Přírodní památka Brodská

Jedlobukový porost v přírodní památce Brodská (5. 11. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Jedlobukový porost v přírodní památce Brodská
(5. 11. 2003), foto Z. Podešva

Základní údaje: Přírodní památka Brodská představuje přirozený lesní porost na prudkém jižním svahu hlavního hřbetu Vsetínských vrchů (okrsek Soláňský hřbet), zvlněném pramennými oblastmi drobných vodotečí. Nachází se v závěru údolí Hrubá Brodská, asi 250 m jižně od vrcholu Beskyd (891,7 m n. m.), v nadmořské výšce 735 až 820 m n. m. Katastrální území Nový Hrozenkov, Halenkov, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou Správy CHKO Beskydy ze dne 16. 12. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2072. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 3,9088 ha. Mapy.com.


Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa)		Pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides)

Předmět ochrany: Posláním přírodní památky je ochrana dochované části přirozeného jedlobukového porostu pralesovitého charakteru ve Vsetínských vrších, typického pro montánní stupeň západních Karpat, s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů vázaných na proměnlivá stadia a formy dřevinného patra, podmíněných minimálně ovlivněnými přírodními procesy.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen šedými vápnitými jílovci, pískovci a slepenci vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Na svazích jsou patrné balvanité sutě přecházející níže ve svahoviny. Hnědé lesní půdy jsou skeletovité, středně bohaté.

Přírodní památka Brodská, foto © František Jaskula

Přírodní památka Brodská (foto Fr. Jaskula)

Flóra a vegetace: Jádrové území přírodní památky tvoří přirozený porost, který dosahuje stáří přibližně 170 až 190 let. Horní patro je tvořeno převážně bukem lesním (Fagus sylvatica) a hojně zastoupenou jedlí bělokorou (Abies alba). Smrk ztepilý (Picea abies) je dřevinou vtroušenou, soustředěnou v severní části, javor klen (Acer pseudoplatanus) se vyskytuje jednotlivě. Spodní patro je tvořeno převážně přirozeně zmlazujícím bukem. V podrostu se nachází typická karpatská květena jedlobučin s kyčelnicí žláznatou (Dentaria glandulosa), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) a kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), dále zde roste např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), starček Fuchsův (Senecio ovatus), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) a violka lesní (Viola reichenbachiana).

Mykoflóra: Přírodní památka Brodská je také významná mykologická lokalita. Kromě běžných druhů hub se zde vyskytuje také celá řada druhů vzácných, jako např. bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), hlívička stopkatá (Hohenbuehelia auriscalpium), holubinka černobílá (Russula albonigra), korálovec bukový (Hericium coralloides), krásnopórka hřebenitá (Albatrellus cristatus), rosoloklihatka růžová (Neobulgaria pura), ryzec lososový (Lactarius salmonicolor) a ryzec ostrý (Lactarius acris), v ochranném pásmu byla nalezena mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea).

Přírodní památka Brodská (5. 11. 2003), foto Z. Podešva

Fauna: Na rozličná stadia rozpadu jednotlivých kmenů jsou vázány vzácné a ohrožené druhy živočichů. Zajímavá je zdejší malakofauna, bylo zde nalezeno 32 druhy plžů s výraznou převahou druhů vázaných na lesní biotopy. K nejvzácnějším zástupcům patří kriticky ohrožená řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata) a ohrožená vřetenka šedivá (Bulgarica cana), které představují indikátory zachovalých pralesovitých porostů. Z dalších význačných a zranitelných druhů se ojediněle vyskytuje skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica) a sklovatka krátkonohá (Daudebardia brevipes). K hojným druhům patří nápadně modře zbarvený plž modranka karpatská (Bielzia coerulans), který je karpatským endemitem.

K významným zástupcům střevlíkovitých brouků (Carabidae) patří karpatský druh Carabus obsoletus, střevlík Carabus scheidleri helleri a střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), který je svým způsobem života vázaný na drobné vodní toky, prameniště, lesní mokřiny a jejich bezprostřední okolí. Kriticky ohrožený roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus) indikuje zachovalé přírodě blízké lesní porosty, larvy se vyvíjejí v červeně shnilém, rozpadajícím se dřevě jedlí a smrků. Dalšími zástupci z čeledi roháčovitých (Lucanidae) jsou běžnější druhy roháček bukový (Sinodendron cylindricum) a roháček kovový (Platycerus caraboides). Z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae) je pozoruhodný především výskyt zdobence zelenavého (Gnorimus nobilis), pozorován byl také běžnější zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus). Ve stromových houbách žije hubojed lopatkoskvrnný (Mycetochara axillaris) a pýchavkovník červcový (Endomychus coccineus), lesknáček Cyllodes ater je svým vývojem vázaný nejčastěji na hlívy (Pleurotus spp.). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytuje např. karpatský druh Colexus pictus z čeledi Zopheridae, drabčík Anthophagus sudeticus, kornatec drobný (Peltis ferruginea), kovařík Ampedus elegantulus, kůrař čárkovaný (Corticeus linearis), lenec Melandrya dubia, tesařík Pogonocherus ovatus a tesařík žlutoštítý (Stictoleptura scutellata).

Z ptáků zde nacházejí vhodné hnízdní možnosti např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), žluna šedá (Picus canus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek malý (Ficedula parva), datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), čáp černý (Ciconia nigra) a krkavec velký (Corvus corax). Ze savců se vyskytuje ježek východní (Erinaceus concolor), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Území je součástí areálu výskytu velkých šelem – rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus).

PP Brodská, foto Fr. Jaskula

Lesnictví: Porost ve věku nad 170 let s vysokým podílem souší a vývratů je jednou z posledních ukázek původních lesů ve Vsetínských vrších na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Management, ohrožení: Dle lesního hospodářského plánu na období 1986–95 měl být porost holosečně vytěžen, v roce 1991 došlo k jeho změně a těžby byly následně zrušeny. V současné době se plánuje pouze ochrana přirozeného zmlazení ustupujících dřevin, hlavně jedle bělokoré (Abies alba), proti okusu spárkatou zvěří.

Území je přístupné z Nového Hrozenkova údolím potoka Brodská po značené turistické cestě, v závěru údolí od rozcestí Hrubá Brodská pak prudce stoupající neznačenou lesní cestou. Blízko horního okraje rezervace prochází turisty v zimě i v létě hojně navštěvovaná hlavní hřebenová trasa Vsetínských vrchů.

Natura 2000: Přírodní památka Brodská se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy.

Přírodní památka Brodská (23. 2. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Brodská (23. 2. 2003), foto Z. Podešva

Literatura:

Bajer, V. (2005): Plán péče o přírodní památku Brodská na období 2006–2015. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Holuša, O. et. al. (2020): Lesy Karpat České republiky. – Vydání první. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 258 pp. ISBN 978-80-88184-32-4.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Konvička, O. (2021): Druhý příspěvek k faunistice brouků (Coleoptera) Valašska (východní Morava, Česká republika). – Acta Carp. Occ. 12: 43–102. ISSN 1804-2732.

Konvička, O. et Spitzer, L. (2009): Příspěvek k faunistice tesaříka Pogonocherus ovatus (Coleoptera: Cerambycidae) na Valašsku (Západní Karpaty, Česká republika). – Acta Mus. Beskid., 1: 103–107.

Křenek, D. (2006): Studie – Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. – Arion, Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Křenek, D. et Pavelka, J. (2013): Vymezení nových maloplošně chráněných území v Ptačí oblasti Horní Vsacko a zhodnocení významu klíčových lesních porostů a komplexů pro předmětné a zvláště chráněné druhy ptáků. – ZO ČSOP 76/06 Orchidea Valašsko, Valašská Bystřice. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Kučerová, B. (2013): Květena okolí Nového Hrozenkova východně od Vsetína. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Kupka, J., Kupka, L. et Kupková, J. (2021): Inventarizační průzkum na území PP Brodská z oboru malakozoologie. – Ms., depon in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Mácha, S. (1987): Měkkýší fauna pod vlivem změn v Moravskoslezských Beskydech. – Čas. Slez. Muz. (A), Slezské muzeum Opava, 36: 241–260.

Mácha, S. (1997): Přehled výzkumů měkkýšů ve Slezsku a na severní Moravě (Česká republika). – Časopis Slezského Muzea, Opava (A), 46: 71–93.

Martinát, O., Trnčík, P. et Popelář, P. (2014): Plán péče o Přírodní památku Brodská na období 2016–2025. – Ms., depon in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pavelka, J. (1991): Ochranářsky hodnotné lokality na Valašskomeziříčsku a na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1991: 4–8.

Pavelka, J. (2006): Inventarizační průzkum PR Brodská z oboru ornitologie. – Ms., 8 s., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – 1. vydání. Vsetín : Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea Vsetín.

Popelář, P. (1994): Plán péče o přírodní památku Brodská na období 1996–2005. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. – Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Přívětivý, T. (2013): Dynamika obnovy jedle a buku v západních Karpatech (Mionší, Razula, Salajka). – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Libor Hort.

Spitzer, L. (2014): Entomologický inventarizační průzkum PP Brodská – brouci (Coleoptera). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Vašutová, M. et Vašut, R. J. (2004): Floristický a mykofloristický inventarizační průzkum PR Brodská. – Ms., 26 s., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Vašutová, M. (2005): Mykofloristický výzkum v bučinách – NPR Špraněk a PP Brodská. – Mykologické listy no. 94: 52–53. 2005. ISSN 1213-5887.

Vrška, T. et Hort, L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení „přirozenosti“ lesních porostů. – Brno: AOPK ČR.

Weissmannová, H. [ed.] (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR & EkoCentrum Brno, Praha. ISBN 80-86064-67-0.

Wolfová, J. (2015): Mykologický inventarizační průzkum v PP Brodská. – Ms., 22 s., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Žaloudík, V. (1984): Historie lesů ve II. A III. Cyklu (všeobecné a speciální šetření). – Ms. Depon. in: Lesprojekt Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek, 134 s. + mapová část.

• Aktualizace 21. 2. 2026