Přírodní rezervace Lysá hora
Základní údaje: Přírodní rezervace představuje zbytky původních lesních porostů horských smrčin ve výškovém rozpětí 860 až 1 315 m. Nachází se na východním úbočí Lysé hory (1323 m n. m.) v Lysohorské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Krásná pod Lysou Horou (ochranné pásmo také k. ú. Staré Hamry I. a Malenovice), okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením Správy CHKO Beskydy č. 1/2010 ze dne 15. 12. 2010. Evidenční kód ÚSOP: 5641. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 63,62 ha, ochranné pásmo 26,23 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Fragmenty původních porostů horských smrčin na východním úbočí Lysé hory; klimatické smrčiny v nejvyšších polohách Moravskoslezských Beskyd náležející do smrkového vegetačního stupně a vytvářející v Západokarpatské biogeografické podprovincii v České republice nejdůležitější ostrov boreální bioty. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Území spadá do střední části vývoje vlastních godulských vrstev (cenoman, turon). Souvrství je zde tvořeno zhruba 3 km mocným sledem lavic nazelenalého glaukonitického pískovce, které jsou odděleny různě mocnými proplástky jílovitých břidlic. V mozaice půdních typů převažují rezivé půdy modální (hnědá půda podzolovaná, kryptopodzol), doprovodným typem jsou hnědé půdy kyselé (kambisoly), subdominantu tvoří humózní podzoly.
Flóra a vegetace: Převládající lesní vegetací přírodní rezervace Lysá hora jsou acidofilní smrčiny (horské třtinové smrčiny), které zaujímají téměř celou hřebenovou a podhřebenovou západní část. Dominantní dřevinou je smrk ztepilý (Picea abies), který zde dobře zmlazuje. Pouze maloplošně se na území nacházejí bučiny asociace Luzulo-Fagetum (pralesovitý fragment v severovýchodním cípu PR). Převážně příznivé mikroklimatické a vlhkostní poměry (na rozdíl od západních svahů Lysé hory s NPR Mazák) umožňují vysokou pokryvnost mechorostů (terestrických, epifytických i epixylických) a kapraďorostů.
Z významných zástupců mechorostů byly zaznamenány např. játrovky vršatka Taylorova (Mylia taylorii), drobnička Hampeova (Cephaloziella hampeana) a kroknice vidličnatá (Metzgeria furcata), z mechů plonitka horská (Oligotrichum hercynicum) a rokyt bledý (Hypnum pallescens). Z kapraďorostů zde rostou zejména kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas ), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), papratka samičí (Athyrium filix-femina) a papratka horská (Athyrium distentifolium).
Z významných druhů rostlin se vyskytuje např. vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), plavuník Zeillerův (Diphasiastrum zeilleri) a plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), podbělice alpská (Homogyne alpina), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), z keřů růže převislá (Rosa pendulina) a zimolez černý (Lonicera nigra). Ze vstavačovitých se vzácně vyskytuje pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Téměř desetinu z celkové rozlohy rezervace zaujímá plocha po větrném polomu při jihozápadní hranici, na níž zmlazuje smrk. V bylinném patře dominuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea ), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), starček (Senecio spp.) a vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium).
Fauna: Na lesní porosty východních svahů Lysé hory je vázána celá řada ohrožených a vzácných živočišných druhů. Význačný je výskyt vzácných druhů čmeláků (Hymenoptera, Bombidae), především čmeláka pyrenejského ( Bombus pyrenaeus). Lysá hora je první známou lokalitu výskytu tohoto druhu v ČR a zároveň představuje západní hranici areálu čmeláka pyrenejského v Karpatech. K dalším druhům celorepublikového významu patří např. čmelák drobný (Bombus jonellus ), čmelák Bombus sidemii a čmelák Bombus magnus. Všechny tyto druhy jsou typické pro horské oblasti a jsou vázány na lesní paseky, mýtiny, okraje lesů a vlhká okolí potoků ve vyšších nadmořských výškách. Ze zástupců motýlů (Lepidoptera) jsou nejvýznamnější tzv. deštníkové druhy, jako např. makadlovka Neofaculta infernella, zelenopláštník borůvkový (Jodis putata) a osenice skrytá (Epipsilia latens), které mohou sloužit jako indikátory kvality stanovišť. Další vzácné horské druhy představují makadlovka Caryocolum cassella, šedavka rudoskvrnná (Apamea rubrirena) a osenice podhorská (Xestia collina).
Z brouků je významný především výskyt saproxylických druhů, svým vývojem vázaných na dřevo odumírajících smrků v různém stupni rozkladu. Bylo zde nalezeno několik vzácných a ohrožených druhů kovaříků, jako např. Ampedus auripes, Ampedus melanurus, Ampedus tristis, Diacanthous undulatus a kovařík pruhovaný (Danosoma fasciatum). Nejvzácnějším druhem je kovařík s českým názvem myšák šupinkatý (Lacon lepidopterus), vymírající pralesní relikt, v Beskydech známý jen z několika lokalit. K nejvzácnějším broukům přírodní rezervace patří také kriticky ohrožený roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus), indikující zachovalé přírodě blízké rozvolněné porosty. Jeho larvy se zde vyvíjejí v červeně shnilém, rozpadajícím se dřevě smrků. Významnou čeleď lencovitých (Melandryidae) zastupují druhy Abdera flexuosa, Dolotarsus lividus, Melandrya caraboides a lenec Xylita laevigata, který byl dosud v CHKO Beskydy nalezen také nedaleké v PR Travný. Pod kůrou usychajících smrků se skrývá kornatec velký (Peltis grossa), typický pralesní brouk s noční aktivitou z čeledi Trogossitidae. Pod kůrou mrtvých smrků žije také lesák Dendrophagus crenatus , typický brouk původních horských jehličnatých lesů s dostatkem mrtvého dřeva. K velmi významným druhům patří vzácný drobný mykofágní brouk Hadreule elongatulum z čeledi hubokazovitých (Ciidae). Na odumírající stojící smrky je také vázaný vzácný červotoč Xestobium austriacum. Ze střevlíkovitých brouků (Carabidae) mají významný podíl karpatské prvky, k nimž patří např. střevlíčci Pterostichus foveolatus, Pterostichus pilosus a poddruh střevlíka polního (Carabus arvensis eremita). Přírodní rezervace Lysá hora je cennou lokalitou i z hlediska ornitologického, bylo zde zjištěno celkem 26 druhů ptáků. Mezi nejvýznamnější patří kriticky ohrožený tetřev hlušec (Tetrao urogallus), dále jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sýc rousný (Aegolius funereus), kos horský (Turdus torquatus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a linduška horská (Anthus spinoletta). Pozorován byl také datlík tříprstý (Picoides tridactylus ), který je typickým obyvatelem horských klimaxových smrčin a na území rezervace má dostatek potravních i hnízdních příležitostí. S výjimkou lindušky horské, druhu s optimem rozšíření na horských loukách nad hranicí lesa, se jedná o druhy vázané na přirozené horské lesní ekosystémy. Proto je potřeba zajistit dostatečnou ochranu těchto stanovišť.
Lesnictví: Horské klimatické smrčiny náležejí již do smrkového vegetačního stupně a vytvářejí v Západokarpatské biogeografické podprovincii důležitý rozsáhlejší ostrůvek boreální bioty. Díky výraznému působení vrcholového fenoménu nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd zde vznikly zcela unikátní přírodní podmínky, určující možnost existence specifických geobiocenóz smrkového vegetačního stupně, výjimečně cenných z hlediska biodiverzity moravských Karpat a také genofondu beskydské populace smrku ztepilého (Picea abies ). Byla zde vyhlášena genová základna smrku ztepilého Lysá hora.
Smrk v nejvyšších partiích doprovází jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), z dalších původních dřevin je zejména v severozápadní části zastoupen buk lesní ( Fagus sylvatica) s vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V okrajových částech rezervace se vyskytuje nepůvodní smrk pichlavý (Picea pungens) a borovice kleč (Pinus mugo), v nejvyšších polohách byla vysazována olše zelená (Alnus viridis).
Management, ohrožení: Vyhlášením přírodní rezervace Lysá hora, včetně ochranného pásma jižně od vrcholu, došlo k integraci maloplošných zvláště chráněných území ve vrcholové části Lysé hory ( NPR Mazák, PR Malenovický kotel a PR Lysá hora). Jako celek je tak účinně chráněn jedinečný fenomén nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd (a současně celého karpatského masivu na území ČR), včetně společenstev smrkového lesního vegetačního stupně cca nad 1 220 m n. m. PR Lysá hora zabezpečuje minimalizaci vnějších negativních vlivů, zachování a podporu druhové, prostorové a věkové různorodosti ekosystémů a podporu zastoupení ustupujících a málo zastoupených dřevin.
Natura 2000: PR Lysá hora je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) s celkovou rozlohou 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus ), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Banaš, M. a kol. (2007): Stanovení ekologických limitů využití území Lysé hory ve vazbě na nejcennější dochované ekosystémy a výskyt vzácných a ohrožených organismů. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Buček, A., Vrška, T. (2003): Význam, stav a dynamika vývoje geobiocenóz a krajiny vrcholové části Lysé hory. – Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie MZLU, Brno. 21 str., 11 příl. Buzek, L. (1981): Eroze proudící vodou v centrální části Moravskoslezských Beskyd. – SPN, Praha, 109 s. Buzek, L. (1982): Morfometrické charakteristiky jako ukazatelé litologického charakteru podloží (na příkladu centrální části Moravskoslezských Beskyd). – Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, ř. E-12, SPN, Praha, s. 91-114. Cimalová, Š. et Plášek, V. (2003): Botanická studie masívu Lysé hory. – Ms. depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Duchoň, M. (2019): Botanická inventarizace PR Lysá hora. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Holuša, O. et. al. (2020): Lesy Karpat České republiky. – Vydání první. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 258 pp. ISBN 978-80-88184-32-4. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jančík, A. (1958): Lesy těšínské komory za nástupu režijního hutnictví. – Lesnictví, sborník Československé akademie zemědělských věd, 4, 12: 1109–1136. Jančík, A. (1958): Lesy za doznívání kolonizace těšínských Zadních hor. – Lesnictví, sborník Československé akademie zemědělských věd, 4, 11: 1017–1036. Jančík, A. (1958): Odlesňování Těšínska v minulosti. – Lesnictví, sborník Československé akademie zemědělských věd, 4, 10: 915–932. Jančík, A. (1959): Komorní lesy na Těšínsku od svého hospodářského osamostatnění. – Lesnictví, sborník Československé akademie zemědělských věd, 5, 3: 319–336. Jančík, A. (1959): Období „Těšínské školy“ v lesním hospodářství Beskyd. – Lesnictví, sborník Československé akademie zemědělských věd, 5, 1: 53–84. Jůzová, B., Krupa, M. (2003): Inventarizační průzkum čmeláků (Bombinae) a návrh opatření v navrhované PR Lysá hora, část I.: Malenovický kotel, část II: Vrcholové smrčiny. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Jůzová, B., Krupka, M. (2003): Inventarizační průzkum ptáků se zaměřením na kurovité a návrh opatření v navrhované PR Lysá hora, část I.: Malenovický kotel, část II.: Vrcholové smrčiny. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Jůzová, B., Krupa, M. (2006): Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v Ptačí oblasti Beskydy. – Studie, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kolektiv autorů (2020): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 40 – Moravskoslezské Beskydy. Platnost 2021–2040. – ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek. Konvička, O. (2019): Mrtvé dřevo plné života. – Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2019, s. 6. Křenek, D. (2003): Inventarizační ornitologický průzkum v území 1. zóny Lysé hory. – Ms, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Křenek, D. (2003): Vzácné druhy ptáků na Lysé hoře. – Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2003, s. 7. Křenek, D. (2006): Studie – Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. – Arion, Sdružení přírodovědců a ochránců přírody. Kupka, J. (2019): Inventarizační průzkum na území PR Lysá hora z oboru malakozoologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kupka, J. (2021): Šnekařův průvodce Lysou horou aneb Dej si pozor, kam šlapeš! – Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2021, s. 10. Kuras, T. (2018): Inventarizační průzkum denních motýlů bezlesí PR Lysá hora. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Moucha, J. (1952): Poznámka k fauně Lysé hory. – Přírodovědný sborník Ostravského kraje, 13. Myslikovjan, T., (2007): Studie historického vývoje lesů v oblasti Lysé hory. – Ms., depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Myslikovjan, T. et Valasová, A. (2009): Plán péče o Přírodní rezervaci Lysá hora na období 2011–2020, návrh na vyhlášení. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Myslikovjan, T., Müller, J. et Chalupová. P. (2023): Plán péče o řírodní rezervaci Lysá hora na období 2023–2040. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Plášek, V. et Cimalová, Š. (2003): Průzkum mechorostů a cévnatých rostlin masívu Lysé hory s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Plášek, V. (2019): Inventarizační průzkum mechorostů v rámci PR Lysá hora. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Tomášek, V., Myslikovjan, T. a kol. (2017): Regionální akční plán pro tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Beskydech. – AOPK ČR, 42 s. Vrška, T. et Hort, L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení „přirozenosti“ lesních porostů. – Brno: AOPK ČR, detašované pracoviště Brno, Oddělení ekologie lesa. 10 s. Žaloudík, V. (1984): Historie lesů: LZ Frýdek, bývalý LHC Morávka, Frýdek – Dobrá. – Lesprojekt Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek. Žaloudík, V. (1985): Historie lesů: LZ Ostravice. – Lesprojekt Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek. |
| • Aktualizace 22. 4. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |