péče o přírodní památku Pivovařiska na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Machač, O. (2010): Pivovařiska – přírodní památka. – Naturabohemica.cz [online]. 2010-05-13 [cit. 2026-02-14]. Dostupné z <http://www.naturabohemica.cz/pivovariska/ > Mlýnek, D. (2018): Rozšíření a ochrana řepíčku řepíkovitého v České republice. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Náhlíková, T. (2009): Vliv velikosti plochy na výskyt diagnostických druhů slatinných pramenišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D. Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. – Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Popelářová, M., Hlisnikovský, D., Koutecký, P., Dančák, M., Tkáčiková, J., Vašut, R. J., Vymazalová, M., Dvorský, M., Lustyk, P. et Ohryzková, L. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358. Spitzer, L. (2020): Průzkum denních motýlů na území PP Pivovařiska (Zlínský kraj). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Svačina, T. (2008): Vyhodnocení rozšíření vstavače bledého a prstnatce bezového na území přírodního parku Hostýnské vrchy. – Ms., ČSPOP (Českomoravské sdružení pro ochranu přírody), 2006-2007, aktualizace 2008. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Tkáčiková, J. (2013): Botanický inventarizační průzkum PP Pivovařiska. – Ms., 11 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp. |
| • Aktualizace 6. 3. 2026 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |