Přírodní rezervace Choryňský mokřad
Základní údaje: Přírodní rezervace Choryňský mokřad představuje podmáčené území s několika uměle prohloubenými tůněmi. Nachází se ve Valašskomeziříčské kotlině v širokém úvalovém údolí řeky Bečvy v nadmořské výšce 272 až 275 m n. m. Rezervace přímo sousedí s Velkým Choryňským rybníkem, je situována mezi jeho hrází a státní silnicí Valašské Meziříčí – Hranice, asi 6 km severozápadně od Valašského Meziříčí. Katastrální území Choryně, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 1/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 22. února 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2029. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha rezervace je 21,5626 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma (jv. části Velkého Choryňského rybníka) je 15,9876 ha (podle plánu péče). Mapy.com. Předmět ochrany: Zachování a ochrana přírodních hodnot mokřadního ekosystému výjimečného ve středním Pobečví. Jedná se o regionálně významné refugium mokřadních společenstev s výskytem zvláště chráněných druhů fauny a flóry. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen čtvrtohorními říčními sedimenty o mocnosti 4–5 m, štěrkopísky překrytými nivními hlínami. Půdními typy jsou fluvizem glejová a kambizem pseudoglejová.
Flóra a vegetace: Vegetaci Choryňského mokřadu tvoří pestrá mozaika vegetačních typů od makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod svazů Lemnion minoris, Nymphaeion albae a Potamion, vegetace parožnatek třídy Charetea, makrofytní vegetace mělkých stojatých vod svazu Ranunculion aquatilis a eutrofní vegetace bahnitých substrátů svazu Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae, podmáčených pcháčových luk svazu Calthion palustris a Molinion caeruleae přes společenstva vysokých ostřic svazu Magno-Caricion elatae a Magno-Caricion gracilis, rákosin svazu Phragmition communis až po ostrůvky údolních jasanovo-olšových luhů svazu Alnion incanae, které vznikly na místě původních vlhkých luk. Sukcesní stadia dřevin zde představují roztroušené ostrůvky mokřadních vrbin svazu Salicion cinereae s vrbou popelavou (Salix cinerea), vrbou jívou (Salix caprea) a mokřadních olšin svazu Alnion glutinosae s olší lepkavou (Alnus glutinosa), na sušších místech pak s břízou bělokorou (Betula pendula), dubem letním (Quercus robur), hrušní polničkou (Pyrus pyraster), hlohem (Crataegus sp.) a svídou krvavou (Cornus sanguinea). V nejvyšších a nejsušších polohách se nacházejí lesní porosty, které lze přiřadit ke karpatským dubohabřinám asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli. Lesní biotopy, převážně náletového původu, v současnosti zabírají největší část rozlohy přírodní rezervace.
Ze vzácnějších druhů se na lokalitě vyskytuje kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), leknín bělostný (Nymphaea candida), kosatec sibiřský (Iris sibirica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), žebratka bahenní (Hottonia palustris) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Dále zde rostou např. bradáček vejčitý (Listera ovata), devětsil lékařský (Petasites hybridus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), chrpa ostroperá (Centaurea oxylepis), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), kamyšník polní (Bolboschoenus planiculmis), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), lakušník štítnatý (Batrachium peltatum), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), oman vrbolistý pravý (Inula salicina subsp. salicina), orobinec širolistý (Typha latifolia), ostřice ostrá (Carex acutiformis), ostřice Otrubova (Carex otrubae), ostřice pobřežní (Carex riparia), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), přeslička bahenní (Equisetum palustre), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), svízel potoční (Galium rivale), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), a zblochan vodní (Glyceria maxima). V roce 2025 byl v jižní části rezervace nalezen orobinec sítinovitý (Typha laxmannii).
Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy byly na lokalitě prováděny u vážek, obojživelníků a především ptáků, kteří jsou nejdéle a nejlépe sledovanou skupinou na Choryňském mokřadu a v jeho nejbližším okolí. Z vodních bezobratlých je zajímavý nález vzácného plže kružníka Rossmässlerova (Gyraulus rossmaessleri). Početně jsou zastoupeny již zmíněné vážky (Odonata), bylo zde zjištěno přes 30 druhů, hojné jsou např. šidélko páskované (Coenagrion puella), šídlatka páskovaná (Lestes sponsa) a vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata), ze vzácnějších druhů např. šídlo luční (Brachytron pratense), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vážka jižní (Sympetrum meridionale) a vážka rumělková (Sympetrum depressiusculum). Kromě běžných druhů denních motýlů zde byla nalezena nesytka sršňová (Sesia apiformis) a vzácná můra rákosnice lesklicová (Archanara neurica). Z brouků se vyskytují např. střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii), střevlík zrnitý (Carabus granulatus), krasci polník Guérinův (Agrilus guerini) a polník luční (Agrilus pratensis), krytohlavi Cryptocephalus janthinus a Cryptocephalus exiguus, lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), potápník Graptodytes bilineatus, potemník širokáč fialový (Platydema violaceum), stehenáč Oedemera croceicollis a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Z rovnokřídlého hmyzu je zajímavý nález cvrčka pobřežního (Pteronemobius heydenii) a sarančete mokřadního (Stethophyma grossum), druhů vázaných na mokřadní biotopy. Vhodné podmínky k rozmnožování nacházejí v Choryňském mokřadu obojživelníci jako čolek obecný (Triturus vulgaris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan zelený (Pelophylax esculentus s. l.). V minulosti byl v mokřadu pozorován také čolek velký (Triturus cristatus). Z plazů zde žije užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).
Lokalita a její okolí jsou význačným refugiem nejen mokřadních druhů ptáků. Vhodné hnízdní podmínky využívají např. chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal vodní (Rallus aquaticus), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), moták pochop (Circus aeruginosus), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Dále zde byli v době tahu, na přeletu a při sběru a lovu potravy pozorováni např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), kopřivka obecná (Anas strepera), jeřáb popelavý (Grus grus), ledňáček říční (Alcedo atthis), orel mořský (Haliaeetus albicilla), vodouš šedý (Tringa nebularia), volavka popelavá (Ardea cinerea), volavka bílá (Egretta alba) a volavka červená (Ardea purpurea). Lesnictví: Převážná část plochy Choryňského mokřadu je vedena jako bezlesí (druh pozemku: vodní plocha, způsob využití: zamokřená plocha), pouze na západním okraji jsou evidovány lesní pozemky o výměře 1,69 ha. Tyto lesní porosty lze přiřadit ke karpatským dubohabřinám a údolním jasnovo-olšovým luhům, které byly v minulosti ovlivněny hospodářskou činností. Vyznačují se zjednodušenou prostorovou, věkovou a druhovou strukturou, zastoupeny jsou také geograficky nepůvodní druhy dřevin, zejména akát a hybridní topoly. Historie využívání území: Přírodní rezervace se nachází v nivě řeky Bečvy. V širším okolí zde byly v 16. až 18. století vybudovány extenzivní rybníky. Následně byla v 19. století většina těchto rybníků zrušena a pozemky byly využívány jako kosené louky, pastviny a drobná pole. Na nejstarším leteckém snímku z roku 1937 je patrné, že plocha dnešního chráněného území byla kromě lesních porostů v jeho západní části prakticky úplně odlesněná a v širším okolí se nenacházely žádné rybníky. Vznik Choryňského mokřadu pak přímo souvisel s obnovou choryňských rybníků v letech 1953–1955, kdy začalo docházet k průsakům vody na okolní původně vlhké louky. V důsledku toho přestaly být podmáčené zemědělské pozemky obdělávány a začala se na nich vytvářet mokřadní společenstva, ve sníženinách pak vznikly mělké tůně, které se však začaly zazemňovat. Území také zarůstalo náletovými dřevinami, které pokrývaly na začátku 90. let 20. stol. téměř polovinu plochy mokřadu. Pro podporu rozmnožování obojživelníků byly stávající tůně uměle prohloubeny a bylo vyhloubeno několik dalších.
Management, ohrožení: Území je v současnosti ohrožováno sukcesí směřující až ke vzniku podmáčených olšin s vrbou popelavou, vrbou jívou a jasanem ztepilým. Sušší místa zarůstají náletovými dřevinami a vysokými bylinami, především hlohem obecným, břízou bělokorou, dubem zimním a svídou krvavou. Údržba chráněného území spočívá především v odstraňování náletů dřevin, pravidelném kosení a obnově zazemněných tůní. V minulosti zde hnízdívala i bekasina otavní a konipas luční, kteří vyhledávají otevřené nezarostlé podmáčené louky s nízkou vegetací. Při pravidelném kosení a odstraňování náletu na vybraných místech je šance, že se sem tyto druhy opět vrátí. Problémová je také blízká značně frekventovaná silnice, bylo by vhodné provést zde výsadbu nižších dřevin a částečně tak ochránit lokalitu před nadměrným hlukem. Natura 2000: Současná přírodní rezervace Choryňský mokřad se nachází na území, které bylo vyhlášeno jako Evropsky významná lokalita Choryňský mokřad (kód CZ0710182) o celkové rozloze 217,7489 ha představující komplex lesních, lučních a mokřadních společenstev v nivě řeky Bečvy.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Bělín, V. (2006): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PR Choryňský mokřad. – Ms., 16 pp. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Brabec, L. et Kašpar, T. (1972): Poznámky k výskytu micromamalií okolí Valašského Meziříčí. – Práce Vlastivěd. ústavu Vsetín, 1972, 1: 37–39. Dvorská, J. (1977): Ptactvo Choryňských a Hustopečských rybníků. – Soutěžní práce NSV. Ms, 100 s. Gymnázium Valašské Meziříčí. Dvorská, J. et Dvorský, M. (1994): Ptactvo Choryňských rybníků, přilehlého mokřadu a okolí. – Ms, 11 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Dvorská, J. et Dvorský, M. (1999): Neobvyklý průtah hvízdáků euroasijských na Choryňských rybnících u Valašského Meziříčí. – Zprávy ČSO, 48: 21–22. Dvorský, M. (1997): Avifauna mokřadu pod Velkým choryňským rybníkem v okrese Vsetín. – Zpravodaj OVM Vsetín 1997, s. 58–60. Dvorský, M. (1999): Souhrn výsledků ornitologických průzkumů v PR Choryňský mokřad. – Ms, 8 s. ČSOP Valašské Meziříčí. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Dvorský, M. (2001): Mapování výskytu obojživelníků, obnova tůní na mokřadu Rybníky v Hrachovci. – Ms., ZO ČSOP Valašské Meziříčí, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Dvorský, M. (2002): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Vsetín v roce 2002. – Ms., ZO ČSOP Valašské Meziříčí, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Dvorský, M. (2003): Mapování výskytu vážek na vybraných mokřadních lokalitách v okrese Vsetín. – Ms., ZO ČSOP Valašské Meziříčí, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Dvorský, M. (2003): Obnova tůně pro rozmnožování obojživelníků a mapování jejich výskytu v okrese Vsetín 2003. – Ms., ZO ČSOP Valašské Meziříčí, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Dvorský, M. (2004): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách okresu Vsetín a v CHKO Beskydy. – Ms., ZO ČSOP Valašské Meziříčí, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Dvorský, M. (2004): Mapování výskytu vážek na vybraných mokřadních lokalitách v okrese Vsetín. – Ms., ZO ČSOP Valašské Meziříčí, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Dvorský, M. (2005): Mapování výskytu a ochrana plazů v okrese Vsetín a CHKO Beskydy. – Ms., ZO ČSOP Valašské Meziříčí, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Dvorský, M. (2008): Závěrečná zpráva projektu ZO č. 76/17 ČSOP 02031008 Mapování výskytu a ochrana plazů v okrese Vsetín. – Ms., ZO ČSOP Valašské Meziříčí, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Forejtarová, P. (1997): Květena mokřadních biotopů v nivě Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Černotínem. – Diplomová práce. PřF UP Olomouc. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. – Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Holuša, O. (1997): Zpráva z inventarizačního průzkumu vážek (Insecta: Odonata) na lokalitě Choryně – Choryňský mokřad (1996–1997). – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Holuša, O. (1999): Vážky v okolí Vsetína a Valašského Meziříčí. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 4: 82–102. Holzer, M. (1995): Hydrobiologický průzkum na lokalitě pod hrází Velkého choryňského rybníku. – Ms, 5 s. Ped. fak. UP v Olomouci. Holzer, M. (1995): Inventarizační hydrobiologický průzkum lokality: mokřad u Choryňského rybníka resp. umělá strouha pod Choryňským rybníkem. – PdF UP, Olomouc. Ms, 4 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Horváth, M. et Hanáková Bečvářová, P. (2026): Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období 2026–2035. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Hrnčiřík, J. (1996): Mykoflóra Choryňských rybníků a okolí. – Ms, 6 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín./p> Humpolíčková, J. (2012): Moravská brána, Choryňský mokřad – přírodní rezervace. - Botany.cz [online]. 2012-08-15 [cit. 2020-01-29]. Dostupné z https://botany.cz/cs/chorynsky-mokrad/. Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek. Chmelař, J. (1980): Ptactvo Choryňských rybníků v okrese Vsetín. – Ms, 78 s. Soutěžní práce SOČ, Gymnázium Vsetín. Kašpar, T. et Anděra, M. (2011): Drobní savci ve vývržcích sov na Moravě a ve Slezsku (Eulipotyphla, Chiroptera, Rodentia). – Lynx, n. s. (Praha), 42: 113–132. Kocián, P. et Hlisnikovský, D. [eds.] (2025): Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska XIX. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 74: 245–258. ISSN 2336-3193. Koleček, J. (2003): Sledování výskytu vážek (Odonata) v údolí Rožnovské Bečvy. Zpráva z realizace projektu číslo 161203 v roce 2003. – Rožnov pod Radhoštěm, ZO ČSOP č. 76/08 Radhošť. Koleček, J. (2006): Sledování výskytu vážek (Odonata) na Valašsku. Zpráva z realizace projektu číslo 01020306 v roce 2006. – Rožnov pod Radhoštěm, ZO ČSOP č. 76/08 Radhošť. Koleček, J. (2008): Výsledky faunistického průzkumu vážek (Odonata) okresu Vsetín. – In: Vážky 2008: Sborník referátů XI. celostátního semináře odonatologů v CHKO Český les, ZO ČSOP Vlašim. Koleček, J. (2009): Zpráva z monitoringu druhů Gomphus flavipes, Leucorrhinia pectoralis a Leucorrhinia albifrons na lokalitách PR Choryňský mokřad, PP Rákosina ve Stříteži nad Bečvou, nPR Doubrava-Bečva a Valašská Bystřice – Tísňavy v roce 2009. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D. Mackovčin P., Jatiová M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Marvan, P., Heteša, J. et Hrdina, V. (2000): Výsledky algologického průzkumu Vsetínska 2000 (zpracované lokality: PP Rákosina ve Stříteži n. B., Mokřad Pod Hájem u Zašové, Mokřad Rybníky u Hrachovce, PP Jasenice zatopený lom, PR Choryňský mokřad, tok Bečvy pod Choryní, Semetínské rybníky). – Ms, 40 s. Brno. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Nekuda, V. et al. (2002): Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. – Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín. Pavelka, J. (1991): Ochranářsky hodnotné lokality na Valašskomeziříčsku a na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1991: 4–8. Pavelka, J. (2003): Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období 2003–2012. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Pavelka, J., Trezner, J. et al. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea Vsetín, 1. vydání. Pavelka, K. (2019): Hnízdní avifauna rybníků ve středním Pobečví v letech 1993–2013. – In: Bryja, J., Horsák, M., Horsáková, V. et Zukal, J. [eds.]: Zoologické dny Brno 2019, Sborník abstraktů z konference 7.–8. února 2019, s. 141–142. Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno. Polčák, J. (1993): Ptačí fauna Choryňských rybníků a okolí. – Ms, 6 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Přikryl, V. (1996): Ptactvo Hustopečských a Choryňských rybníků. – Ms., 100 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Sabol, O. (2018): Mapování brouků na lesních pozemcích EVL Choryňský mokřad. – Ms., 21 s. + 3 přílohy, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Sedláček, V. (2015): Inventarizační průzkum přírodní rezervace Choryňský mokřad. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Sedláček, V. (2015): Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období 2016–2025. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Spitzer, L. (2006): Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na Vsetínsku v roce 2006. – Ms. Depon. in: AOPK ČR Praha. Spitzer, L. et Beneš, J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 19–39, ISSN: 1804-2732. Tkáčiková, J. (2004): Botanický inventarizační průzkum PR Choryňský mokřad. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Tkáčiková, J. (2005): Choryňský mokřad. – Valašsko, vlastivědná revue, 14: 17–18. Tkáčiková, J. (2025): Botanický inventarizační průzkum PR Choryňský mokřad. – Ms., 30 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Valušák, J. et Tomášek, V. (2020): Poohlédnutí za Odonatodny 2020. – Beskydy, zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2020, s. 6. |
| • Aktualizace 6. 4. 2026 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |