Přírodní památka Kamenec

Foto © Zdeněk Podešva

Výslunná stráň v přírodní památce Kamenec (21. 5. 2005)

Základní údaje: Přírodní památku Kamenec tvoří výslunná travnatá stráň s rozptýlenými křovinami a stromy na místě bývalého pískovcového lomu. Nachází se v Halenkovické vrchovině na severovýchodním okraji Chřibů, na jižním svahu kóty 399 m n. m., v nadmořské výšce 330 až 360 m n. m., asi 2,2 km jižně od obce Zdounky (kostel). Katastrální území Zdounky, okres Kroměříž. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 27. 2. 1954. Evidenční kód ÚSOP: 155. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková výměra: 3,1752 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zachování výslunné travnaté stráně s přirozeným lesostepním společenstvem s výskytem velké skupiny jalovců obecných (Juniperus communis) různého stáří.

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Černohlávek dřípený (Prunella laciniata),
PP Kamenec (16. 6. 2002)

 

Kozinec dánský (Astragalus danicus),
PP Kamenec (11. 5. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen odolnými paleogenními sedimenty s převahou šedých až šedomodrých vápnitých pískovců a jílovců svrchního oddílu zdounecké jednotky (eocén svrchní) vnějšího flyšového pásma. Výchozy pískovcových lavic jsou patrné na jižním okraji přírodní památky v opuštěném pískovcovém lomu, který sloužil k těžbě stavebního kamene. Lze v něm najít zkamenělé ostny ježovek, úlomky mechovek, zbytky dírkovců, přisedlých červů řádu Sedentaria a zástupce čeledi Corallinacea. Půdy jsou spíše lehčí hlinitopísčité až hlinité, převládají hnědozemě, ve vyšších partiích kambizemě typické.

Foto © Zdeněk Podešva

Severovýchodní část přírodní památky Kamenec (21. 5. 2005)

Flóra a vegetace: Převážná část vegetace je tvořena mozaikou širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, které jsou pozměněny v důsledku zvýšené eutrofizace. V bylinném patře se vyskytují četné teplomilné druhy, celá stráň je porostlá jednotvárným, ale botanicky zajímavým porostem sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus) a bílojetele bylinného (Dorycnium herbaceum). Z orchidejí zde rostou vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vzácně také vstavač vojenský (Orchis militaris). V minulosti udávaný vstavač kukačka (Orchis morio) nebyl v posledních letech nalezen. 

Hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), PP Kamenec (1. 10. 2005)   Svída krvavá (Cornus sanguinea), PP Kamenec (1. 10. 2005)

Hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca),
PP Kamenec (1. 10. 2005)

 

Svída krvavá (Cornus sanguinea),
PP Kamenec (1. 10. 2005)

Dále zde roste např. kozinec dánský (Astragalus danicus), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), zvonek moravský (Campanula moravica), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořeček brvitý (Gentiana ciliata), bojínek tuhý (Phleum phleoides), hvězdnice chlumní (Aster amellus), krvavec menší (Sanguisorba minor), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), máčka ladní (Eryngium campestre), len počistivý (Linum catharticum), marulka pamětník (Calamintha acinos), mařinka psí (Asperula cynanchica), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), vítod větší (Polygala major), jetel alpínský (Trifolium alpestre), černohlávek velkokvětý (Prunella grandifolia), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), prvosenka jarní (Primula veris) a rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare). V okolních lesích je hojný lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), árón východní (Arum cylindraceum) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

Jižní část přírodní památky Kamenec (21. 5. 2005)

Jižní část přírodní památky Kamenec (21. 5. 2005)

Dřeviny jsou zastoupeny hlavně třešněmi a slivoněmi bývalého sadu a také borovicí lesní (Pinus sylvestris). Významný je výskyt jalovce obecného (Juniperus communis), dále zde roste hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa), ostružiník ježiník (Rubus caesius), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) a svída krvavá (Cornus sanguinea).

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Kozlíček písečný (Pedestredorcadion pedestre),
PP Kamenec (11. 5. 2003)

 

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa),
PP Kamenec (2. 9. 2002)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum byl dosud proveden pouze u motýlů. V rezervaci a jejím okolí žije řada teplomilných druhů hmyzu, nejzajímavější je výskyt chráněné kriticky ohrožené kudlanky nábožné (Mantis religiosa). Z motýlů se vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines) a bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), okáč voňavkový (Brintesia circe), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), perleťovec nejmenší (Boloria dia), modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) aj. Z brouků je zajímavý nález stepního tesaříka kozlíčka písečného (Pedestredorcadion pedestre). Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků např. ťuhýk obecný (Lanius collurio) a konopka obecná (Carduelis cannabina). Ze savců se můžeme setkat se zajícem polním (Lepus europaeus), potravu zde vyhledává srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). 

Foto © Zdeněk Podešva

Okáč voňavkový (Brintesia circe), PP Kamenec (2. 9. 2002)

Management, ohrožení: V minulosti zde byla veliká skupina starých jalovců, které však byly zničeny požárem na jaře roku 1962. Území bylo také zatěžováno únikem močůvky z okolních ploch, kterou sem vyvážel bývalý státní statek Světlá. Důsledkem toho bylo rozšíření nitrofilních společenstev v dolní části lokality. V současné době je porost jalovců obnovován za přispění základní organizace ČSOP Divoky, nachází se zde několik jedinců do výšky asi 1 až 1,5 m, chráněných pletivem proti okusu zvěří.

Střední část přírodní památky Kamenec (1. 10. 2005)

Střední část přírodní památky Kamenec (1. 10. 2005)

Přírodní památka Kamenec je ohrožena sukcesí borovice lesní z přilehlého lesa a ruderalizací okrajových částí, které byly v minulosti silně nitrifikovány. Na lokalitě se žádným způsobem nehospodaří, pro zachování charakteru území je nutné provádět odstraňování náletu borovic a pravidelné kosení. Okolní louky, které již nejsou součástí rezervace, jsou využívány jako pastviny pro hovězí dobytek, od chráněného území jsou odděleny elektrickými ohradníky. Na podzim 2004 byl pozemek zaměřen, elektrické ohradníky byly upraveny dle nových hranic a byla provedena rozsáhlejší redukce náletových křovin.

Foto © Zdeněk Podešva

Jalovce se v přírodní památce Kamenec vyskytují jen ojediněle (1. 10. 2005)

Rezervací prochází naučná stezka Boří (zastávka č. 13), která začíná v obci Divoky. První informační tabule se nachází na návsi u autobusové točny (návrh a realizaci informačních panelů provedl Josef Sedláček z ČSOP Divoky, odbornou a finanční pomoc poskytl referát životního prostředí bývalého Okresního úřadu Kroměříž, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR).

PP Kamenec (21. 5. 2005)   PP Kamenec (1. 10. 2005)

PP Kamenec (21. 5. 2005)

 

PP Kamenec (1. 10. 2005)

Natura 2000: Přírodní památka Kamenec se nachází při okraji evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) v kategorii PR a PP, o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní flóra a fauna. Součástí EVL je pouze nepatrná část území přírodní památky Kamenec o výměře 0,0336 ha.

Horní okraj přírodní památky Kamenec (1. 10. 2005)

Horní okraj přírodní památky Kamenec (1. 10. 2005)


Literatura:

Batoušek, P. (2007): Inventarizační průzkum rostlin PP Kamenec. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Batoušek, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Kamenec na období 2013-2022. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Blahutová, J. (1996): Plán péče o PP Kamenec na období 1996-2005. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 188.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Jirková, P. et Novotný, R. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 1749 Kamenec [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19].
Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1749.

Melicharová, A. et Schneider, J. (2006): Plán péče pro přírodní památku Kamenec na období 2007-2016. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Pospíšil, V. (1974): Die Bedeutung der Mittelmährischnen Karpaten für die Migration der Pflanzen in Holozän (Význam Středomoravských Karpat pro migraci rostlin v holocénu). – Čas. Mor. Muz. Brno 59: 95–158.

Sedláček, J. a kol. (1997): Naučná stezka Boří. Vydala 60/05 ZO Českého svazu ochránců přírody Divoky.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie.

Sedláček, V. (2015): Plán péče o přírodní památku Kamenec na období 2016-2025. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Šeda, Z. (1976): Inventarizační průzkum vegetace státní přírodní rezervace „Kamenec” (katastrální území Zdounky, okr. Kroměříž). Brno.

Zavřel, H. (1941): Příspěvek ke květeně Kroměřížska. – Věda přírodní, Praha. 20: 185-187, 216-221.

Zavřel, H. (1958): Státní přírodní reservace na okrese kroměřížském. – Věstník Musea Kroměřížska, 1: 7-11.

Zavřel, H. (1969): Rozšíření chráněných rostlin na okrese kroměřížském. – Zpravodaj okresního archivu státní památkové péče a ochrany přírody Kroměříž, 5/69: 2-37.


Aktualizováno 12. 2. 2021 Přírodní park Chřiby Úvodní stránka Nahoru Zpět