Přírodní památka Komínky

PP Komínky - největší skála s vytesanými schůdky a vyhlídkovou plošinou (17. 11. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Komínky představuje vrcholové skalnaté partie na zalesněném hřbetu Chřibů, táhnoucím se od Kudlovické doliny směrem k Bunči. Nachází se na svazích a vrcholu kóty Komínky (520 m n. m.) v nadmořské výšce 480 až 520 m, asi 1 km východně od rekreačního střediska na Bunči. Katastrální území Kostelany. Vyhlášeno jako chráněný přírodní výtvor Usnesením rady ONV Kroměříž ze dne 5. 4. 1967. Evidenční kód ÚSOP: 181. Kategorie IUCN: III – přírodní památka. Celková rozloha 0,50 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Geomorfologicky zajímavé skupiny pískovcových skalních útvarů magurského flyše ve Středomoravských Karpatech.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří lukovské vrstvy (paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Ve vrcholové části hřbetu vystupuje asi 40 m dlouhý pás izolovaných skal a mrazových srubů, další skalní výchozy se nacházejí v severním svahu hřbetu. Skály jsou budovány ze slepencových a pískovcových hornin. Zdejší pískovce jsou středně až hrubě zrnité, místy silně zvětralé, skládají se z křemene, ortoklasu, biotitu, muskovitu, jílovitých minerálů, živců a fylitů. Nejvýraznější dominantou přírodní památky je izolovaná skála tvořící vlastní vrchol, je asi 13 m dlouhá, 4 m široká a dosahuje výšky 5 m. Představuje šikmo uloženou vrstvu pískovců a slepenců vypreparovanou z méně odolných hornin mechanickým a chemickým zvětráváním podél ploch vrstevnatosti a puklin. Zajímavý geomorfologický útvar představuje také mrazový srub (skalní stupeň vzniklý mrazovým zvětráváním pískovců a následným odnosem), který se nachází na severním svahu několik metrů pod vrcholem. Na povrchu skal jsou místy patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu hornin, výklenky, převisy, skalní mísy, voštiny atd. Půdním typem je kambizem typická.

Flóra a vegetace: Vlastní vrchol Komínských skal byl v nedávné minulosti odlesněný, dnes je zarostlý listnatými dřevinami. Lesní vegetaci na jižním svahu představuje strdivková květnatá bučina asociace Melico-Fagetum s převažujícím bukem lesním (Fagus sylvatica), přimíšen je dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), v bylinném patře dominuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora). Na skalní suti pod vrcholem se vyvinula vegetace květnatých bučin asociace Dentario-enneaphylli-Fagetum s bohatým podrostem. V bylinném patře jsou hojné různé druhů kapradin jako kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), roztroušeně se vyskytují kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), na skalách osladič obecný (Polypodium vulgare). Ze vstavačovitých byly zaznamenány vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a kruštík modrofialový (Epipactis purpurata). Dále zde rostou běžné lesní druhy, např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ostřice chlupatá (Carex pilosa) aj.

Skalnatý hřbet v PP Komínky (17. 11. 2002)

Fauna: V přírodní památce se vyskytují běžné druhy lesní fauny typické pro tuto oblast Chřibů, podrobný průzkum nebyl dosud prováděn. Z obojživelníků byl pozorován čolek horský (Triturus alpestris). Ptáci jsou zastoupeni běžnými lesními druhy, z dravců zde loví např. káně lesní (Buteo buteo) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). Ze savců žije v přírodní památce a jejím okolí např. srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus), liška obecná (Vulpes vulpes), a jezevec lesní (Meles meles).

Lesnictví: Na západním okraji chráněného území se nachází smrková monokultura v mýtném věku. Na jižních svazích pokračují holoseče až ke skalám, paseky jsou vesměs zalesňovány smrkem ztepilým s příměsí modřínu opadavého. Na suti pod skalami je víceetážový, dobře zmlazující porost, který je vhodné ponechat přirozenému vývoji. Je třeba vyloučit holoseč a zalesňování jehličnany a podpořit převod k příznivější dřevinné skladbě. Při výchovných zásazích je třeba vyloučit těžkou mechanizaci, těžební zásahy provádět v zimě, kmenovou či stromovou těžební metodou.

Management, ohrožení: Lokalita leží u turisticky značené hřebenové trasy, která je hojně navštěvována pěšími turisty i cyklisty, na vlastní vrchol je vyznačena krátká odbočka. Zvýšený pohyb návštěvníků, provozování horolezecké činnosti, nelegální táboření a rozdělávání ohňů v blízkosti skal způsobuje erozi a poškozování skalních útvarů. Největší ze skal byla v minulosti pozměněna vysekáním schůdků a vybudováním vyhlídkově plošiny, která již dnes není zcela funkční vzhledem k vzrostlým lesním porostům v jejím okolí. Na podzim roku 2000 byla část západního svahu vykácena. Menší skalní útvary se nacházejí i mimo vlastní rezervaci, esteticky zajímavé je území asi 500 m západně (fotografie níže). V blízkém okolí jsou dvě další zvláště chráněná území podobného charakteru - PR Záskalí a PP Budačina.

PP Komínky (24. 10. 2004)

Natura 2000: Přírodní památka Komínky se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní flóra a fauna.

Historie, zajímavosti: V minulosti byl celý vrchol Komínských skal odlesněn a byl považován za střed Moravy. Údajně byl také tzv. ohňovou horou, na které byly zapalovány varovné signální ohně oznamující nebezpečí pro obyvatele okolních obcí při vpádech cizích vojsk. Začátkem 20. století se stal oblíbeným výletním a vyhlídkovým místem, na které často zavítali i hosté majitele kvasického panství Jaroslava Thuna, který pořádal v okolních lesích hony. Jedním z návštěvníků byl i rakouský následník trůnu František Ferdinand d’Este. Právě při jedné z jeho návštěv v roce 1903 nechala správa panství vytesat zmíněné schůdky s vyhlídkovou plošinu, které byly opatřeny železným zábradlím.


Skalní útvary západně od PP Komínky

Literatura:

Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská – Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 188.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. – In: Schneider, J. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. – Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. s. 44–58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Gogela, F. (1912): Z květeny východní části hor Hříběcích. – Věstník Klubu Přírod. Prostějov 15: 61–83, Prostějov.

Jirková, P. et Novotný, R. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 1638 Komínky [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19].
Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1638.

Krepčíková, H. (1986): Inventarizační průzkum geologicko-geomorfologický CHPV Komínky. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; AOPK ČR.

Láznička, V., Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. – Veronica 5: 40–42.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Němec, J. (1979): Moravské pískovcové skály. – Geologický průzkum, Praha, 4/5: 303–305.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1–8.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Psotová, H., Kamasová, l. et Girgel, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Komínky na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Sanža, L. (2008): Tektonika střední části Chřibů (vněkarpatský flyš). – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Schneider, J., Kupec, P., Melicharová, A., Rebrošová, K. et Vyskot, I. (2006): Management of forest protected areas in Chriby hills. (Management lesních zvláště chráněných území v Chřibech) – In: Maunaga, Z. [ed.]: Gazdovanje šumskim ekosistemima nacionalnih parkova i drugih zašticenih područja. Banja Luka: Šumarski Fakultet Banja Luka, 2006, s. 621. ISBN 99938-56-06-1.

Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. – Valašské Meziříčí: Vl. Skýpala, 190 s.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30. 4. 2008. Modrá. – Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181–196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Trtek, L. (2013): Horolezectví v oblasti Moravských pískovců. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Fakulta sportovních studií, Centrum univerzitního sportu. Vedoucí práce: Mgr. Taťána Straková, Ph.D.

Vaculová, L. (2016): Lezec v krajině – případová studie regionu Chřiby. – Bakalářská práce. Mendelova unicerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Aleš Bajer, Ph.D.

Vítek, J. (1985): Geomorfologie Komínských skal na Moravě. – Sbor. Čs. Geogr. Společ., Praha, 90: 149–151.

Aktualizace 22. 1. 2024