Přírodní památka Kotrlé
Základní údaje: Přírodní památka Kotrlé
představuje vlhkou louku s pěnovcovým prameništěm na mírném svahu
s jižní orientací. Nachází se ve Vsetínských vrších (okrsek
Valašskobystřická vrchovina) v údolí Jasenky, při levé straně silnice ze Vsetína na Dušnou
v nadmořské výšce 535 až 555 m n. m., asi 100 m sv.
nad osadou Kotrlé. Katastrální území Jasenka, ochranné pásmo k. ú.
Jasenka a Růžďka, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením Zlínského kraje č. 8/2014 ze dne 22. 4.
2014. Evidenční kód
ÚSOP:
6107. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek.
Celková rozloha 0,3413 ha (podle aktuálního plánu péče).
Mapy.com.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří kvartérní kamenité až hlinito-kamenité sedimenty. Ze severu navazují újezdské vrstvy (eocén střední, eocén svrchní) zlínského souvrství račanské jednotky s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci a jílovci, z jihu pak sedimenty belovežského souvrství (paleogén – paleocén – střed. eocén) račanské jednotky, v drobně rytmickém flyši převažují rudohnědé a zelenošedé jílovce nad jemnozrnnými pískovci. Pěnovcové prameniště se nachází v západní části území, je zásobeno vodou se zvýšenou mineralizací a vysokým zastoupením zejména vápenatých a hydrogen-uhličitanových iontů. Vysrážený pěnovec vytváří sypké inkrustace zejména na rostlinném materiálu. V půdním pokryvu převládá kambizem dystrická, na vlastním prameništi se vytvářejí organozemě.
Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je květnatá bučina s kyčelnicí devítilistou asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. Tento typ vegetace se v současnosti nachází v ochranném pásmu nad přírodní památkou. Luční pěnovcové prameniště mozaikovitě přechází do druhově bohaté vlhké pcháčové louky svazu Calthion palustris s druhy vlhkých tužebníkových lad asociace Filipendulo ulmariae-Geranietum palustris, místy k vlhčím až suchým mezofilním ovsíkovým loukám svazu Arrhenatherion elatioris. V pěnovcovém prameništi se nachází bohatá populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a kruštíku bahenního (Epipactis palustris), roste zde také bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), bařička bahenní (Triglochin palustris), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), vzácně vítod nahořklý pravý (Polygala amarella subsp. amarella). Významný je výskyt zástupců sekce bahenních pampelišek (Taraxacum sect. Palustria), kriticky ohrožených a ustupujících druhů, z nichž zde byla nalezena pampeliška klamavá (Taraxacum mendax), pampeliška chudolaločná (Taraxacum paucilobum) a pampeliška Skalińské (Taraxacum skalinskanum). V minulosti byla v prameništi nalezena také pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), v roce 2017 tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), která zde byla záměrně vyseta či vysazena. Na vlhké pcháčové louce s krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis) a čertkusem lučním (Succisa pratensis) se ojediněle vyskytuje mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula ssp. speciosa). Na sušších místech roste např. jalovec obecný (Juniperus communis), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a pcháč bezlodyžný (Cirsium acaulon). Z mechorostů se na svahovém lučním prameništi vyskytuje poměrně hojně zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum), z dalších méně běžných druhů např. krondlovka netíkovitá (Fissidens adianthoides), měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum), štírovec prostřední (Scorpidium cossonii) a vlahovka vápnomilná (Philonotis calcarea).
Fauna: V pěnovcovém prameništi se vyskytuje regionálně velmi významné a bohaté společenstvo měkkýšů s vitální populací drobného plže vrkoče útlého (Vertigo angustior), evropsky významného druhu, který je hlavním předmětem ochrany. Z dalších méně běžných zástupců měkkýšů se na lokalitě vyskytuje např. vrkoč malinký (Vertigo pygmaea), vrkoč mnohozubý (Vertigo antivertigo) a vrkoč rýhovaný (Vertigo substriata), dále blyštivka rýhovaná (Nesovitrea hammonis), boděnka malinká (Punctum pygmaeum), jantarka úhledná (Oxyloma elegans), oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica), ostnatka trnitá (Acanthinula aculeata), skelnatka hladká (Oxychilus glaber), sklovatka krátkonohá (Daudebardia brevipes), sklovatka rudá (Daudebardia rufa) a údolníček drobný (Vallonia pulchella). Z motýlů se na mokřadní louce objevují dva druhy modrásků myrmekofilního rodu Phengaris, modrásek očkovaný (Phengaris teleius) a modrásek bahenní (Phengaris nausithous), kteří jsou svým vývojem vázaní na živnou rostlinu krvavec toten a specifické druhy mravenců (Myrmica scabrinodis, M. ruginodis, M. rubra). Z dalších druhů motýlů byli pozorováni např. hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae), perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Z obojživelníků byla nalezena ropucha obecná (Bufo bufo), plazi jsou na lokalitě zastoupeni slepýšem východním (Anguis colchica), ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara). Historické využití území: Téměř polovina plochy přírodní památky je vedena v katastru nemovitostí jako lesní pozemek, ve skutečnosti se zde již dlouhodobě nacházejí luční porosty. Z nejstaršího leteckého snímku území z roku 1937 je patrné, že plocha dnešní přírodní památky byla téměř úplně odlesněná, v jejím nejbižším okolí se nacházely zřejmě pastevní selské lesíky a pastviny s řídce roztroušenými stromy. Také širší okolí území bylo podstatně více odlesněné než je tomu v současnosti. Louka byla kosena a využívána také jako pastvina asi do poloviny 90. let 20. století. Poté se zde několik let nehospodařilo, od roku 2000 se začala o údržbu starat ZO ČSOP Orchidea Valašsko a louka byla opět pravidelně kosena. V roce 2014 bylo území vyhlášeno přírodní památkou a od roku 2015 údržbu provádějí vlastníci.
Management, ohrožení: Území je potencionálně
ohroženo zarůstáním a hromaděním stařiny při absenci pravidelného kosení
a šířením náletových dřevin z okolních lesních porostů. Kosení mokřadní
vegetace na prameništi, s ohledem na kruštík bahenní a modrásky, je
třeba provádět 1× ročně v pozdním vegetačním období v termínu od konce
srpna do poloviny září. Zásahy mohou být prováděny ručně vedenou
lištovou sekačkou, kosou nebo křovinořezem. Po usušení na místě bude
seno odklizeno mimo plochu přírodní památky. Tento způsob managementu
vyhovuje i vrkoči útlému. Pokud by docházelo k poškozování prameniště
černou zvěří, je možná realizace dřevěného oplůtku.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Batoušek, P. (2018): Floristický inventarizační průzkum rostlin lokality PP Kotrlé. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Derková, M. (2001): Mokřadní vegetace Vsetínských vrchů. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hájek, M. et Hájková, P. (2000): Nové nálezy Eleocharis quinqueflora (Hartmann) O. Schwarz na moravskoslovenském pomezí. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 5: 76–79. Hájek, M. et Hájková, P. (2001): Vzácné a zajímavé mechorosty rašelinišť a pramenišť Moravskoslovenského pomezí. – Bryonora, Praha, 28: 10–14. Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. – Planeta XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Juránková, E. (2011): Variabilita morfologických znaků mechů Fissidens adianthoides a Fissidens dubius var. dubius na území České republiky. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph.D. Koutecký, P., Popelářová, M., Lustyk, P., Dančák, M., Tkačíková, J. et Hlisnikovský, D. [eds.] (2009): Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti ve Vsetíně (29. června – 5. července 2008). – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 44, Příl. 2009/1: 1–106. Kostadinović, Z. (2026): Shifts in diatom communities as an indicator of environmental change of White Carpathian calcareous spring fens. Rozsivky jako indikátory změny prostředí bělokarpatských vápnitých slatinišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Barbora Hutňan Chattová, Ph.D. Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. – Preslia 84(3): 813–850. Lacina, D. (2026): Plán péče o o přírodní památku Kotrlé na období 2026–2035. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s. Merta, L. (2015): Mapování ZCHD a EVD druhů ryb a mihulí na biotopově vhodných lokalitách malých toků a stojatých vod. Zlínský kraj (EVL Kotrlé, EVL Mokřad u Slováckých strojíren, EVL Popovické rybníky). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Pazderová, M. (2013): Souhrn doporučených opatření pro EVL Kotrlé (CZ0723813). – Ms. depon. in: AOPK ČR, RP Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, pracoviště Zlín. Popelářová, M. a kol. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358. Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. [eds.] (2005): Ecology and palaeoecology of spring fens of the West Carpathians. – 1. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 209 s. ISBN 80-244-1071-0. Schneider, J. et Kozumplíková, A. (2011): Plán péče pro přírodní památku Kotrlé na období 2016–2025. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Spitzer, L. (2020): Průzkum denních motýlů na území PP Kotrlé (Zlínský kraj). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Tkáčiková, J. (2018): Přírodní památka Kotrlé. Bryologický inventarizační průzkum. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp. Zajacová, J. (2014): Diverzita a ekologie chrostíků (Trichoptera) pramenných stružek slatinišť Západních Karpat. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce Mgr. Jindřiška Bojková, Ph.D. Zajacová, J. (2016): . Druhová variabilita chrostíků (Trichoptera)na slatiništích ve vztahu ke společenstvům okolních potoků – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce Mgr. Jindřiška Bojková, Ph.D. Zámečník, J. (2024): Herbarium Jaroslav Zámečník – Flora Reipublicae Bohemicae. |
| • Aktualizace 6. 4. 2026 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |