Přírodní památka Mravenčí louka

Přírodní památka Mravenčí louka (23. 5. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Mravenčí louka, dříve uváděná také pod názvem Rubaniska, představuje asi 150 m široký pás luk a bývalých pastvin s rozptýlenou zelení, křovinami, remízky a lesíky podél pravého břehu Krátkovského potoka. Nachází se ve střední části Bílých Karpat (podcelek Lopenická hornatina, okrsek Komeňská vrchovina) v nadmořské výšce 441 až 508 m n. m., asi 1 km západně od obce Vápenice (obecní úřad). Katastrální území Vápenice u Starého Hrozenkova, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením rady Okresního národního výboru v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982 (více viz historie ochrany území). Evidenční kód ÚSOP: 801. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 16,0926 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.com.

Předmět ochrany: Krajinářsky hodnotný a druhově pestrý komplex původních luk a pastvin, zarostlých mezí a rozptýlených skupin keřů i stromů, výskyt ohrožených druhů rostlin.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen zvrásněnými horninami svodnického souvrství (paleocén) bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou pískovců. Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické, v nivě potoka se nacházejí fluvizemě. Terén je poměrně členitý, vedle relativně rovných ploch zde najdeme typická sesuvná území s prameništi.

Flóra a vegetace: Na sušších stanovištích převažují zbytky společenstev blízkých přepásaným karpatským psinečkovým pastvinám asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis s kostřavou červenou (Festuca rubra) stojící na pomezí poháňkových pastvin svazu Cynosurion cristati a mezofilních luk svazu Arrhenatherion elatioris, časté jsou přechody do širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti, ale také podhorských a horských smilkových trávníků svazu Violion caninae a střídavě vlhkých bezkolencových luk svazu Molinion caeruleae. Na mokřadech a vlhkých loukách se nacházejí fragmenty vegetace svazu Calthion palustris s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a mátou dlouholistou (Mentha longifolia). Celé území přírodní památky je rozčleněno a lemováno hrázemi a lesíky, které představují karpatské dubohabřiny svazu Carpinion betuli, asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli a mezofilní křoviny svazů Berberidion vulgaris až Sambuco-Salicion capreae. U Krátkovského potoka tvořícího severní hranici přírodní památky se nachází nevápnité lesní prameniště s vegetací svazu Caricion remotae a fragmenty nízkých potočních rákosin svazu Glycerio-Sparganion.

I přes změnu floristické skladby ve srovnání se záznamy Stanislava Staňka z 20. až 40. let 20. stol. zde bylo při botanických průzkumech nalezeno 335 taxonů cévnatých rostlin. Ze vstavačovitých (Orchidaceae) se vyskytuje prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), bradáček vejčitý (Listera ovata) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v lesních porostech se přidává hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis).


Zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare)		Medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum)

Z dalších ohrožených, chráněných a jinak pozoruhodných druhů zde roste např. bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), černýš hajní časný (Melampyrum nemorosum var. praecox), čilimník nízký (Chamaecytisus supinus), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), chrpa úzkoperá (Centaurea stenolepis), jetel červenavý (Trifolium rubens), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kontryhel baltský (Alchemilla baltica), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), modřenec chocholatý (Muscari comosum), mochna bílá (Potentilla alba), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), vřes obecný (Calluna vulgaris) a zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare). Dnes již vzácný hořeček žlutavý pravý (Gentianella lutescens subsp. lutescens) nebyl na lokalitě již delší dobu nalezen. V lesních porostech a jejich lemech se vyskytuje např. čistec alpínský (Stachys alpina), dřín jarní (Cornus mas), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides).

Fauna: Podrobné zoologické průzkumy lokality a okolí byly zaměřeny především na měkkýše (Mollusca) a motýly (Lepidoptera). Z měkkýšů byl zaznamenán ohrožený druh skalnice lepá (Faustina faustina), na prameništích v blízkosti přírodní památky také vzácná praménka rakouská (Bythinella austriaca). Z blanokřídlých (Hymenoptera) bylo pozorováno několik ohrožených druhů čmeláků a mravenců, jako např. čmelák hájový (Bombus lucorum), čmelák luční (Bombus pratorum), čmelák proměnlivý (Bombus humilis), mravenec luční (Formica pratensis), mravenec otročící (Formica fusca), mravenec trávníkový (Formica rufibarbis), mravenec stepní (Formica cunicularia) a mravenec loupeživý (Formica sanguinea). V pramenných stružkách se hojně vyskytují larvy mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). K běžným druhům obojživelníků patří skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů zde žije slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), zmije obecná (Vipera berus) a užovka obojková (Natrix natrix), v minulosti byla pozorována i kriticky ohrožená užovka stromová (Zamenis longissimus). Ornitofauna je zastoupena běžnými druhy vázanými na lesní lemy.

Přírodní památka Mravenčí louka (23. 5. 2009)

Lesnictví: Chráněné území rozdělují drobné lesíky, z jižní strany je ohraničeno hrází listnatých dřevin s pestrou druhovou skladbou, v níž se uplatňuje dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), líska obecná (Corylus avellana), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), topol osika (Populus tremula) a další dřeviny.

Management, ohrožení: Území bylo historicky využíváno jako jednosečné louky a pastviny, nacházela se zde také drobná políčka a hospodářské i obytné stavby. Na leteckých snímcích z 50. let 20. stol. je dobře patrné, že téměř celé území bylo bezlesí s rozptýlenou zelení a hrázemi dřevin na hranicích parcel, pouze ve střední části se nacházel menší lesík. V době kolektivního hospodaření došlo k výrazné změně biotopů v neprospěch floristické skladby. Hůře přístupné svahy zůstaly ležet ladem a postupně zarůstaly nálety dřevin, v mokřadech převládly vysoké byliny s tužebníkem jilmovým. Západní část byla jedenkrát pohnojena minerálními hnojivy a částečně byla dokonce zorněna myslivci. Toto políčko bylo od roku 1987 ponecháno samovolné sukcesi a velmi rychle se zapojilo do okolní luční vegetace. V letech 1988 až 1991 byly brigádnicky pokoseny a od náletu vyčištěny některé plochy ve východní části území.

V současné době se louky kosí jednou ročně, na vybraných plochách se provádí kombinace pastvy ovcí a kosení. Degradované plochy je nutné kosit 2× ročně, případně střídat kosení a přepásání. Pastvu je možné provádět ovcemi, kozami nebo smíšeným stádem s hovězím dobytkem. Místa zarůstající náletem dřevin je třeba vyčistit a rovnější části kosit, v sesutějších místech provádět jen občasné zásahy a udržovat zde prosvětlený podrost. Louky v přírodní památce jsou téměř po celé ploše každoročně přerývané divokými prasaty, čímž dochází k ničení vzácných a ohrožených druhů rostlin, hlavně hlíz mečíků a orchidejí. Zvýšenými odstřely černé zvěře je třeba tyto škody omezit na minimum. Škody způsobuje také přemnožená dančí zvěř spásající luční porosty.

Historie ochrany území: První vyhlášení bylo realizováno usnesením rady Okresního národního výboru v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982 jako CHPV Rubaniska – Mravenčí louka. Vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti s účinností od 1. 8. 1991 bylo území přehlášeno jako CHPV Mravenčí louka o celkové rozloze 15,3527 ha, v následujícím roce bylo převedeno vyhláškou MŽP ČR do kategorie přírodní památka. V roce 2004 byla vyhlášena evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090), jejíž součástí se stala i PP Mravenčí louka. Z důvodu posílení ochrany a optimalizace vedení hranice bylo území v roce 2025 nově přehlášeno. V současnosti je připravováno nové vyhlášení a rozšíření stávajícího chráněného území pod původním názvem Rubaniska.

Rekreační využití: Ve střední části přírodní památky se nachází jeden rekreační objekt bez přípojky inženýrských sítí (chata s dlážděnou terasou postavená na místě původního stavení). Tento stav je třeba ponechat beze změn, majitelé by měli využívat jen přístupovou komunikaci vymezenou v územním plánu. Také je nutné zamezit výsadbě geograficky nepůvodních rostlin a dřevin v okolí chaty.

Natura 2000: Přírodní památka Mravenčí louka se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Přírodní památka Mravenčí louka (23. 5. 2009)

Literatura:

Ambrozek, L. (2017): V hlavní roli Sus scrofa aneb Myslet jako hora. – Bílé - Biele Karpaty 2/2017, s. 1.

Bojková, J., Chvojka, P. et Komzák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J., Ložek, V., Horsák, M. et Pechanec, V. (2011): Atlas rozšíření suchozemských plžů v CHKO Bílé Karpaty. - Acta Carpathica Occidentalis, Supplementum 1, 124 s. ISBN 978-80-87614-00-6.

Fajmon, K. et Jongepierová, I. (2022): Botanický inventarizační průzkum PP Mravenčí louka. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Filippov P. (2006): Inventarizační průzkum PP Rubaniska (Mravenčí louka). – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Horal, D., Jagoš, B., Resl, K., Uřičář, J., Jongepier, J. W. et Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření vybraných druhů živočichů CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chromková, D. (2026): Plán péče o přírodní památku Rubaniska na období 2026–2035. Součást záměru na vyhlášení. – Ms., Depon. in: AOPK ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jongepier, J. et Jongepierová, I. (1998): Botanický inventarizační průzkum PP Rubaniska, k. ú. Vápenice. – Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. et Konvička, O. (2006): Plán péče o PP Mravenčí louka (Rubaniska) na období 2006–2015. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I., Fajmon, K., Vondřejc, T. E. et Žmolík, M. (2016): Plán péče o přírodní památku Mravenčí louka na období 2016–2025. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kaplan, Z. et al. (2018): Distribution of Gentianella lutescens subsp. lutescens in the Czech Republic. – Preslia 90: 425–531.

Komzák, P. (2008): Inventarizační průzkum chrostíků (Trichoptera) PP Lom Rasová a PP Mravenčí louka a dalších vybraných lokalit na území CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Komzáková, O. (2008): Závěrečná zpráva ze sledování fauny květilkovitých – Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) na vybraných lokalitách v CHKO Bílé Karpaty v roce 2008. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malenovský, I., Kment, P. et Konvička, O. [eds] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Maňák, R. (2025): Mykologická inventarizace PP Mravenčí louka. – Ms., 33 s. Depon. in: AOPK ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. – Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Potyková, Z. et Fajmon, K. (2023): Inventarizační průzkum PP Mravenčí louka – flora. – Ms., 55 s. Depon. in: AOPK ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc.

Vejr, L. (2020): Inventarizační průzkum letounů a vybraných druhů savců v MZCHÚ PP Mravenčí louka. – Ms., 10 s. Depon. in: AOPK ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vít, D. (2018): Inventarizační průzkum fytofágního hmyzu a epigeických predátorů v PP Mravenčí louka. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vít, D. (2018): Inventarizační průzkum saproxylického hmyzu a epigeických predátorů v PP Mravenčí louka. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vlašín, M. (1998): Sledování a podchycení výskytu užovky stromové. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vlašín, M. (2009): Užovka stromová v České republice (1). – In: ZOO report profi, odborná příloha ZOO reportu, Brno, červen 2009, s. 1–3.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

• Aktualizace 23. 3. 2026