Přírodní památka Losky
Základní údaje: Přírodní památku tvoří odkrytý profil východní části opuštěného hliniště. Lokalita se nachází v Kyjovské pahorkatině (okrsek Žádovická pahorkatina) v nadmořské výšce 238 až 256 m n. m., na sv. okraji obce Ježov v trati zvané Losky po levé straně státní silnice II/422 z Ježova směrem do Osvětiman. Katastrální území Ježov, okres Hodonín. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 7/2002 ze dne 12. 9. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2202. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 0,0731 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Odkryv profilu sprašových sedimentů kvartérního stáří s fosilními půdami a jejich deriváty. Lokalita skýtá také řadu paleoklimatických a paleogeografických údajů pro celou přilehlou oblast a je důležité ji zachovat v současné podobě. Geologie, půdní poměry: Geologické podloží je tvořeno magurským příkrovem flyšového pásma, jeho dílčí račanskou jednotkou. Převažují zde sedimenty vsetínských vrstev zlínského souvrství, které mají charakter středně rytmického flyše s vápnitými jílovci a pískovci, zpravidla glaukonitickými. V okolí Ježova se nacházejí polohy arkózových křemenných pískovců luhačovických vrstev zlínského souvrství, které jsou názorně odkryty v Ježovském lomu. V kvartéru na morfologicky členitém podloží, převážně na jihovýchodních svazích, sedimentovaly spraše. Na sedimentech zlínského souvrství se v období holocénu vyvinuly lehké až středně těžké hnědé půdy (kambizemě), na spraších pak úrodné hnědozemě.
V kolmé stěně hliniště dlouhé cca 23 m, kde se v minulosti těžily spraše pro cihelnu u Osvětiman, jsou odkryty sprašové sedimenty kvartérního stáří. Na třetihorních paleogenních flyšových horninách magurské skupiny příkrovů je vyvinut až 5 m mocný profil obsahující několik fosilních půd a jejich deriváty, spraše a přemístěné zvětraliny podložních terciérních hornin. Přibližně ve střední části odkrytého profilu jsou vyhloubeny dvě dutiny, k jedné z nich je umožněn přístup po schůdcích.
Vývoj na lokalitě neprobíhal nepřetržitě. Nejstarší uložené polohy fosilních půdních sedimentů odpovídají cromerskému interglaciálu (pedokomplex X, stáří cca 0,8 mil. let) a nejmladší půdy staršímu würmskému interstadiálu (pedokomplex II, stáří cca 30 až 10 tis. let). Celý profil je výjimečný svým neobyčejně dynamickým vývojem, který svědčí o střídání období klidných s nerušenou tvorbou půd s obdobími neklidnými, v nichž probíhala jak sedimentace spraší, tak odnos. Nedaleko, již na území Zlínského kraje, se nacházejí dvě další zajímavé geologické lokality, již zmíněná přírodní památka Ježovský lom (0,6 km ssz.) a přírodní památka Medlovický lom (3,6 km sz.).
Flóra a vegetace: Území nad stěnou a v jejím bezprostředním okolí zarůstá náletovými dřevinami, především trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia), třešní ptačí (Prunus avium), borovicí lesní (Pinus sylvestris), růží šípkovou (Rosa canina) a trnkou obecnou (Prunus spinosus). Zajímavostí je bohatý výskyt ohrožené hvězdnice zlatovlásku (Galatella linosyris) v teplomilných travinobylinných porostech v okolí stěny. Byla zde nalezena také lupenitka přisedlá (Pterygoneurum subsessile), drobný mech zařazený v červeném seznamu mechorostů mezi zranitelné druhy. Fauna: Zoologické průzkumy nebyly v přírodní památce provedeny a do budoucna se s nimi vzhledem k malé rozloze území ani nepočítá.
Management, ohrožení: Vzhledem ke svému charakteru není odkryv ohrožen negativními antropogenními vlivy z okolí a k jeho ochraně dostačuje plocha zahrnutá do území přírodní památky. Působením povětrnostních vlivů však dochází k zasuťování profilu, část stěny nad jednou z dutin je proto chráněna stříškou. Ohrožení představuje také prorůstání stěny kořeny dřevin rostoucích nad profilem stěny. Prioritou je udržení alespoň části odkryvu v takovém stavu, aby na něm bylo možné pozorovat všechny vrstvy fosilních půd a spraší, což představuje odstraňování sesuté zeminy na bázi profilu. Další management spočívá v pravidelném kosení travních porostů pod stěnou, občasném odstraňování náletových dřevin a údržbě technického zabezpečení (stříška nad stěnou, schůdky, zábradlí, přístupový chodník). Lokalita si i nadále zasluhuje plánovanou ochranu, včetně popularizace výsledků přímo na místě, která je zde realizována formou informační tabule. Pro svou snadnou dostupnost je také vhodná pro exkurzní účely.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura:
Havlíček, P. et Gürtlerová, P. (2002): Databáze významných
geologických lokalit: 3074 Losky [online]. – Praha: Česká geologická
služba, 1998 [cit. 2020-01-20]. Havlíček, P. et Smolíková, L. (2002): Navržená chráněná lokalita Ježov: kvartérní geologie a paleopedologie. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2001, ročník 35, s. 131–134. Hubáčková, A., Vachek, M., Ambrozek, L., Kučera, Z., Paličková, M., Jongepierová, I. et Čmelík, P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – OkÚ Hodonín, referát životního prostředí. Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno. Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. – Preslia 84(3): 813–850. ISSN 0032-7786. Matuška, P. (2011): Plán péče o přírodní památku Losky na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1-8. Smolíková, L. (2001): Zpráva o mikromorfologickém výzkumu fosilních půd a jejich derivátů na lokalitě Losky – Ježov, jejich genetické zhodnocení, polygenetický a paleoklimatický vývoj, geografický a stratigrafický význam. Urbánek, R. (2017): Významné geologické lokality v okolí Hodonína ve vztahu k životnímu prostředí. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc. Vachek, M. (2002): Plán péče pro přírodní památku Losky na období 2002–2011. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Vachek, M. (2021): Plán péče o přírodní památku Losky na období 2022–2031. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. |
• Aktualizováno 20. 4. 2022 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |