Přírodní památka Kurovický lom
Základní údaje: Přírodní památku tvoří opuštěný vápencový lom s jezírkem naplněným průsakovou a srážkovou vodou, z jedné části lemovaný lesem. Nachází se 300 m severozápadně od kóty Křemenná (315 m), asi 1,5 km jižně od obce Kurovice, v nadmořské výšce 235 až 300 m. Katastrální území Kurovice. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Kroměříži ze dne 1. dubna 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2017. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 15,3959 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 0,14 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Geologická a paleontologická lokalita mezinárodního významu, ochrana lokality s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů. Geologie, půdní poměry: Kurovický lom je unikátní geologickou lokalitou, zejména z hlediska přítomnosti hranice mezi útvary jury a křídy, která je dokladem vulkanismu v tomto období (jediná na Moravě), výskytu makrofosilíí, zejména aptychů (víčka schránek amonitů), výskytu řady dalších fosilních druhů mikrofauny a mikroflóry. Severozápadní stěna lomu je jedinečnou sekvencí eolitických sedimentů a fosilních půd, zaznamenávající klimatické podmínky v období kvartéru. Lokalita je využívána k výzkumu Českým geologickým ústavem, pro výuku posluchačů geologie našich univerzit a je i lokalitou prezentovanou při mezinárodních geologických konferencích. Flóra a vegetace: Významnou část přírodní památky představují plochy charakteru lesostepi s výskytem teplomilných druhů rostlin a silně ohrožených druhů plazů, z ohrožených druhů rostlin se zde hojně vyskytuje hořec křížatý (Gentiana cruciata). V místech po hlavní těžbě se nacházejí strmé skalní stěny a suťové svahy, na skalách roste např. sleziník červený (Asplenium trichomanes). Na části území se vyskytuje smíšený les, v bylinném patře roste např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a plicník lékařský (Pulmonaria officinalis). Les nad jihozápadní stěnou tvoří přirozený lem lomu a chrání toto území před splachy z okolních zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Fauna: Celá lokalita představuje významný biologický ostrov pro řadu druhů bezobratlých, ptáků a savců, pro které jsou okolní lesní porosty a křoviny vítanou skrýší. Z ptáků zde žije např. ohrožený ťuhýk obecný (Lanius collurio), je zde možné spatřit sluku, v minulosti zde hnízdil i výr velký (Bubo bubo). Rozsáhlá prohlubeň, vzniklá těžbou, se naplnila srážkovou a průsakovou vodou a vzniklo jezírko, ve kterém se vyskytuje řada chráněných druhů obojživelníků - čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), čolek horský (Triturus alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a užovka obojková (Natrix natrix). Významnou část lokality představují plochy charakteru lesostepi s výskytem silně ohrožených plazů ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis fragilis). Při entomologickém průzkumu lokality, zaměřeném především na brouky (Coleoptera), byl zjištěn např. výskyt ohroženého svižníka polního (Cicindela campestris), střevlíka Scheidlerova (Carabus scheidleri) a čmeláka zemního (Bombus terrestris).
Historie: Stěnový lom byl založen k těžbě jílovitého vápence už před rokem 1840 (viz fotografie z počátku 20. stol). Těžba byla několikrát pozastavena a znovu obnovována, dnes je již ukončena. Starší vytěžené plochy byly v minulosti částečně zavezeny hlušinou, prostor lomu byl z větší části ponechán samovolnému vývoji. Z vápence se vyráběl cement ve vápence v nedalekém Tlumačově, známý pod názvem kurovina. Využití, management, ohrožení: V současné době je těžba v lomu zastavena, pro lokalitu bylo zpracováno biologické hodnocení a plán rekultivace, která probíhala v souladu se zájmy ochrany přírody. Celá lokalita představuje významný „biologický ostrov” uprostřed agrocenóz a je součástí systému ekologické stability (lokální biocentrum na trase navrženého regionálního biokoridoru RAK 1581). Koupání je v jezírku zakázáno. Výskyt obojživelníků v jezírku byl ohrožen nepovoleným vysazením ryb (okounů) v létě roku 1999. Po ukončení těžebních činností začíná vytěžená plocha zarůstat v některých místech akátem, který bude třeba v budoucnu odstraňovat. Celá oblast lomu je velmi nestabilní, se suťovými poli a kolmými stěnami. Hlavně uprostřed jihovýchodní stěny dochází k častým sesuvům půdy, padání kamení a stromů. Z těchto důvodů je pohyb po okrajích lomu značně nebezpečný. Natura 2000: Jádrová část PP Kurovický lom s jezírkem a tůněmi byla navržena jako Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 kontinentální biogeografické oblasti pod názvem Kurovice - lom (kód CZ0723409) o celkové výměře 6,62 ha. Důvodem ochrany jsou početné populace čolka velkého (Triturus cristatus) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Anonymus (1929): Vlastivěda moravská - Uh. Hradišťský kraj, Holešovský okres. Musejní spolek v Brně. Batoušek, P. (2008): Inventarizační průzkum rostlin PP Kurovický lom. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Benešová E., Eliáš M. & Matějka A.(1968): Geology of the Kurovice klippe. - Sbor. Geol. Věd, Geol.13, 7-33. Praha. Benešová E., Hanzlíková E. & Matějka A.(1962): Příspěvek ke geologii kurovického bradla. - Zpr. Geol. Výzk.v r. 1961, 185-186. Praha. Boukal, D. S., Boukal, M., Fikáček, M., Hájek, J., Klečka, J., Skalický, S., Šťastný, J. et Trávníček, D. (2007): Katalog vodních brouků České republiky. Catalogue of water beetles of the Czech Republic. (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae). – Klapalekiana, 43 (Suppl.): 1-289. ISSN 1210-6100. Buday, T. a kol. (1963): Vysvětlivky ke geologické mapě ČSSR 1:200 000, list Gottwaldov. Geofond v Nakladatelství ČSAV, Praha. Czereová, K. (2011): Přirozená radioaktivita sedimentárních hornin magurské skupiny příkrovů na území České republiky. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek. Eliáš, M., Eliášová, H. (1983): Kurovický vápenec. - In Andrusov, D., Samuel, O.: Stratigrafický slovník Západných Karpát 1. GÚDŠ, 434-435. Bratislava Eliáš, M.; Eliášová, H. (1984): Facies and paleography of the Jurassic in the western part of the Outer Flysch Carpatians in Czechoslovakia. Sbor. geol. věd, Geol., 39, 105-107. Praha Eliáš, M., Eliášová, H. (1985): Tlmačovské slieňovce. - In Andrusov, D., Samuel O.: Stratigrafický slovník Západných Karpát 2, GÚDŠ, 272. Bratislava. Eliáš, M., Martinec, P., Reháková, D., Vašíček, Z. (1996): Geologie a stratigrafie kurovických vápenců a tlumačovských slínovců v kurovickém lomu (svrchní jura, spodní křída, Vnější Západní Karpaty, Česká republika). - Věstník ČGÚ, 71/3: 259-275, Praha. Eliáš, M.; Eliášová, H. (1995): Coral clasts and redeposited corals as clues for the reconstruction of Mesozoic and Tertiary elevations and depressions on the North Tethyan margin. Publ. Serv. géol. Luxemb., 29, 23-32. Luxembourg. Eliáš, M.; Schnabel W.; Stráník, Z. (1990): Comparison of flysch zone of the Eastern Alps and the Western Carpathians bend on recent observations. In Minaříková, D.; Lobitzer, H. (ed): Thirty years of geological cooperation between Austria and Czechoslowakia. Čes. geol. úst., 37-46. Praha. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. - Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5. Glocker E. F. (1841): Über den Jurakalk von Kurowitz in Mähren und über den darin vorkommenden Aptychus imbricatus. - Verh. Leopold. - Carol. Akad. Naturf., 19, 2, 1-36. Breslau - Bonn. Glocker, E. F. (1842): Beiträge zur geognostischen Kenntnis Mähren. Über die Formation des Jurakalks im mittlen March-Gebiet. Neu. Jb. Mineral. Geogn. Geol. Petrefaktenk., 22-34. Stuttgart. Grulich, V. [ed.] (2003): Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti v Kroměříži (10.–16. července 2000). – Zpr. Čes. Bot. Společ. 38, příloha 2003/2: 175–224. Hudec, V. (1954): Dva příspěvky k malakologickému průzkumu jihovýchodní Moravy. Las. Nar. Mus., odd. přírod., CXXIII, 2, 223-224. Praha. Chlupáč, I. et al. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha, 436 pp. Reháková, D. (1995): Calpionellid distribution in Upper Jurassic and Lower Cretaceous sequences of the Western Carpathians. Miner. slov., 27, 5, 308-318. Bratislava. Kobrlová, L., Hroneš, M. & Trávníček, B. (2016): Rod Symphytum (kostival) v České republice. I. S. tuberosum agg. In: Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 51: 221–256. Kovanda, J. (2006): Pleistocenní měkkýši svrchní části defilé na svahu Kurovického bradla (střední Morava). ČGS, Zpr. o geol. výzk. v roce 2005, 2006: 75-78. Kovanda J., Smolíková L., Fejfar O. (1982): Erforschung des Basalteils einer pleisrozanen Schichtenfloge am Hang der Kurovice-Klippe (Mittelmahren). - Antropozoikum, 14, 29-55. Praha. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 86. Majkus, Z. (2008): Závěrečná zpráva inventarizačního arachnologického výzkumu lokality PP Kurovický lom. – Ms., Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje Měchová, L. (2012): Nový taxonomický pohled na aptychy čeledi Punctaptychidae okolo hraničního intervalu jura/křída z lomu Kurovice (Vnější Západní Karpaty, Česká republika) - Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. XCVII (2012): 2, 105–115, ISSN 1211–8796. Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., dep. in ZO ČSOP 60/14 Via Hulín Novák J. & Novák M. (2009): Dvě nové lokality tmavoretky bělavé Monacha cartusiana (O.F. Müller, 1774) na Moravě – Malacologica Bohemoslovaca, 8: 29–30. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 17-August-2009. Psotová, H. a kol. (1998): Lom Kurovice, biologické posouzení podle §67 zákona č. 114/92 Sb. Arvita-P s. r. o. Otrokovice. Růžička, V., Dolanský, J. & Kadlec, T. (2016): Kamenožrout zelený III. Pavouk 41: 11-12. ISSN 1804-7254. Segarová, M. (2010): Tektonické bradlo u Kurovic, geologická charakteristika a přehled flóry a fauny. Tectonic klippe of the Kurovice geology charecterists and survey of flora and fauna. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: prof. Mgr. Ondřej Bábek, Dr. Šálek, P. (2000): Rozšíření a početnost zájmových druhů obojživelníků v okrese Kroměříž v letech 1998 až 2000. Ms, 16 s., Hulín. Ševčíková, B. (1999): Nové zvláště chráněné území v okrese Kroměříž. - In: Týdeník Kroměřížska, roč. X., č. 15, 13. 4. 1999. Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.](2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín, 180 pp. Šušolová, J. (2010): Předběžný výzkum lokality Kurovický lom. In: Trávníček, D. & Šušolová, J. eds.: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9. – 11. VI. 2010. - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp. Tomášek, J. (1986): Příspěvek ke květeně východní Moravy V. – Zpr. Čs. Bot. Společ. 21: 125–137. Trávníček, D. (2014): Výskyt medúzky sladkovodní (Craspedacusta sowerbii Lankester, 1880) na jihovýchodní Moravě. – In: Acta Carp. Occ. 5: 61-63. ISSN 1804-2732. Trávníček, D. (2016): Vodní brouci Kurovického lomu (Coleoptera: Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrochidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Dryopidae, Limnichidae). – Acta Carp. Occ., 7: 67-77. ISSN 1804-2732. Trávníček, D. et Elsnerová, M. (2004): Přírodní památka Kurovický lom u Tlumačova. – Acta Musealia Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně IV 2004/ 1–2: 5–18. Trávníček, D., Husák, J. et Spitzer, L. (2016): Příroda a lidé v Kurovickém lomu. Valašsko – vlastivědná revue, 37: 12–16. Trávníček, D. (2023): Entomologické exkurze pro veřejnost v roce 2023. – Acta Carp. Occ. 14: 136–142. Uhlířová, I. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 690 Kurovice - Křemenná [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/690. Vaňková, H. (2002): Přírodní památka Křemenná u Kurovic. - In: Muzeum - Sborník Muzea Kroměřížska, s. 107-124, ISBN 80-85945-28-2. Vašíček, Z. (1992): Aptychi from Kurovice Klippe and their stratigraphic value. - Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Brun., Geology, 22, 65-66, Brno. Vašíček, Z. (1922): Biostratigrafie lokality Kurovice. - Ms., ČGÚ Praha, VŠB Ostrava. Vašíček, Z., Lorencová, M. et Krejčí, O. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 691 Kurovický lom [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/691. Vašíček, Z.; Michalík, J.; Reháková, D. (1994): Early Cretaceous stratigraphy, paleography and life in the Western Carpatians. Beringeria, 10, 1-17O. Wiirzburg. Vašíček, Z. & Reháková, D. (1994) - Biostratigrafické výzkumy na lokalitě Kurovice v r. 1993. - In: Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1993, Brno, s. 28. |
| • Aktualizováno 29. 11. 2021 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |