Přírodní památka Bílý kopec u Čejče
Základní údaje: Přírodní památka Bílý kopec u Čejče představuje komplex suchomilných trávníků, opuštěných sadů a lesostepních společenstev v jinak intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Nachází se v Kyjovské pahorkatině (podcelek Mutěnická pahorkatina, okrsek Šardická pahorkatina) mezi obcemi Čejč, Mutěnice a Čejkovice na svazích východního okraje Čejčské kotliny, které původně tvořily břehy bývalého Čejčského jezera. Chráněné území sestává z několika izolovaných lokalit (7 dílčích částí – Bílý kopec, Čejčský Špidlák, Valy, Cyrdovy terasy, Mansonova step, Díly pod Břemeny a Úlehle) situovaných na svazích se sklonem 10 až 50 stupňů s převládající západní až jihozápadní orientací v rozpětí nadmořských výšek 178 až 237 m n. m. Reliéf je na několika místech přemodelován terasováním. Katastrální území Čejč a Mutěnice, okres Hodonín. Přírodní památka Bílý kopec u Čejče byla vyhlášena nařízením Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. 36/2014 ze dne 25. 8. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 6020. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 22,9262 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 10,3601 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Xerotermní společenstva stepních trávníků, zejména stanoviště panonských stepních trávníků (kód 6250) a také stanoviště panonských dubohabřin (kód 91G0) s celou řadou ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin, na něž jsou vázány také význačné druhy bezobratlých živočichů. Mezi hlavní předměty ochrany na lokalitě patří evropsky významné druhy chrobák jednorohý a přástevník kostivalový. Z rostlinných druhů pak srpice karbincolistá, hrachor panonský, pampeliška pozdní a katrán tatarský. Geologie, půdní poměry: Geologické podloží území tvoří třetihorní sedimenty moravské části Vídeňské pánve, světle šedé, bělavě šedé a žlutošedé jíly, prachovité jíly až prachy, prachovce, jemnozrnné vápnité písky, lokálně i s polohami štěrků náležející k bzeneckému souvrství (svrchní miocén – pannon). Tyto sedimenty jsou místy překryty sprašemi a sprašovými hlínami. Ukázkový profil sedimentů moravské části Vídeňské pánve je odkryt v kolmé stěně částečně vytěženého hřbítku bývalé cihelny v trati Bílý kopec, nejseverněji položené dílčí části přírodní památky. Jsou zde zastiženy zóny C a D pannonu s ulitami typických plžů rodu Melanopsis. V půdním pokryvu chráněného území převažují černozemě arenické, v menší míře luvizemě a pararendziny. Další zajímavá geologická lokalita se nachází asi 300 m severozápadně, v přírodní památce Výchoz je chráněn jediný výchoz kyjovské lignitové sloje v moravské části Vídeňské pánve. Flóra a vegetace: Na travnatých svazích se vyvinula teplomilná vegetace úzkolistých suchých trávníků svazu Festucion valesiacae, která se často prolíná či střídá s porosty širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a ostřicí nízkou (Carex humilis ). Na menší části území je zastoupena také vegetace panonských dubohabřin asociace Primulo veris-Carpinetum betuli a vegetace vysokých mezofilních a xerofilních křovin svazu Berberidion vulgaris, v nichž místy dominuje mahalebka obecná (Prunus mahaleb) doprovázená svídou krvavou (Cornus sanguinea), růží šípkovou (Rosa canina), trnkou obecnou (Prunus spinosa) a dalšími druhy. Hodnotné suché trávníky se zachovaly především v částech Bílý kopec, Čejčský Špidlák a Mansonova step. Vyskytuje se zde řada chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako např. katrán tatarský (Crambe tataria), pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum), srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia), šater latnatý (Gypsophila paniculata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hadí mord šedý (Scorzonera cana), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), hlaváček jarní (Adonis vernalis), hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus), jablečník obecný (Marrubium vulgare), kamejka lékařská (Lithospermum officinale), kosatec nízký (Iris pumila), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), mochna písečná (Potentilla incana), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), pryšec sivý (Euphorbia seguieriana), rozrazil rakouský (Veronica austriaca), silenka lepkavá (Silene viscosa), sinokvět měkký (Jurinea mollis), slanobýl obecný (Salsola tragus), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), třemdava bílá (Dictamnus albus), třezalka sličná (Hypericum elegans), violka obojetná (Viola ambigua), zvonek moravský (Campanula moravica) a zvonek sibiřský (Campanula sibirica). Do suchého trávníku v části Díly pod Břemeny proniká z přilehlého lesního porostu okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Při okrajích polí a na narušovaných místech se můžeme setkat s cennou vegetací teplomilných plevelů, byla zde nalezena např. černucha rolní (Nigella arvensis), čistec roční (Stachys annua), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), hlaváček letní (Adonis aestivalis), zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys) a blín černý (Hyoscyamus niger). Na agrárních terasách se nacházejí opuštěné meruňkové sady s podrostem silně degradujících suchých trávníků, místy zarůstající křovinami. Fauna: Bílý kopec u Čejče představuje významnou entomologickou lokalitu známou především výskytem ohrožených druhů brouků vázaných na xerotermní stepní biotopy na sprašovém podkladu. Je jedinou recentní lokalitou chrobáka jednorohého (Bolbelasmus unicornis) v České republice, jeho výskyt se však v posledních letech nepodařilo jednoznačně prokázat. Byla zde nalezena řada dalších vzácných a teplomilných druhů, např. silničník Ochodaeus chrysomeloides, chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), hlodáč Trox eversmannii, listokaz křížový (Anisoplia agricola), chroustek Omaloplia spireae, několik druhů mandelinek a nosatců, např. mandelinky Coptocephala chalybaea a Eumolpus asclepiadeus. Dále se zde vyskytují zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), roháč obecný (Lucanus cervus), nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis), majka obecná (Meloe proscarabeus), majka Meloe scabriusculus, ze střevlíkovitých např. krajník pižmový (Calosoma sycophanta), střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii), svižník německý (Cylindera germanica), svižník polní (Cicindela campestris), prskavec menší (Brachinus explodens) a prskavec větší (Brachinus crepitans). Z motýlů zde žije např. přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), jeden z předmětů ochrany EVL a přírodní památky, dále bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), několik druhů modrásků a okáčů, mimo jiné i okáč ovsový (Minois dryas). Na lokalitě byly nalezeny také velmi vzácné xerotermní ploštice, např. ploštička tolitová (Tropidothorax leucopterus), vroubenka Ceraleptus gracilicornis, klopuška tlustorohá (Oncotylus setulosus) a štítovka Psacasta exanthematica, z křísů stepní druhy mokřatka Doratura horvathi a křístek Psammotettix slovacus. Další skupiny hmyzu zde reprezentuje např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), saranče vlašská (Calliptamus italicus), velmi vzácná samotářská včela stepnice uherská (Synhalonia hungarica) nebo vzácné kutilky – bodulka Oxybelus quatuordecimnotatus a uzlatka čtyřpruhá (Cerceris quadricincta)). Několika druhy jsou zastoupeni čmeláci a mravenci. Z plazů se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis). Vhodné podmínky ke hnízdění zde nacházejí četné druhy ptactva, např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strnad luční (Miliaria calandra), krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) a vlha pestrá (Merops apiaster). Lesnictví: Součástí přírodní památky je také několik lesních pozemků, především v části Čejčský Špidlák. Jedná se převážně o akátiny a kulturní bory, ve kterých aktuálně neprobíhá žádná hospodářská činnost. Z dřevin je nejvíce zastoupen trnovník akát (Robinia pseudoacacia) následovaný borovicí lesní (Pinus sylvestris), lípou srdčitou (Tilia cordata), dubem letním (Quercus robur) a břízou bělokorou (Betula pendula). Jednotlivě se objevuje také modřín opadavý (Larix decidua), místy je přimísen pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Na leteckých snímcích z 50. let 20. stol. je dobře patrné, že zalesněných ploch zde bylo v minulosti výrazně méně. Historie ochrany: Odborníci, ochranáři i laická veřejnost se o území zajímali jako o významnou botanickou a entomologickou lokalitu již dlouho před vyhlášením jeho ochrany. Dílčí část Bílý kopec byla v roce 1992 začleněna do přírodní rezervace Špidláky, která se nachází na protějších svazích Čejčské kotliny (ta byla v roce 2012 přehlášena na přírodní památku). V roce 2005 se území stalo součástí národního seznamu soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita Bílý kopec u Čejče (kód CZ0623035). Teprve v roce 2014 byly nejcennější části vyhlášeny jako přírodní památka Bílý kopec u Čejče. Management, ohrožení: Prudší svahy v okolí
Čejčského jezera byly v minulosti využívány jako pastviny, jinde se
nacházela i drobná políčka a lesíky. V období kolektivizace
zemědělství v 2. polovině 20. stol. zůstalo území z větší části bez
využití a postupně zarůstalo náletovými dřevinami, především akátem.
Později se zde objevily snahy zakládat ovocné sady a vinice.
K tomuto účelu byly některé části území necitlivě zterasovány. Natura 2000: Přírodní památka je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Bílý kopec u Čejče (CZ0623035) o celkové rozloze 72,9589 ha, představující komplex suchomilných trávníků a lesostepních společenstev v jinak intenzivně obhospodařované krajině. Předmětem ochrany EVL jsou také druhy chrobák jednorohý (Bolbelasmus unicornis) a přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Území je také součástí Ptačí oblasti Hovoransko – Čejkovicko. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Ambrozek, L. (1994): Inventarizační průzkum přírodní rezervace Bílý kopec. – Ms. depon. in: AOKP ČR, Brno. Anonymus (2016): Plán péče o Přírodní památku Bílý kopec u Čejče na období 2017–2026. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno. AOPK ČR (2011): Plán péče o Přírodní památku Bílý kopec u Čejče a její ochranné pásmo na období 2011–2016 (návrh na vyhlášení). – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. AOPK ČR (2014): Plán péče o přírodní památku Bílý kopec u Čejče na období 2014–2017. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. AQ- Service, s.r.o. (2009): Zpráva o výsledcích k provedenému botanickému průzkumu na EVL CZ0623035 – Bílý kopec u Čejče. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno, 45 s. AQ- Service, s.r.o. (2009): Zpráva o výsledcích k provedenému entomologickému průzkumu na EVL CZ0623035 – Bílý kopec u Čejče. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno, 74 s. Buček, A. et Lacina, J. (2006): Severopanonské stepi. – Veronica, 7/2006, s. 5–6. Buček, A., Lacina, J. et Laštůvka, Z. [eds.] (2006): Panonské stepní trávníky na Moravě. – Veronica XX., 17. zvláštní vydání, 60 s. ISSN 1213-0699. Danihelka, J. et Grulich, V. (2000): Pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum) v České republice. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 34 (1999): 123–134. Dřevojan, P., Hradílek, Z., Koval, Š., Kubešová, S., Mikulášková, E., Novotný, I. et Zmrhalová, M. (2017): Zajímavé bryofloristické nálezy XXVII. – Bryonora 59. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Halas, P. et Prokešová, H. (2009): Zpráva o výsledcích k provedenému botanickému průzkumu na EVL CZ0623035 Bílý kopec. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. – Planeta XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. Vol. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia, Praha, 524 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Juřena, D., Týr, V. et Bezděk, A. (2008). Příspěvek k faunistickému výzkumu listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) na území České republiky a Slovenska. – Klapalekiana. 44 (Suppl.), s. 17–176. ISSN 1210-6100. Juřena, D. (2022): A critical review of the distribution of the endangered European earth-borer beetle Bolbelasmus unicornis (Coleoptera, Geotrupidae), with new records from 13 countries and observations on its bionomy. – ZooKeys 1105: 1–125. https://doi.org/10.3897/zookeys.1105.81474 Kaplan et al. (2017): Distribution of Gypsophila paniculata in the Czech Republic. – Preslia 89: 333–439. Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno. Konvička, M. et Beneš, J. (2005): Inventarizační průzkum PR Špidláky z oboru zoologie – denní motýli (Lepidoptera). – České Budějovice. Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5. Kuras, T., Mazalová, M. et Šarapatka, B. (2017): Stepní lada jako refugia motýlů agrární krajiny Čejčska. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732. Kuras,T., Šarapatka, B., Mazalová, M., Tuf, I. H. et Bednář. M. (2017): Krajinná struktura. Klíč k ochraně biologické rozmanitosti, půdy a vody. Část I – Ochrana biodiverzity. In: Ochrana přírody 6/2017, s. 18–23. Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Malenovský, I., Baňař, P. et Hula, V. (2009): Zpráva o výsledcích k provedenému entomologickému průzkumu na EVL CZ0623035 Bílý kopec. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno. Malenovský, I., Baňař, P. et Kment, P. (2011): A contribution to the faunistics of the Hemiptera (Cicadomorpha, Fulgoromorpha, Heteroptera, and Psylloidea) associated with dry grassland sites in southern Moravia (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(1): 41–187. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. – 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2. Procházka, J. (2010): Monitoring Bolbelasmus unicornis v okolí obcí Čejč a Mutěnice v roce 2010. – Hodonín, 2010 (zpráva o monitoringu, depon. in: AOPK ČR, Praha). Slavík, P. (2007): Dílčí plán péče pro přírodní rezervaci Špidláky – části Čejkovický Špidlák I, Bílý kopec na období 2007–2014. – AOPK ČR, Brno. Šimeček, K. et Hora, J. (2006): Metodika monitoringu ptačích oblastí. Ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko, – AOPK ČR, Praha. Švehla, M. (2014): Tektonické porušení tercierních hornin v širším okolí Čejkovic. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd. Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Thomayerová, J. (2009): Thalictrum minus agg. v České republice. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc. Trnka, F. (2009): Bolbelasmus unicornis - chrobák jednorohý. – Naturabohemica.cz [online]. 2009-08-17 [cit. 2020-02-25]. Dostupné z http://www.naturabohemica.cz/bolbelasmus-unicornis/. Urbánek, R. (2017): Významné geologické lokality v okolí Hodonína ve vztahu k životnímu prostředí. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc. Výletová, L. (2019): Péče o travní porosty v rámci soustavy Natura 2000. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav výživy zvířat a pícninářství. Vedoucí práce: prof. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. Zedková, B. et al. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Bílý kopec u Čejče CZ0623035. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, Brno. |
| • Aktualizace 1. 4. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |