Přírodní památka PernikářskáZákladní údaje: Přírodní památka Pernikářská
představuje lesní porosty s pěnovcovým prameništěm na jižně
orientovaných svazích pod Obecním kopcem (západní část hřbetu
Ondřejovsko) v pramenné oblasti pravostranného přítoku Fryštáckého potoka. Nachází se
v jihozápadní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská
hornatina, okrsek Lukovská hornatina), v nadmořské výšce 390 až 480 m
n. m.,
asi 2 km severovýchodně od obce Lukoveček. Katastrální území Lukoveček.
Vyhlášeno nařízením Krajského úřadu Zlínského kraje č. 6/2014 ze dne
13. 1. 2014. Kód lokality
ÚSOP: 5840. Kategorie IUCN:
IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha
5,3762 ha.
Mapy.com. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří hrubozrnné pískovce až polymiktní slepence lukovských vrstev (paleocén) svrchního soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Přítomnost vápnitých vrstev v podloží umožnila vznik lesního pěnovcového prameniště, které se nachází v horní části chráněného území. Převažujícím půdním typem jsou kambizemě, v okolí potoků a pramenišť pseudoglejové kambizemě až pseudogleje.
Flóra a vegetace: V přírodní památce Pernikářská převažuje lesní vegetace, kterou tvoří druhově chudá acidofilní bučina asociace Luzulo-Fagetum. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), dále je zastoupen dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus) a bříza bělokorá (Betula pendula), vtroušeny jsou další dřeviny jako javor klen (Acer pseudoplatanus) ojediněle borovice lesní (Pinus sylvestris), na prameništích olše lepkavá (Alnus glutinosa). Keřové patro je slabě vyvinuto, tvoří jej přirozené zmlazení dřevin. Bučina je téměř bez bylinného patra, pouze místy, především v okolí pramenišť, se vyskytuje bika bělavá (Luzula luzuloides), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), orsej jarní (Ficaria verna), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), sasanka hajní (Anemone nemorosa) a violka lesní (Viola reichenbachiana).
Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden. Z motýlů se v jarním aspektu vyskytuje charakteristický druh bukových lesů martináček bukový (Aglia tau). Území přírodní památky a širší okolí je významným útočištěm a hnízdištěm řady druhů ptactva. Z ohrožených druhů se zde vyskytuje např. krkavec velký (Corvus corax), datel černý (Dryocopus martius) a strakapoud velký (Dendrocopos major). Natura 2000: PP Pernikářská se z větší části (4,6593 ha) překrývá s Evropsky významnou lokalitou Velká Vela (kód CZ0720192) v kategorii přírodní památka o celkové rozloze 770,6784 ha. Na území se nacházejí zachovalá a plošně rozsáhlá lesní společenstva od karpatských dubohabřin přes společenstva submontánních bučin až po montánní bučiny, maloplošně jsou zastoupeny také jasanovo-olšové luhy a lesní prameniště s tvorbou pěnovců.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Kravalová-Hrubcová, E. (1983): Floristická studie jižních svahů Hostýnských vrchů. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce F. Dvořák. Pavelčíková, L., Pavelčík, P. (2013): Plán péče o PP Pernikářská 2013–2023. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Schneider, J., Kozumplíková, A., Lampartová, I. et Pazderová, M. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Velká Vela. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. et al. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Velká Vela. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. |
| • Aktualizace 9. 1. 2026 | Hostýnské vrchy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |








